Komentář Michala Trávníčka: Běž domů Ivane (Hašku)

Proto by podle mého názoru měl celý realizační tým národního týmu skončit. Česká reprezentace se totiž potřebuje posunout úplně jiným směrem.

Už když byl v lednu letošního roku Ivan Hašek jmenován trenérem národního týmu, nesl jsem to těžce.

Ivan Hašek – podivná varianta

Přece jen trenérského kormidla se ujal muž, jenž v posledních letech chodil od neúspěchu k neúspěchu. A jak nyní jeho angažmá u reprezentace naznačuje, nebyla to náhoda.

Ano, za spoustu věcí trenéři současného týmu nemohou. Tvořivého záložníka, technické křídlo ani rozdílového hráče si nevykouzlíte mávnutím kouzelného proutku. Ale právě proto české týmy vždy sázely hlavně na týmovost a taktickou vyzrálost. Obojí však Haškovu mužstvu schází snad ještě víc než individuální herní schopnosti.

Styl hry neexistuje

Kdyby se mě někdo zeptal, jakým systémem chce Haškův tým hrát. Bez okolků řeknu, že nevím. Tým nemá žádnou kostru, žádnou stabilní taktiku a neustále se šachuje s rozestavením. Vlastně jedinými stálými hráči jsou Coufal, Souček a Krejčí. Jinak trenér tahá hráče jako králíky z klobouku a připomíná tím neustále kolotoče od Karla Jarolíma.

Hrát by měli borci s formou

Apropos nasazení Krejčího proti Ukrajině. Jestli tím chtěl Hašek trumfnout Kunderův Žert, tak se mu to podařilo zcela bezchybně. Krejčí totiž od prvních minut navázal na mizerný výkon z Gruzie a jeho minely mnohdy zachraňoval Martin Vitík. Ale jeho výkonům se nemůžeme zase tak divit. Od začátku sezony vysedává na lavičce Girony a bez herní praxe je to vždy těžké. A tak se ptám. Když už Hašek není schopen mužstvu vtisknout herní tvář, neměl by alespoň sázet na borce, kteří v posledních týdnech prokazují sportovní formu?

Sázka na mladí je jen zdánlivá

Jistou ctností je jistě výraznější sázka na mladší kluky, ale když to vezmeme kolem a kolem, tak mladých borců, které Hašek dokázal natrvalo dostat do základu reprezentace je přesně nula. Naopak s nimi točí jako na kolotoči, čímž spíš uškodí jejich sebedůvěře.

Zkušení hráči vůbec nejsou oporami

Osobně mám jisté pochyby i o respektu Ivana Haška u starších hráčů. Patrik Schick pod jeho vedením ještě neodehrál dobrý zápas a v úterý proti Ukrajině působil spíše jako účastník pochodu Praha – Prčice.

Vladimír Coufal pak zcela bez respektu řekl, že mladší hráči ještě nevědí, o čem je reprezentace. Mám si pod tímto výrokem představit, že tito hráči by se před zápasem nešli vylít jako vázy do klubu Belmondo? Jak si tohle zrovna on může dovolit? Docela rychle mu po loňském extempore otrnulo.

Dovedete si představit, že by si tohle oba výše jmenovaní dovolili ve svých klubech? Jen těžko, viďte. Mnohé to vypovídá také o tom, jak hráči „nároďák“ berou. Spíš to působí dojmem, že si do reprezentace jezdí odpočinout od klubových povinností, což je špatně.

Coufal tváří národního týmu

Když se ještě vrátím k Coufalovi, tak právě on se stává tváří reprezentace posledního roku. Bohužel však jen tváří všeho negativního, co se v reprezentaci děje. Průměrné výkony, nulová sebekritika, arogantní komentáře a absolutně neprofesionální chování. Přitom ještě z dob ve Slavii si jej pamatuju jako skromného sympatického kluka.

Kdo může Haška nahradit?

Česko má sice šikovných trenérů dost, ale kromě Jindřicha Trpišovského momentálně větší trenérská tvář schází. Utopistická je však představa, že by Trpišovský opustil své místo ve Slavii kvůli současné reprezentaci. Jistou variantou se jeví být Martin Svědík, který roky odváděl kvalitní práci ve Slovácku a přesně věděl, čím se jeho tým má prezentovat. Kdybych si však měl vybrat, zvolil bych zahraniční cestu.

Proč zahraniční kouč?

Rozhodně nejsem zastáncem názoru, že hned když někdo přijde ze zahraničí, bude rozhodně lepší než český kouč. Jenže zahraniční trenér má jednu podstatnou výhodu – nebude mít žádné vazby na české kluby, hráčské agenty ani na svaz. Právě takového neutrálního muže bych si představoval. Ostatně stačí se podívat za humna, kde odvádí velmi slušnou práci Francesco Calzona.