Komentář Štěpána Fučíka: Vím, kdo je můj kapitán? Zvolila si kabina Sparty správného lídra?

Filip Panák Krejčího zastupoval již v předchozích sezónách, bylo ale do očí bijící, jak moc jsou tito dva hráči rozdílní, co se týče lídrovství. Zatímco Krejčí byl vokální typ kapitána, který tým neustále povzbuzoval a motivoval, role Panáka jako kapitána vypadá jinak.

„Leading by example“, anglické slovní spojení, které vystihuje kapitánský přístup Filipa Panáka můžeme vidět třeba i v Arsenalu. Martin Ødegaard, mladý, tichý kapitán, který ale svoje spoluhráče vede a motivuje svým přístupem a absolutní profesionalitou. V kádru Arsenalu jsou i hráči, kteří by šli definovat jako „lepší kapitánský materiál“, Saliba, White, Jesus, Rice a Gabriel. Nor, který dělá kapitána i v národním týmu si ale svým chováním získal kapitánskou pásku i v jednom z nejlepších týmů v Anglii. Navzdory ne tak excentrickým projevům během zápasů.

Ladislav Krejčí byl ideálním kapitánem pro tým Briana Priskeho. Energičtí, charismatičtí bojovníci a lídři, kteří před zápasem burcují mužstvo a snaží se je namotivovat k těm nejlepším výkonům. Krejčí na hřišti a Priske z místa vyhrazeného pro trenéry.

Lars Friis a Panák jdou vlastní cestou, ani jeden se nesnaží své předchůdce napodobit a nahradit kus za kus. Oba volí klidnější přístup, hráči na hřišti pak mají lépe pod kontrolou své emoce a lépe kontrolují hru, pokud Sparta zapracuje na defenzivní části hry a podaří se jí vypilovat drobné nedorazy, může mířit ještě výš, než za dob pod taktovkou Priskeho a kapitána Krejčího.

Není tajemstvím, že Panák si v minulosti prošel několika vážnými zraněními a s tím spojenými zdravotními problémy. V minulých sezónách se mu zranění vyhýbala.

Skvělá práce lékařského týmu a speciálně rozvržené tréninky mu umožnily vést Spartu s kapitánskou páskou k prvnímu ligovému zápasu proti Pardubicím. Následovalo ale ticho a spekulace, proč kapitán Panák chybí a jak dlouhá může být jeho absence. Ozvalo se zase koleno? Jde jen o drobnější zranění? Jak je zvykem, Sparta nepřišla s jasnou odpovědí pro neklidné fanoušky.

Během Panákovy osmi zápasové absence si hráči Sparty předávali kapitánskou pásku jako horký brambor. Sparťan, který vedl tým v jednom zápase, byl kvůli početné rotaci vystřídán jiným spoluhráčem. Takto páska postupně putovala na ruku Laciho, Sadílka, Pavelky a Sørensena.

Sparta je silný tým, plný lídrů. Albánec Laci ale působil s páskou na ruce v kvalifikačních zápasech o Ligu mistrů, vyloženě nekoncentrovaně. Rotace kapitánů Spartě nezpůsobila větší problémy, do budoucna by ale bylo vhodné určit stálého zástupce kapitána, který v případě Panákových absencí převezme jeho roli.

V žádném případě nebyl blonďatý kliďas zvolen kapitánem jen díky létům, která si ve Spartě odkroutil. I když nebude v kabině nejhlasitějším hráčem a motivačních projevů před zápasy se ujmou třeba i Laci, Sørensen, Pavelka nebo Birmančevič, stále je právoplatným kapitánem úřadujícího mistra.

Do Sparty přišel v roce 2019 z Karviné a jeho cesta do základní sestavy je pozoruhodná. Jeho vleklé, opakované zdravotní potíže mu umožnily začít pravidelně trénovat a naskakovat do zápasů až v sezóně 2021/2022. Rychle se ukázalo, proč si sportovní úsek Panáka vybral a jak moc bylo důležité ho podpořit v době, kdy pro něj byly kopačky, hřiště a míč v nedohlednu.

Ví, co znamená být zraněný, a jak s takto vážnými problémy bojovat, byl součástí týmu před érou Briana Priskeho, kdy Sparta nebyla zdaleka tam, kde je nyní. Zároveň ale měl možnost zahrát si právě pod Brianem Priskem, ochranou ruku nad ním drží Tomáš Rosický, je dobrý kamarád s Krejčím a Hanckem, tedy s hráči, kteří fungovali jako lídři kabiny před ním.

Ze všech hráčů, kteří denně trénují na Strahově a víkend co víkend bojují o třetí titul v řadě je Filip Panák tím nejlepším kapitánem, kterého Sparta může mít.

I proto musí mít celé oddělení, které zajišťuje fyzickou připravenost hráčů, v čele s Cristianem Clarupem, za úkol udržet pilíř sparťanské kabiny a sestavy zdravý. Během jeho zranění v úvodu sezóny nedokázali Mathias Ross, ani Asger Sørensen plnohodnotně nahradit kapitána Sparty na pozici středního stopera v trojčlenné obraně.

Ve chvíli, kdy je bývalý hráč Karviné v sestavě, působí družina Larse Friise o poznání klidnějším dojmem. Panák čte výborně hru, je skvělý ve vzdušných soubojích, s přehledem dokáže vyvést balón a suplovat pozici třetího záložníka. Jeho klid na míči dodává klid celé Spartě.

Panákova historie zranění mu nedovolí nastupovat v každém zápase, v tu chvíli musí na scénu nastoupit pánové Rosický, Sivok, Friis a další důležité osobnosti ve strukturách Sparty, aby dokázali najít řešení v případě Panákovy nepřítomnosti. Není ideální být závislý na jednom hráči. V předchozích letech to byl Ladislav Krejčí, bez něj působil tým často nesebevědomě a nejistě. Rozložit proto lídrovské úlohy v týmu mezi více hráčů není na škodu.

A Filip Panák jako „poster boy“, se kterým si budou mladíci spojovat Spartu a její úspěchy je velmi dobrý tah i z marketingového hlediska, byť od něj asi nikdy neuvidíme motivační příspěvky na sociálních sítích, nebo dlouhé proslovy před kabinou. Panák inspiruje svým příběhem, jedinečným stylem hry a chutí vést Spartu k dalším úspěchům.