Článek
Když do Tottenhamu v létě minulého roku dorazil Ange Postecoglou, mluvilo se o změně kurzu k ofenzivnějšímu a odvážnějšímu fotbalu. Fanoušci doufali, že je čeká lepší éra než ta předchozí, plná opatrných výkonů i nudných remíz. Jenže se ukázalo, že australský kouč je tvrdohlavý a na svém agresivním pojetí hry lpí i ve chvíli, kdy mu polovina stabilní jedenáctky leží na marodce.
Postecoglou odmítá cokoliv měnit: „Tohle je náš styl!“ To je možná pěkná pohádka, ale když vám soupeři dávají góly už jen z nudy, je čas se probudit. Obrana bez Romera a van de Vena? To není obrana, to je skupinka zmatených turistů na výletě. A záloha? Maddison je zraněný a s sebou na marodku odvedl i veškerou kreativitu týmu. Je to jako hrát šachy bez dámy.
Hlavně po debaklu 6:3 s Liverpoolem musel trenér Spurs čelit výtkám za neochotu upravit herní styl oslabenému kádru a špatné defenzivě. Postecoglou se však brání změnám: „Nemohu prostě lusknout prsty a změnit styl. Musíme se držet toho, co budujeme, i když to přináší rizika,“ prohlásil odhodlaně po utkání.
Tento tvrdohlavý přístup však může mít fatální následky. Herní styl Tottenhamu, který byl v úvodu sezóny osvěžením, nyní naráží na své limity. Kapitán Son po poslední prohře přiznal, že chybějící koncentrace a mentální nastavení jsou dalšími klíčovými problémy, které Leicester dokázal proti Tottenhamu využít. Lišky přehráli Kohouty rozdílem 1:2.
Krize vedení: Změna, která se nekoná
A co Levy? Místo toho, aby v lednu přivedl posily, jako by se Tottenhamu vysmál. Fanoušci skandují „Levy out!“ a mají k tomu pádný důvod. Když se podíváte na City, Liverpool nebo dokonce Chelsea, všichni posilují. Spurs? Jen sledují, jak se situace zhoršuje. Tohle není vedení, to je sabotáž.
„Manchester City soutěží každý rok, vidíte, jak Liverpool posiluje svůj tým, Chelsea posiluje svůj tým, nedaří se jí, znovu posiluje a nyní vidí výsledky. To jsou věci, které je třeba napodobovat,“ zoufá si Argentinec Romero. A má pravdu. Tottenham není jen bez obrany, Tottenham je bez plánu, bez myšlenky, bez budoucnosti.
Pokud se Tottenham nechce dočkat sestupu, potřebuje jasný plán a investice. Jenže zatímco West Ham v jiné části Londýna angažoval Grahama Pottera a fandové tam cítí nový impulz, Spurs mezitím zůstávají na jednom místě. Ange Postecoglou sice rozhodně není takticky bezzubý, jenže bez podpory vedení a s tak rozsáhlou marodkou je i sebelepší systém poloviční.
Pomůže Kinský?
Do této apokalypsy dorazil Antonín Kinský. Mladý Čech dostal příležitost a v pohárech zazářil. Ale Premier League není Tamworth. Proti Evertonu předvedl pár skvělých zákroků, ale co naplat, když před vámi stojí obrana, která připomíná spíše České Budějovice nebo Premier League. Kinský má potenciál, ale Tottenham ho spíš utopí. Jeden gólman klub nezachrání.
Pomohlo by pět nových stoperů, nebo kouzelník z Bradavic, který by zraněné dokázal vyléčit během pár minut. Cristian Romero a Micky van de Ven v defenzivní linii zoufale chybějí. Bez nich se Spurs často nedostanou ani k plynulé rozehrávce a Kinský tak zažívá horké chvilky.
Na druhém konci hřiště zůstává ofenziva odkázána téměř výhradně na osamoceného Sona, případně na záblesky Dejana Kulusevského. Ale James Maddison, do něhož se vkládaly tak velké naděje, laboruje se zraněním a od té doby Spurs hledají nápad, rychlost i kreativitu marně.
A co dál?
Tottenham má dvě možnosti: buď okamžitě změní přístup, nebo se připraví na sestup. Ale dokud bude Postecoglou hrát svou naivní verzi tiki-taky, bez zdravých hráčů a bez podpory vedení, nemůže to dopadnout jinak než katastrofou. Spurs potřebují revoluci, ne kosmetické změny. Tottenham má být velkoklub – teď vypadá jako průměrný druholigový tým. A jestli se rychle neprobere, fanoušci nebudou skandovat pouze „Levy out!“
Autor: Petr Křenek
