Článek
V tomto zápase šlo hlavně o výsledek a tři body, a to se povedlo. Po třech a půl letech jsme odcházeli ze hřiště proti Dynamu se třemi body. Mára z Ďolíčku je opět na značkách!
Obávaný zápas pro všechny účinkující. Příba to měl opět pod kontrolou
Poslední výhra Bohemky proti Dynamu se před utkáním 21. kola Chance Ligy datovala na 20.11.2021! Tedy skoro tři a půl roku. Tehdy nastoupil v základní sestavě Martin Dostál, Honza Vondra a Pepa Jindřišek, na lavičce byl vyjukaný mladík Vojta Novák. To jsou jediní pamětníci, když opomenu Honzu Kovaříka, který pykal o víkendu za čtyři žluté karty a dneska už asistenta trenéra Davida Bartka. Bylo z toho vítězství 3:1.
V té době byl na lavičce ještě jako hlavní kouč Luděk Klusáček, který měl v kádru hráče jako byli Hugo Jan Bačkovský, Jirka Bederka, Roman Květ, Petr Hronek či Ibrahim Keita. Hroňas kope krajský přebor, Bačky přišel o místo v Liberci, Květák úspěšně kope v belgické lize a Keita hraje bulharskou ligu. Ale to už je historie, jdu od toho.
Příbo a Hybšáku, výhra je pro vás!
Z nedělního zápasu s Budějkami měli strach úplně všichni, od trenéra Jardy Veselého, tiskového Péti Koukala až po posledního fanouška Bohemky. Naštěstí v den zápasu jsme si připomenuli smutných 13 let od úmrtí našeho milovaného fanouška, srdcaře a bývalého ředitele Lukáše Přibyla, a tak jsem já sám doufal, že bychom to tentokráte mohli zvládnout a vyhrát. Klokani to dokázali a konečně Dynamo porazili.
Tohle vítězství posíláme do nebe, právě tobě Lukáši! Měl jsi to opět pod kontrolou! Někdy můžeme věřit, že je opravdu něco mezi nebem a zemí, kdy nad námi opravdu něco drží ochrannou ruku, jako třeba při penaltě Skaláka. Věřte, nevěřte, ale Příba tady s námi bude navždy.
Druhým je Matěj Hybš, který bojuje se zákeřnou nemocí. Všichni hráči Bohemky si na jeho podporu před startem zápasu vzali trička s jeho jmenovkou a číslem 7. Hybšáku, vítězství je i pro tebe! Hodně sil a brzké uzdravení, máme tě rádi!
Choreo na počest Lukáše Přibyla
Matyho ,,hattrick“ na vepřové hody! Zase ten Yusuf!
Před utkáním proběhly na oblíbeném Náměstíčku vepřové hody. Musím říct, že jsem ochutnal vynikající jitrničku i jelítko. To jsem netušil, že jednu ,,zabíjačku“ si pro nás připraví i útočník Honza Matoušek. Během prvního poločasu spálil tři tutové šance a připsal si ocenění Karla Kopfrkingla o smutném ,,hattricku“ Spalovače mrtvol.
To berte s velkou nadsázkou, ale znáte mne. Černý humor za hranicí únosnosti, to je prostě moje. Jakoby by nestačilo, že jsme masochisté a fandíme klubu s klokanem na prsou, že?
Teď už vážně! Kdyby Maty proměnil alespoň jednu šanci, byl by možná duel daleko klidnější. Ale jako už několikrát zaznělo v podcastech, ať už fanouškovském ,,S mikrofonem za klokanem“ či klubovém ,,1905″, máme Yusufa!
Ten rozhodl i druhý jarní zápas Bohemky a byla z toho výhra 1:0. Ten borec je úplně jinde než ostatní hráči na place. Jeho pohyb, ladnost a klid v zakončení je neuvěřitelný. Už jenom to, že hraje za nás je velkým zázrakem. Ale co je u bahrajnského prince to nejpodstatnější? Toho kluka to tady baví, jinak by neměl za 21. kol statistiku 8+3. Je čtvrtým nejlepším střelcem ligy a také jeden z nejproduktivnějších hráčů.
I proto z mých úst zazněla přímo na tiskovce po utkání na samotného Yusufa otázka, zda myslí a věří si na krále střelců Chance Ligy? No, uvidíme na konci soutěže. Hlavně aby se té naší Bohemce dařilo dál, protože náš střelec je od nové sezóny opravdovým vůdcem týmu!
Kdybych to měl shrnout, tak pokud by se v gólové situaci v 7. minutě místo Yusufa objevil Matoušek, zápas by skončil 0:0! Myslím to se vší úctou, protože všechny naše hráče mám rád a budu za nimi stát. Ovšem i sám kouč Veselý se mi zmínil, že po Matym v minulosti pokukoval náš soupeř z předkola Konferenční ligy a mistr Norska – Bodø/Glimt. Ale když viděl norský velkoklub jeho produktivitu, sáhl po jiném hráči.
Anketa
Reichl to pro jaro zavřel a opět nás podržel. Frigo bude na lávce dál
22. minuta zápasu, Honza Vondra zahrál v našem vápně evidentně rukou po střele Hory, který si ještě míč doběhl a chtěl propálit našeho gólmana Michala Reichla, ten výborně zmenšil úhel a tutovku vychytal. Jihočeši měli ale ještě opravný pokus v podobě penalty po Vondrysově jasné ruce. Tu si vzal Skalák a nechal vyniknout opět skvělého Reichlíka, když mířil k jeho levé tyčce.
Od přírody flegmatický brankář si po zneškodnění penalty plácl se spoluhráči a vyhnal je ať se koncentrují na hru. Až na ty Reichlíka výkopy působí velmi spolehlivě. Čemu nezabrání naše obrana, chytí on sám. To je největší výhoda mezi ním a právě Tomášem Frühwaldem, který takové zákroky na podzim neměl. Až na penaltu proti Slovácku. Jinak to byla bída, což nepopřel ani náš kouč. Čekalo se více, ale jeho čas určitě přijde.
Frigo roli dvojky těžce kouše, jak zmínil i kouč na pozápasové tiskovce, ale to je fotbal. Když přišel Jedlička, musela jednička Reichl také na lavičku, protože byl Jedla jednoduše v té době lepší. To samé je to teď s dvojicí Reichlík a Frigo.
Reichl chytá penaltu
Nezapomínejme na Hůlise
Zorro – tajemná tvář. Náš kapitán Lukáš Hůlka nastupuje s obličejovou maskou, která mu chrání jeho nedávnou zlomeninu lícní kosti z utkání proti Slovácku. Hraje se mu s ní dobře, nijak ho nelimituje, protože má maska velké otvory na oči. Sám to řekl Hůlis i na předsezónní tiskovce Bohemky. Je to v duelech vidět. V Jablonci s nulou, s Budějovicemi s nulou. Velký podíl má už mnou zmíněný brankář Reichl, ale také právě Hůlis, který je na hřišti ještě důležitější než samotný princ z Bahrajnu.
Gól dokáže vstřelit skoro každý hráč. Ovšem řídit obranu, zálohu a potažmo vlastně celý tým? To umí jen náš kapitán! Tichý a skromný kluk, který si na nic nehraje. Rozčíleného ho prakticky nikdy neuvidíte a sprosté slovo od něj neuslyšíte ani na hřišti, ani v civilním životě. To je charakteristika toho našeho kluka a kapitána s číslem 28.
Tak trochu jiná tiskovka než obvykle
Na Budějovice jsem vyrazil s novinářskou akreditací. Stejně tak moji přátelé z podcastu ,,S mikrofonem za klokanem“ – Bača a Teme. Všichni tři jsme si před utkáním i v průběhu říkali, co když ty Budějky neporazíme?! Tak jsem klukům řekl, že při neporažení soka z jihu Čech by měla tiskovka skutečně grády! Zápas jsme vyhráli, ale i tak byla TK specifická.
Já seděl v ,,tiskáči“ v první řadě, Bača ve třetí a Teme si to vzal na stojáka. Z našich úst zaznělo několik otázek, a to nejen na našeho kouče, ale i toho hostujícího. Pak dorazil i Yusuf a my byli opět aktivní. Mělo to své kouzlo a bylo to fajn.
V Ďolíčku jsme všichni doma. Jsme jedna obrovská klokaní rodina, a tak by to mělo být v dobrém i zlém, bohatství i chudobě. My všichni tvoříme specifický a zároveň tradiční klub, kterým Bohemka neodmyslitelně je!
Celou tiskovku našeho kouče si můžete pustit v odkazu pod mojí rubrikou!
Ať žije Bohemka, jediná milenka!
Váš Mára z Ďolíčku
Autor článku: Marek Horký
