Článek
Byl to jeden z těch dnů, kdy je fotbalový novinář rád, že se mýlil. Ještě dopoledne jsme na 90min.cz rozebírali, proč Slavia, Sparta ani Plzeň nemají útočníka, na kterého by se daly spolehnout. Brunes v tom textu dopadl ze všech nejhůř. Jediný ligový gól, dlouhá série zápasů bez branky a cenovka kolem 145 milionů korun, která na něm visela jako závaží.
O pár hodin později stál na Letné hráč, kterého jako by někdo vyměnil.
Třiadvacet minut, tři góly, žádné pochybnosti
Zlom přišel ve 14. minutě. Patrik Vydra ho poslal přihrávkou do prostoru, Brunes utekl Rundičovi a Heču v brance Slovácka prostřelil mezi nohama. Ne nijak zvlášť krásně, ale přesně tak, jak to útočníci v krizi potřebují. Rychle, jednoduše, bez přemýšlení.
A pak se to protrhlo. V 31. minutě mu Ki-Jana Hoever posunul míč na hranu obrany a Norovi stačil jeden dotyk k tomu, aby ho uklidil do šibenice. O šest minut později si skoro ze stejného místa naservíroval přihrávku Andrewa Irvinga a přízemní střelou k tyči dokonal hattrick. Za sedmatřicet minut udělal víc než za celý předchozí podzim.
Sparta šla do kabin za stavu 3:0 a Letná zpívala jeho jméno. Hráč, kterému ještě před týdnem někteří fanoušci na sociálních sítích radili, ať si sbalí kufry, si odcházel z hřiště jako hrdina.
Čtvrtý gól jako tečka
Po přestávce přidal pátý gól Sparty Irving, tentokrát jako střelec, a Slovácko odpovědělo jen čestným úspěchem Kostadinova. Večer ale patřil jen jednomu muži. V 71. minutě se Brunes trefil počtvrté a definitivně potvrdil, že tohle nebyla náhoda ani šťastný odraz.
Když ho trenér Brian Priske v 80. minutě stahoval ze hřiště, celý stadion vstal. Potlesk, který slyšel, byl hlasitější než všechny ty pískoty a povzdechy předchozích týdnů dohromady.
Proč na tom tolik záleží
Brunes nepřišel do Sparty jako obyčejná posila. Podle odhadů stál kolem 145 milionů korun a klub o něm mluvil jako o útočníkovi, který má dávat góly roky. Za poslední dvě sezony před příchodem jich nastřílel čtyřicet. A k tomu ta věta, která ho provází, kamkoli přijde: bratranec Erlinga Haalanda. Srovnání, které by zlomilo kohokoli.
V Praze se mu dlouho nedařilo nic. Do soutěžního zápasu se Slováckem šel podle dostupných statistik po patnácti utkáních bez gólu. Nezapojoval se do hry, zahazoval šance a s každým dalším zápasem vypadal nervóznější. Bývalý reprezentační útočník Jan Koller ještě minulý týden v rozhovoru pro Blesk a iSport radil dát mu čas do Vánoc. Sám přiznal, že tak dlouhé období bez gólu nikdy nezažil.
Brunes nakonec potřeboval mnohem méně času. Stačil jeden gól, aby ze sebe shodil napětí, a zbytek šel sám.
Jedna vlaštovka?
Buďme fér: Slovácko je předposlední a obrana, proti které se rozstřílel, nepatří k nejlepším v lize. Čtyři góly proti němu z Brunese ještě nedělají Haalanda. Skutečná zkouška přijde v dalších zápasech, především v Evropské lize proti Bournemouthu, kde Sparta naposledy nedokázala vystřelit na bránu ani jednou.
Jenže útočníci nejsou stroje. Sebevědomí je pro ně stejně důležité jako rychlost nebo technika, a to se v neděli na Letné vrátilo. Norský lev se probudil. Teď musí ukázat, že umí řvát i proti silnějším soupeřům.
