Článek
Jednou z opor je i malý šikula Pavel Sokol. Proti komu se mu hraje dobře? Jaké má ambice? A vzpomíná rád na trenéra Jaroslava Veselého? To vše prozradil v rozhovoru pro web 90 minut.
Dva roky nazpět vedla Líšeň pár kol před koncem II. ligu. Nakonec z toho bylo 5. místo. Chtěli jste tenkrát vážně postoupit nebo to bylo zkrátka nad plán?
Samozřejmě jsme postoupit chtěli. Kdyby se to stalo, tak by se do postupu šlo. Bylo i domluvené hřiště na Zbrojovce, což je stadion města. Ale cílem postup rozhodně nebyl, takže nenastalo nějaké velké zklamání.
Je střed tabulky reálným obrazem Vaší kvality, nebo jaké máte vlastně cíle?
Chtěli bychom hrát do top 5, ale druhá liga je strašně vyrovnaná. Jednou prohrajete, jste na spadnutí, naopak jednou vyhrajete a jste čtvrtí. A takhle je to každý rok. Hlavně se vyhnout záchraně, udělat 35 bodů, abychom měli klid.
Jakým typem trenéra je Milan Valachovič? Jiného kouče jste v Líšni zatím nezažil.
Co se týče například tréninku, tak rozcvičky dělají jeho asistenti. On pak jde do hlavní fáze, myšleno technicko-taktické nácviky. Vycházíme spolu dobře. Když přivádí posilu do týmu, tak to bývá hráč z druhé ligy nebo z nižších soutěží, protože Líšeň si nemůže dovolit nějaké dražší jméno. Pokud přijde někdo z první ligy, tak je to hráč na začátku kariéry.
Foto: SK Líšeň / se svolením klubu
V Chrudimi jste naopak zažil jiné trenérské jméno – a to Jaroslava Veselého, současného trenéra Bohemians a asistenta trenéra národního týmu. Jak na něho vzpomínáte? Dalo se čekat, že se posune do ligy a bude úspěšný?
V Chrudimi jsem byl na hostování z Pardubic a vzpomínám na tu dobu v dobrém. Pan Veselý umí mluvit s hráči, vše dobře vysvětlí, mluví narovinu. Byl lidský, dokázal pochopit nějaké problémy, ale chtěl vidět výsledky na hřišti. Tenkrát přišel z ciziny a dalo se čekat, že půjde výš. Myslím, že měl i takovou ambici.
V posledních týdnech jste kvůli zranění vypadl ze sestavy. V sobotu už naskočíte?
Měl jsem problémy se svalem. Jsme s trenérem dohodnuti, že v základu hrát nebudu, ale snad naskočím v průběhu zápasu.
Kdo odvádí v Líšni skvělou práci, je Váš admin. Na sociální síti X jste hodně vtipní a nezřídka to odnáší rival ze Zbrojovky.
Tohle je práce Michala Fary. Umí si s tím pohrát, má to fakt vychytané. A co se týče Zbrojovky, tak ta má teď jiné starosti, než jsou sociální sítě.
V Líšni jste třetí sezonu, v soutěži máte nečekaného rivala – Zbrojovku, která by chtěla hrát o soutěž výš. Dávají Vám ve městě najevo, že oni jsou víc, i když jste v tabulce nad nimi?
Co se týče města, tak tam je celkem klid. Na hřišti samozřejmě nějaké napětí cítit je. Nevím, jak oni berou nás, ale my se v kabině o ně nějak nezajímáme. Určitě je to slavnější a úspěšnější klub, tak to asi i zůstane – pokud nespadnou do třetí ligy – čemuž ale nevěřím. Bude se tam muset něco stát, aby se zvedli.
Jakého hráče z II. ligy byste vypíchl a mohl by udělat kariéru v nejvyšší soutěži?
Určitě mě napadá David Látal, se kterým jsem hrál v Chrudimi. Nyní dostal první nominaci do U21 a v zimě by mohl přestoupit do Chance ligy, a tam by mohl udělat slušnou kariéru. Pokud zůstane stejnej, pracovitej, protože on si vážně na nic nehraje, což není samozřejmost, tak se mu to podaří. Jede si stále to svoje.
Kdo je ve II. lize nejvíce nepříjemný soupeř? Napadá mě Vyškov, sobotní soupeř, kvůli velkému počtu cizinců.
Dá se říct Vyškov. I když nyní už má komplet Česko-slovenskou obranu. Ale hlavně jsou strašně nečitelní. Jednou zahrají skvěle a podruhé je to opak. Snad to v sobotu bude druhý případ (usmívá se).
Anketa
Proti komu se Vám hraje naopak dobře?
Je to nesmírně vyrovnaná soutěž a proti žádnému soupeři se nehraje lehce. Ale fajn se mi hrálo třeba proti Zlínu, člověk se dobře vyhecuje, když je silnější soupeř. Výborná atmosféra bývá v Opavě, ještě když měla v pořádku stadion, i derby na Zbrojovce nyní mělo skvělou kulisu.
Ve II. lize jste známé jméno, ale jak byste se představil fanouškům, kteří Vás neznají. Jaký jste typ hráče? Co přednosti a co slabiny?
Jsem levý záložník. Když už se musím chválit, tak jsem rychlý, mrštný, hra jeden na jednoho. A samozřejmě slabinou je moje výška (167 centimetrů), nejsem typ hráče do hlavičkových soubojů.
Vám osobně končí po sezoně smlouva. Jaké má Pavel Sokol ještě ambice?
Bavil jsem se o tomto tématu i s trenérem a kdyby přišla lákává nabídka, například nějaká cizina, tak bych si jí rád vyzkoušel. Ale je to hodně o štěstí a o kontaktech. Nejdřív to musím předvést na hřišti, musím mít čísla, herní vytížení a tak dále.
Je reálná 1. liga a případně za jakých podmínek byste si to představoval?
Nevím, jestli je to reálné, ale dělám všechno pro to, aby si mě třeba někdo všimnul. Nebude to jednoduché, zájem bych měl, ale musí se toho sejít více, jak už jsem uvedl v předešlé odpovědi.
Autor rozhovoru: Petr Prokeš
