Článek
V exkluzivním rozhovoru nám prozradí, jak vnímají ženský fotbal Poláci, co stojí za její životní formou a v čem spočívá kouzlo Slovácka, které má ambice dorovnat se pražským „S“.
Ještě minulou sezonu jste s bilancí třinácti gólů ve dvaceti zápasech válela za Baník. Před nadstavbou jste měly před posledními Pardubicemi náskok šesti bodů, přesto Ostrava nakonec sestoupila. Můžete popsat, proč k tomu podle Vás došlo?
Byl to sběh všech okolností. Byl na nás vyvíjen velký tlak, s nímž se, upřímně řečeno, nedokázal nikdo z nás vypořádat. Nemyslím si, že jsme na tom byly fotbalově hůř než Pardubice, ale jak už to v ženských kolektivech občas bývá, po psychické stránce se nám tým rozložil a hlavou to nikdo neutáhl. V tomto směru to Pardubice zvládly lépe a uspěly s týmovým výkonem, když dokázaly táhnout za jeden provaz, takže si zasloužily zůstat v první lize. V tomto jsme se s nimi nemohly rovnat a bohužel to dopadlo takto.
V létě si Vás vyhlédlo Slovácko, v jehož dresu potvrzujete svoji formu. Jak jste do týmu zapadla a jak jste na Moravě zatím spokojená?
Jsem moc spokojená. Na Slovácku to znám, město je nádherné, věděla jsem, do čeho jdu. Do týmu jsem zapadla, ale samozřejmě chvíli trvalo, než si vše sedlo. Teď můžu říct, že se cítím dobře a v týmu panuje dobrá nálada.
V současné době jsou jedinými plně profesionálními kluby v české lize jen Sparta se Slavií, přesto jim Slovácko dokáže šlapat na paty. Co tedy dělá Slovácko lépe než ostatní „neprofesionální“ kluby v lize?
Slovácko funguje na poloprofesionální úrovni, ale klub se nám snaží ve spoustě věcí vyhovět, máme vše, co potřebujeme, a můžeme se plně věnovat fotbalu a celé přípravě. Samozřejmě je to i o přístupu celého realizačního týmu a o tom, jak je tým nastavený. V tomto ohledu se pohybujeme na profesionální úrovni a klademe důraz na každý detail.
Vraťme se ještě k Vaší formě. Už zhruba dva roky předvádíte stabilně nadstandardní výkony. Jak jste to dokázala? Změnila jste například oproti předchozím letům něco v tréninku nebo životosprávě, nebo jste to v sobě měla vždycky a bylo jen potřeba, aby Vám trenér dal větší důvěru?
Myslím si, že mě nastartovaly mé dva roky v GKS Katowice. Tehdy jsem v hlavě přepnula na profesionální úroveň a dopředu mě hnala vidina toho, že se můžu fotbalem živit. Za poslední tři roky bych počet tréninků, které jsem musela vynechat, spočítala na prstech jedné ruky, jelikož beru fotbal naprosto profesionálně, kladu na sebe velké nároky a cíle mám nastavené vysoko. Nejmenovala bych tedy nějakou jednu konkrétní věc. Vše jde ruku v ruce, životospráva, tréninky, regenerace, nastavení v hlavě a psychická pohoda.
Od příští sezony bude UEFA kromě Ligy mistryň pořádat i druhou klubovou evropskou soutěž. Na základě koeficientu a současného postavení Vašeho klubu v tabulce se v ní pravděpodobně představí i Slovácko. Vnímáte Vy sama vznik této soutěže jako dobrý krok, nebo by spíše bylo vhodnější ještě více rozšířit kvalifikaci o Ligu mistryň?
Otevření nové evropské soutěže ženskému fotbalu bezpochyby pomůže. Potkávaly bychom se častěji se zahraničními kluby, s nimiž bychom se mohly porovnávat. Konfrontovat se s týmy z okolních států by jenom prospělo našemu růstu a kvalitě. Tato „Evropská liga“ je pro nás adekvátní, co se týká kvality. Pražská „S“ mají momentálně problém se dostat do základní skupiny Ligy mistryň, my samozřejmě tento cíl máme také, ale z dlouhodobějšího hlediska. Rozšíření Ligy mistryň by mohlo přijít třeba až později. Je totiž nutné brát v potaz, zda by rozšíření pro tuto soutěž neznamenalo ztrátu prestiže a kvality.
Jak už bylo zmíněno, několik sezon jste strávila v polských Katowicích, které patří ke špičce polské ligy. V čem se polská liga odlišuje od té české?
Řekla bych, že se odlišuje snad ve všech ohledech, a to od míry profesionalizace až po celkovou vyrovnanost soutěže. V Polsku se o ženský fotbal zajímá více lidí, hraje se na velkých stadionech, skoro každý tým je profesionální. Oproti polské lize jsme pozadu, ale díky tomu, že FORTUNA podpořila první ligu žen a zlepšila se medializace, tak jsme na dobré cestě k tomu, abychom se zahraničí přiblížili.
Setkávají se fotbalistky v Polsku častěji s předsudky a problémy s nimi spojenými, nebo je to horší naopak v Česku?
Právě naopak, nic takového tam není. Je tam jiná mentalita, Poláci nejsou proti ženskému fotbalu tak vysazení. Důkazem toho je, že tam hlavní sportovní televizní kanál vysílal zápasy dívčí WU15, WU13 na mistrovství Polska a každý zápas WU17 na mistrovství světa. Nepotkáte se tam s hanlivými narážkami typu, že ,,ženy patří do kuchyně“ a podobně. Tamější společnost má velice kladné názory na ženský fotbal, což poznáte i při běžné procházce ve městě, kde vás lidé zastavují a chtějí se vyfotit nebo podepsat kartičku.
Kdyby přišla nabídka z plně profesionálního klubu, například ze Sparty či Slavie, přijala byste ji?
Nikdy nevíme, co budoucnost přinese a kam povedou mé další fotbalové kroky. Momentálně se však plně soustředím na Slovácko a jsem zde spokojená.
Redaktorka: Terezie Šenkyříková
