Slávistická reprezentace, které nelze fandit? Nesmysl, sparťani

Antonín Kinský, Tomáš Holeš, Jan Bořil, Ondřej Zmrzlý, Ondřej Lingr, Lukáš Provod a Tomáš Chorý za Slavii, Martin Vitík za Spartu.

V nominaci na nadcházející zápasy s Albánií a Ukrajinou jsou v jasné přesile hráči Slavie. Hlavní trenér národního týmu Ivan Hašek jich nominoval 7, z řad Sparty je to jeden jediný hráč.

Trenérský štáb se rozhodl postavit tým na hráčích z momentálně nejlepšího českého klubu, jejich zcela pochopitelné rozhodnutí ale shazují někteří fanoušci Sparty. Ti stále ještě pociťují pachuť prohraného derby a v národním týmu odmítají podporovat hráče, kteří jejich milovanému klubu uštědřili porážku v největším ligovém zápase.

V době, kdy většina internacionálů ve svých klubech spíše zahřívá lavičku, je potřeba sázet na hráče z domácí ligy, kteří táhnou svoje týmy ať už v domácí soutěži, nebo v Evropě. Bylo tomu tak před deseti lety, kdy v Česku vládla Sparta, a to stejné se opakovalo v době, kdy byla naprosto dominantním týmem Slavia.

V posledních letech se cesty obou největších českých týmů rozdělily. Především se vstupem Pavla Tykače do klubu se Slavia zaměřila na české hráče, na které nabaluje cizince typu El Hadji Malick Diouf, nebo Christos Zafeiris. Kostru týmu tvoří domácí hráči, jejichž výkonnost posouvají na ještě vyšší level hráči ze zahraničí.

Sparta zvolila opačnou strategii, kterou potvrzuje i poslední derby, v něm se v základní sestavě letenských představili tři čeští hráči, sešívaní jich v sestavě měli osm.

Nehledě na současné postavení v tabulce je tedy velice složité povolávat do naší reprezentace hráče Sparty, kteří jsou v herním rytmu a pohodě.

Výkony hráčů z Letné z minulé sezóny, a především z letošního ročníku Ligy Mistrů upoutávají pozornost trenérů zahraničních národních týmů.

· Albánie: Qazim Laci, Indrit Tuci

· Slovensko: Lukáš Haraslín

· Srbsko: Veljko Birmančevič

· Kosovo: Albion Rrahmani, Ermal Krasniqi

· Finsko: Kaan Kairinen

· Dánsko: Asger Sörensen

· Ekvádor: Angelo Preciado

Vše napovídá jasnému směru, kterým se na Spartě v posledních letech vydali. Už jen minimálně přicházejí na Letnou čeští hráči. Tomáš Rosický se svým týmem se zaměřuje hlavně na balkánský a severský trh.

Kvalitní zahraniční hráči pak logicky ční nad domácí hráče. Když připočteme odchody českých fotbalistů ze Sparty do zahraničí z posledních let jako Adam Hložek, Matěj Kovář, Tomáš Čvančara, Jan Kuchta a Ladislav Krejčí, nemá trenérský štáb národního týmu na Spartě, z čeho čerpat. Navíc Filip Panák z pochopitelných důvodů na seznamu trenérů národního týmu nefiguruje a Jaroslav Zelený s Matějem Rynešem z nominace vypadli kvůli zranění.

Z pohledu fanoušků Sparty skutečně může existovat zášť vůči některým hráčům, kteří momentálně oblékají sešívaný dres. Vzpomeňme na incidenty Jana Bořila s hráči Sparty, nebo na Tomáše Chorého a jeho nevybíravé zákroky na Asgera Sörensena ještě v dresu Plzně. A pokud vezmeme v potaz i léta utrpení, kdy byli letenští opakovaně zesměšňování v derby a slávisté každý takový vyhraný zápas oslavovali a sparťanům jej s chutí předkládali, averze je na světě.

Náš fotbal má ale konečně dva silné, konkurence schopné týmy, které obstávají i v evropských bitvách a nadělují svým příznivcům radost. Dva roky po sobě to byla Sparta, letos vypadá lépe Slavia a s přihlédnutím k již zmíněným faktorům se její forma a složení kádru odráží i v reprezentační nominaci.

Oba fanouškovské tábory by měly na pár dní zapomenout na rivalitu, vážit si současného postavení svých týmů a pomoct reprezentaci, která se momentálně nenachází v ideálním rozpoložení a potřebuje se odrazit k lepším výkonům.

Tomáš Chorý je objektivně jeden z českých útočníků s momentálně největší formou, Jan Bořil naopak může zalepit díry v obraně na levé straně a přidat herní nadstavbu, kterou díky své aktuální formě ze Slavie může nabídnout. Ačkoli se s tímto tvrzením noho sparťanů neztotožní, právě jejich forma může být jedním z odrazových můstků pro reprezentaci, stejně jako výborná defenzivní forma Martina Vitíka, který by neměl být opomenut v základní sestavě.

Páteční zápas proti Albánii, hostí od 20:45 letenských stadion, ten je terčem posměšků ze strany fanoušků rivala.

Jak je zvykem, stadion se během týdne proměnil v domov reprezentace. Mimo jiné to znamená i „převléknutí“ Letné do symbolů národního týmu a ověšení vnějších stran plachtami s logy hlavních sponzorů.

Jedním z nich je i mnohými vysmívaný obchodní řetězec, který zabírá výraznou plochu na nejvíce viditelném místě sparťanského svatostánku a kazí dojem z jindy graficky povedeně pojaté výzdoby stadionu.

Atmosféra před zápasem je vyostřená a nemůže za to ani reprezentace. Slávisté se smějí Letné a sparťani nechtějí fandit slávistům. S přihlédnutím k minulému zápasu, proti Ukrajině, hranému v Edenu, kdy si hráči na konci zápasu stěžovali na nevýrazné české fanoušky a převahu těch ukrajinských, můžeme být svědky něčeho podobného.

Albánci ve velkém skupují lístky na zápas a jsou připraveni hnát svůj tým za vítězstvím. Čeští fanoušci se nedokážou sjednotit a zápas, kdy opět jako domácí tým zůstaneme na tribunách upozaděni, visí nepříjemně nad Prahou.