Článek
Sezóna začala pro fanoušky Chelsea, všem obavám navzdory, optimisticky. Klub se na přelomu listopadu a prosince v tabulce vyšplhal až na druhé místo za Liverpool. Jenže na konci roku jako by došla pára a přišla série deseti zápasů, ze kterých Blues vybojovali jen devět bodů. Od té doby kouč Maresca a jeho svěřenci bojují s Newcastlem a Manchesterem City na hranici top pětky.
Díky úternímu vítězství Arsenalu nad Realem Madrid je už jasné, že i páté místo bude stačit ke kvalifikaci do příštího ročníku Ligy mistrů. Dobrá práce londýnského rivala, který svou výhrou chtě nechtě Chelsea pomohl, ale může přijít vniveč. I kdyby totiž Blues na konci května okupovali některou z příček zajišťujících účast v milionářské soutěži, je tu šance (byť poměrně malá), že se Liga mistrů na Stamford Bridge nevrátí.
Noví majitelé od svého vstupu do Chelsea ukázali mnohé. Mimo jiné předvedli třeba trenérská škatulata, v rámci kterých byl odejit poslední trenér, který Blues dovedl k triumfu v Lize mistrů, Thomas Tuchel. A opakované výměny na trenérském postu s sebou samozřejmě nesou i finanční kompenzace, kterými se dostáváme k aktuálně největší bolístce londýnského klubu. Tou je hospodaření a s ním související „kreativní účetnictví“, které noví majitelé Todd Boehly a Behdad Eghbali na Stamford Bridge přinesli.
Hospodaření klubu je velmi úzce spjato hlavně s jeho mzdovou a přestupovou politikou. Tu první nastavilo nové vedení celkem striktně. Dosáhli až překvapivě udržitelného modelu. K přestupům se ale v Londýně přistupuje s o poznání větší marnotratností. Chelsea od změny majitele utratila za posily už téměř jeden a půl miliardy eur. To samo o sobě nezní nijak megalomansky nebo přehnaně. Ale to jen do chvíle než zjistíte, že tuhle sumu za nové hráče vysázel Boehly s Eghbalim na dřevo během tří let.
Chelsea, která od sezóny 2022/23 nakoupila hráče za bezmála půl druhé miliardy, tak generuje každý rok vysoké výdaje. Ty by v době mechanismů finanční fair-play měla kompenzovat adekvátními příjmy, aby klub nebyl ve ztrátě. Jenže zatímco vedení Chelsea rozhazuje miliony (nebo spíš desítky milionů) sem a tam za každého mladého fotbalistu s potenciálem, transakce opačným směrem, tedy do kasy londýnského klubu, se pohybují ve výrazně nižších částkách. Prodejem hráčů Blues vydělali konkrétně jen něco málo přes půl miliardy eur.
Optikou zaměřenou čistě na přestupy je tedy klub v „lehké“ ztrátě, která činí asi jen něco kolem jedné miliardy eur. Ani tři triumfy v domácí soutěži i Lize mistrů by tohle nevykryly. O to těžší práci pak mají účetní Chelsea, která od změny majitele nevyhrála nic. A i když se v Londýně zkoušeli zahojit prodejem odchovanců, stejně z toho byla ztráta téměř 300 milionů eur za poslední dva uzavřené ročníky.
Kreativitě se ale meze nekladou a co není zakázáno, to je přece povoleno, ne? Není to potvrzené, nicméně všechny okolnosti nasvědčují tomu, že na Stamford Bridge najali český účetní tým. A ten s vypočítavostí jemu vlastní přišel s jednoduchým ale elegantním řešením. Majitelé Chelsea přeprodali svým dceřiným společnostem nejprve dva hotely za zhruba 90 milionů eur a o rok později, tedy loni, i ženský fotbalový tým za více než 230 milionů eur. A tak se ze třísetmilionové ztráty mávnutím kouzelného proutku (nebo spíš dvěma podpisy na papír) stal dvacetimilionový profit.
Jenže UEFA tento entuziasmus Chelsea z inovativních hospodářských praktik a originálního řešení účetní uzávěrky nesdílí. Odmítla klubu uznat příjmy z výše zmíněných transakcí s přidruženými stranami. V očích evropské fotbalové asociace tak Chelsea k sezóně 2023/24 vykazuje tříletou ztrátu převyšující 400 milionů eur. To je více než dvojnásobné překročení limitu ztráty, který UEFA toleruje.
Klubu aktuálně hrozí kromě finančního postihu také přestupová stopka nebo dokonce vyloučení ze soutěží UEFA, tedy Ligy mistrů a dalších evropských pohárů. Obě strany jsou ohledně této situace v kontaktu a řeší ji. V květnu bychom se měli dozvědět, jestli UEFA majitele Chelsea, Boehlyho a Eghbaliho, jen plácne přes prsty a celé to spraví nějaká ta pokuta nebo jestli přijde radikálnější postih.
Případný zákaz přestupů by přitom modrému klubu z Londýna mohl paradoxně dost pomoct. Produkty akademie by totiž nebyly výhodně prodávány, nýbrž by dost možná dostali šanci v A-týmu. Tím samozřejmě vzroste jejich hodnota a po vypršení „transfer banu“ je může Chelsea zpeněžit s ještě větším ziskem, čímž si otevře cestu k dalším nákupům. A pak dojde na památná slova Bohumila Stejskala a Todd Boehly si nás „kúpí všecky“.
Autor: Petr Illner