Článek
Jaké byly vaše první dojmy po příchodu do Rizesporu a tureckého prostředí? Co vás na tamním fotbalu nejvíce překvapilo?
Nejvíce mě překvapilo zázemí a podmínky pro trénování. Máme tady tréninkové centrum, na kterém lze najít dvě travnatá hřiště, bazén, dvě sauny, vlastní pokoje. Vaří nám zde pět jídel denně, takže servis k práci je tady super. Co se týká ligy, tak je silovější než v Česku a řekl bych, že méně taktická, více individuální.
Turecko je známé bouřlivými fanoušky. Jak se liší atmosféra na stadionu Rizesporu oproti atmosféře, kterou pamatujete z Edenu?
V porovnání se soupeři máme docela malinký stadion, kde chodí v průměru 6,7 tisíc fanoušků na domácí zápasy. Vyprodat stadion tu dokážou jen ty největší celky nebo když hrajeme derby s Trabzonem. Přece jen to není Eden, kde na zápasy přišel celý stadion, i když jste hráli s Teplicemi nebo proti Spartě.
V tureckém klubu jste vstřelil prozatím jeden ligový gól a nastoupil jste pouze dvakrát v základní sestavě. Jak hodnotíte vaše dosavadní působení v Rizesporu a nejste zklamán malým herním vytížením?
Pokud bych měl mluvit upřímně, tak ano, čekal jsem více herního vytížení. Zatím asi neplním představy trenéra tak, jak po mně chce. Přece jen jsem tady krátkou dobu. Když si tak vzpomenu na angažmá předtím, docela mi trvalo, než jsem herní styl klubu navnímal a než si to sedlo. Uvidíme, každý trénink se snažím odjet na 100 % a věřím, že více herního prostoru přijde.
Jak se vám žije v Turecku mimo fotbal? Objevujete místní kulturu, jídlo a zvyky? Co vás na této zemi nejvíce zaujalo?
Moc času doma netrávím, neboť jsme pořád na stadionu. Pokud ale máme volný čas, Rize je malé město, kde toho moc nenajdete, tudíž nejsem moc spokojený s životem v Rize. Člověk potřebuje někdy vypnout od fotbalu, proto s manželkou, když dostaneme dva dny volna, trávíme čas spíše v Istanbulu, kde si zajdeme třeba na večeři. V Rize toho opravdu moc není.
Pojďme k vašemu angažmá ve Slavii. Dvakrát jste zde získal ocenění pro nejlepšího střelce ligy. Co bylo podle vás klíčem k těmto úspěchům a na který moment si pamatujete nejvíce?
Na angažmá ve Slavii budu vzpomínat jen v dobrém. Poznal jsem v klubu spoustu kvalitních spoluhráčů, kteří mi v dosažení individuálních ocenění strašně moc pomohli. Poznal jsem práci ve velkoklubu, která si myslím, že mě posunula zase lidsky o nějaký kus dopředu. S postupem času, když si na Slavii vzpomenu, jsem rád, že jsem tam zanechal stopu a dokázal se prosadit v tak velkém klubu.
Největší moment, který si asi budu pamatovat, je vítězství proti AS Řím. Porazit tak dobré mužstvo s trenérem Mourinhem byl velký zážitek. Třešničkou na tom byl gól, který mi Mojma připravil.
Vaše cesta do nejvyšší soutěže začala v Opavě a velký progres jste zaznamenal ve Slovácku. Jak vzpomínáte na tato angažmá a co vás tam nejvíce posunulo po fotbalové stránce?
Ve Slovácku jsem měl velké štěstí na trenéra Svědíka, který si mě vytáhl z béčka Opavy a nastartoval moji kariéru. Ze začátku to bylo těžké, neboť trenér Svědík je velice náročný na své hráče, ale postupem času jsme našli společnou řeč a vše si sedlo. Taky se sešel tým, ve kterém byla neskutečná parta a chemie mezi spoluhráči, takže dřív nebo později jsem očekával, že tenhle tým může něco dokázat.
Největší úspěch přišel, když jsme ve finále domácího poháru přehráli Spartu a já na tento den nikdy nezapomenu. Někdy i tady v Rize rád připomínám Minchimu nebo Caspimu, jak to vlastně tenkrát probíhalo. Krásný a nezapomenutelný moment v mé kariéře.
Slavia má dlouhodobě vysoké ambice a kvalitní kádr. Bylo pro vás někdy těžké vyrovnat se s tlakem a konkurencí na vašem postu?
To si myslím, že patří k velkoklubu. Neustále musíte dokazovat své kvality jak na tréninku, tak v zápasech. Konkurence je obrovská a každé přestupové okno začínáte nanovo. Je to tlak, který ale patří k fotbalu, a každý fotbalista s tím musí umět pracovat.
Nebudu lhát, občas to bylo těžké a pamatuju si ty chvíle moc dobře. Nicméně pokaždé, když jsem fotbalu dával 100 %, se mi to vrátilo a tady v Turecku si myslím, že to nebude jiné.
V období, kdy jste odcházel ze Slavie, jste zmínil, že jste chtěl v týmu zůstat déle. Co vás nakonec přesvědčilo k odchodu? Bylo to těžké rozhodnutí?
Nutno podotknout, že jsem k top fotbalu nakoukl dost pozdě a už nejsem nejmladší. Měl jsem nějakou představu o finanční stránce do budoucna, neboť mi končila smlouva. Bohužel jsme se s vedením Slavie neshodli na prodloužení smlouvy a já musel hledat jinou variantu. V tomhle jsem upřednostnil Turecko.
Být o 5 let mladší a mít úspěchy, jaké jsem dosáhl, tak na 100 % ve Slavii pokračuju, pokud by teda byl zájem, abych zůstal. V Praze jsem měl krásný byt, manželka byla spokojená, i rodiče, když přijeli, tak rádi trávili čas v Praze. Neměnil bych.
Ale život profesionálního sportovce je krátký a já za daných okolností chtěl ze situace vytěžit maximum. Hodně lidí se mi diví nebo mi nadávají, že jsem poplival Slavii, ale takhle to vůbec není. Názor lidí ale změnit nemohu.
Sledujete současné dění ve Slavii, která je na pokraji vyřazení z evropských pohárů? Myslíte, že jim chybí typ kanonýra (zabijáka do vápna), jakým jste byl vy, aby rozhodoval klíčové zápasy?
Slavii samozřejmě sleduju a moc jí fandím. Dělá mě šťastným, když vidím, jak válcuje českou ligu. Jsem ve spojení s pár kluky, takže se snažím udržovat kontakt.
Co se týká evropské ligy, tak měla velice kvalitní zápasy, kdy byla lepším týmem. Bohužel se jí nepodařilo zlomit výsledek na svoji stranu. Já ale věřím, že se probojuje do další fáze, neboť kvality na to určitě má. A zabijáků do vápna má Slavia dost, jde jen o to, jestli mají zabijáci zrovna formu, nebo jim nechybí trochu toho fotbalového štěstí.
Sám vím, že se občas nedaří proměňovat tutové šance, ale to k fotbalu zkrátka patří – jednou jste nahoře a jednou zase dole.
V sezóně 2023/2024 jste se stal nejlepším střelcem ligy, přesto jste se nedostal do nominace české reprezentace na EURO 2024. Mrzí vás to? Myslíte, že jste měl dostat větší prostor ukázat se v reprezentaci?
Samozřejmě mě to mrzí. Byl jsem ve formě a Euro klapalo na dveře. Nicméně se trenéři rozhodli dát přednost jiným hráčům, což jsem respektoval. Jak už jsem někde zmínil, já pro to udělal vše, co následovalo poté, jsem neměl ve svých rukou.
Kdybyste měl možnost se vrátit do Slavie, přijal byste ji, nebo jsou vztahy s klubem definitivně uzavřené?
Zajímavá otázka, ale soustředím se na další krok mé kariéry v zahraničí. Chci se prosadit zde v Rizesporu. Návrat někdy v budoucnu bych si uměl představit, ale myslím, že Slavia už půjde jinou cestou, stejně jako já. Nerad bych už hodnotil můj odchod, chci si ponechat jen hezké vzpomínky.
Máte už představu, co budete dělat po ukončení aktivní fotbalové kariéry? Uvažujete například o využití svého vysokoškolského vzdělání, nebo byste rád zůstal u fotbalu?
Nějakou představu v hlavě mám. Určitě to bude v oboru stavebního inženýrství, ale zatím jsem nad tím moc nepřemýšlel. Doufám, že mám ještě nějaké krásné roky fotbalové kariéry před sebou. Co přinese budoucnost, se uvidí.
Autor rozhovoru: Tomáš Němec
