Článek
Zase jednou se hrál v Edenu „totální fotbal“, před nímž se před několika lety třásla skoro celá Evropa. Dokáže Jindřich Trpišovský vrátit tým na tuto cestu? A je to vůbec v současném fotbale možné?
„Chtěli bychom se blížit totálnímu fotbalu, v jedenácti lidech bránit a v jedenácti útočit,“ těmito slovy se uvedl Jindřich Trpišovský po svém nástupu do Slavie. A byť se někteří nad jeho slovy usmívali, tak „totální fotbal“ opravdu přišel. Dodnes si všichni pamatují na statečné partie na půdě Chelsea nebo Dortmundu. Ano, Slavia v obou zápasech utrpěla porážku, ale fanoušci na ni byli hrdí a v Evropě se o klubu obdivně mluvilo. Navíc časem přišly i výsledky, což si jistě pamatují příznivci Leicesteru nebo Glasgow Rangers.
Jenže jak čas plynul, slávistický lodivod z těchto principů hry postupně ustoupil a sešívaní začínají hrát mnohem opatrněji. Ne vždy… Nesmírně statečným výkonem se prezentovali například loni v Miláně nebo proti AS Řím. Nicméně hlavně ve venkovních zápasech se slávisté čím dál tím více prezentují hrou z hlubokého obranného bloku. Někdy tato hra nese výsledky (zápas na půdě Saint-Gilloise), jindy už tolik ne (utkání na půdě Lille). Pro fanoušky je však podstatné, že prakticky nikdy se pak na hru nedá koukat.
Když se řekne A, je samozřejmě potřeba říct i B. Fotbal se průběžně vyvíjí a týmy se naučily z vysokého a intenzivního presování mnohem lépe utíkat. V současné době už si jen málokterý kvalitní tým dovolí postavit na pozici stopera borce, který nemá špičkovou rozehrávku a mnohem víc se na tuto dovednost kouká i u brankářů.
To však neznamená, že by si se současným kádrem trenér Slavie nemohl „totální fotbal“ dovolit. V týmu má pohybově špičkově vybavené stopery, kteří skvěle zvládají souboje jeden na jednoho. Ve středu hřiště je stroj v podobě Oscara. A o excelentní běžecké výkony se může trenér opřít i u Malicka Dioufa, Davida Douděry, Lukáše Provoda či Filipa Prebsla. Pro mnohé pak mohlo být překvapivé, jaké penzum práce dokázal odvést proti Lille i mnohými odepisovaný Jan Bořil. Na druhou stranu na soupisce jsou i borci, pro něž je přepínání z ofenzivy do defenzivy problém. Typickými příklady jsou Matěj Jurásek a Lukáš Vorlický. Dva geniální fotbalisté, ale oba jsou využitelní jen do určitých typů a určitých pasáží zápasů.
Navíc tzv. totální fotbal je extrémně náročný i na únavu a kondici. Současná pravidla sice nabízí trenérům možnost pětkrát střídat a můžete po boku nadupaných hráčů prostřídat méně fyzicky zdatné borce. Zároveň však potřebujete široký kádr nabitý vyrovnanými hráči, a ten Slavia nemá. Vždyť i Jindřich Trpišovský vyjádřil na úterní tiskové konferenci přání o tři posily. Navíc platí rovnítko – čím fyzicky náročnější kopanou hraješ, tím unavenější hráče pak máš. A sešívané čeká na podzim kvantum zápasů, v nichž se bude u hráčů kumulovat únava.
Anketa
Je jasné, že Slavia nemůže hrát proti každému stejně jako s Lille. Zvlášť v ligových kláních velká část soupeřů zaleze před vlastní branku a čeká v hlubokém obranném bloku. Nicméně i zde je potřeba zmínit, že Trpišovského tým hraje v posledních měsících opatrnější kopanou než dřív a spíše spoléhá na to, že dá jednu dvě branky a žádnou nedostane, než na to, že soupeře přestřílí 4:2. Už jen málokdy se setkáme s tím, že by Trpišovského svěřenci vletěli do ligových klání stejně jako do evropských a soupeři nenechali ani centimetr trávníku. A nejde jen o zápasy proti slabším soupeřům, ale typickým příkladem je třeba loňská porážka 1:0 v Plzni, kde hráči domácích slávisty přeběhali. Pokud by sešívaní do tohoto utkání vstoupili stejně jako proti Lille, prohrát by snad ani nemohli a možná by se teď místo Sparty radovali z postupu do Champions League.
