Článek
Na Letné jsme sledovali výborný zápas se spoustou šancí. K atraktivitě duelu notně přispěl i soupeř. Karviná se mi moc líbila i přesto, že výsledek je pro ni takový, jaký je. Vypracovala si hodně šancí, nebyla zalezlá, kombinovala, a i díky ní diváci sledovali útočné představení na obou stranách. Martin Hyský dokazuje, že může jeho celek směle pokukovat po závěrečném kole na první šestku. To by byl obrovský úspěch, ale za to, co Karviná předvádí za fotbal, zasloužený. Tolik k soupeři.
Sparta nastoupila do utkání po dlouhé době správně namotivovaná. Napadala vysoko soupeřovu rozehrávku a na Karvinou to v úvodu utkání platilo. Když se domácí dostali z kraje druhé minuty do vedení a poté pokračovali v aktivní hře, lehce jsem jim tleskal. Konečně nebrání výsledek a hrají dál fotbal. Karviná ale nepřijela na Letnou bránit a po několika šancích vyrovnala po krásné akci. Tady bych Spartě vyčetl veliká okénka v obraně během celého zápasu. Stále to není ono a v defenzivní činnosti je třeba ještě hodně co zlepšovat.
Vše zlomil pravděpodobně brzký druhý gól, takřka ihned po vyrovnání. Ten Karvinou na chvíli zlomil, a než se rozkoukala, prohrávala už o dvě branky. Spartě to zvýšilo sebevědomí do druhé půle, a ta se odehrávala většinou podle jejích not.
Jak jsem vyčítal pražskému klubu obrannou činnost, tak co se týká přechodu do útoku, sledoval jsem dnes úplně jinou Spartu než v předchozích zápasech. Rychlé nahrávky dopředu na pár doteků a tím i rychlý přechod všech ofenzivních hráčů k soupeřově bráně. Žádné alibistické dlouhé rozehrávky v zadních řadách. Zlepšila se nabídka hráčů bez míče. Zlepšil se přístup všech aktérů na hřišti. Tohle mají sledovat fanoušci na Letné. Dnes bylo čemu tleskat, a to i díky soupeři, který chtěl hrát otevřený fotbal. Ke hře Sparty taktika kouče Hyského hodně přispěla. Jak by vypadala hra do betonu, to můžeme jen spekulovat.
Jak jsem v předchozích článcích kritizoval Albiona Rrahmaniho, tak dnes ukázal, že pokud chce, jeho přínos by mohl být obrovský. Skvěle se nabízel, nabíhal do volných prostorů, když viděl lépe postaveného hráče, přihrál a byl po zásluze gólově odměněn. Připsal si i asistenci, a kdyby po jeho přihrávce proměnil tutovku Krasniqi, mohl by mít asistence dvě. Líbil se mi i Krasniqi a po dlouhé době Sadílek, který odehrál jedno z nejlepších utkání, ve kterých jsem ho viděl. Nesmím opomenout ani návrat Birmančeviče, který dal výkonem vzpomenout na svou loňskou formu. Byl nažhavený a bylo to na něm vidět. Jak nastoupil, tak kvalitou ve hře okamžitě převyšoval ostatní. Mohl dát i hattrick a spolu s Rrahmanim a hostujícím gólmanem Lapešem patřil k nejlepším na hřišti. Pokud by Rrahmani, Krasniqi a Birmančevič našli společnou řeč alespoň na hřišti, bylo by to pro každého protivníka velmi těžké.
Všechny tyto pozitivní aspekty dnešního duelu mají příčinu v součinnosti všech hráčů, kteří dnes běhali na hřišti. Nikdo se nebál hrát s míčem, byla větší nabídka, náběhy do prostorů a najednou se na to dalo dívat. Je vidět, že když se chce, tak to jde. Jestli to byl jen záblesk Sparty z úvodu sezony, nebo nový start lepších časů, na to si počkám. A nemusím moc dlouho. Hned o víkendu přijde další prověrka znovu na domácím stadionu. Přivítáme bojovné klokany. To bude zase úplně jiný soupeř s jinou taktikou, než kterou předvedla Karviná. Osobně si budu po zápase přát, abych měl ze hry stejný pocit jako dnes. Až po něm začnu pomalu věřit, že se některé věci otáčejí správným směrem. Po dnešku s lehkým úsměvem ještě říkám, že jedna vlaštovka jaro nedělá.
