Článek
Sparta nastoupila do posledního ligového utkání podzimu ve slušném tempu, ale paradoxně mohl dostat hosty z Jablonce do vedení Puškáč, který byl před Vindahlem úplně volný. Naštěstí netrefil balon. Jinak obrana Sparty stejně jako celý podzim znovu při útocích soupeře působila velmi zmateně. To, jak Zelený odkopl balon středem vápna, by snad neudělal ani žáček. Jak ho to může vůbec napadnout? To jsou tak zbytečné krizové situace, do kterých se Sparta přivádí sama, že se tomu někdy až směju. To už ani není k pláči. Přechod do útoku znovu pomalejší přes spoustu nic neřešících přihrávek. Až druhý poločas si hrou vynutili domácí tlak, který vedl k obratu. Je to ale stále takové upracované. K radosti Sparty udělal i Jablonec nějaké chyby v obraně, které potrestali Rrahmani s Olatunjim.
Nechci se moc vyjadřovat k jednotlivým hráčům, co se týká hry, ale dnes bych pochválil Friise za stažení Kairinena. V posledních týdnech téměř neviditelného hráče. Vlastně bych ještě poradil Friisovi jednu věc. Zakázat Laçimu zakončovat. Ten chlap by snad netrefil branku ani z malého vápna. Pokud vystřelí, jsem většinou naprosto v klidu. Buď to letí do dvacáté řady, anebo posílá „malou domů“ hostujícímu brankáři. Laçi je takový buldok, snaží se, ale ať nestřílí.
Dnešní vítězství Sparta ubojovala ve druhém poločase a přispěl k němu i výkon střídajícího Peška, který stále neztratil nic ze své rychlosti. I Olatunji přinesl bojovnost a oba zaslouží uznání, jakým způsobem přispěli k tlaku Sparty a k otočení výsledku.
Ač jsem sparťan, musím se negativně vyjádřit k výkonu rozhodčího ve prospěch domácího celku. Pokud jsem v úvodu psal o dvou hráčích, kteří měli být vyloučeni, asi všichni správně hádáte jednoho z nich. Solbakkena. To, co předvedl, byl zákrok na kriminál, a docela by mě zajímalo, co našeptávali od VARU hlavnímu rozhodčímu, když si ty záběry opakovali stále dokola. Z mého pohledu, ač netrefil Solbakken protihráče přímo, šel jasně kolíky napřed na holeň a tady to zavánělo zlomeninou. To je za mě surová hra. Tečka. Solbakken měl jít ven. Když jsem hrával aktivně, nesnášel jsem takové zákroky. To druhé jméno je Suchomel. V prvních dvaceti minutách fauloval snad třikrát po sobě a měla následovat žlutá karta. Bylo to před zraky Luboše Kozla, kterému se vůbec nedivím, jak se rozčiloval. V 55. minutě oprávněná žlutá (měla být druhá a červená) a třetí měl dostat v 74. minutě, když zbytečně dojel Cedidlu.
To jsou za mě chyby hlavního sudího, které ovlivnily vývoj zápasu! To nekonstatuji jako sparťan, ale jako divák, který sledoval jeden z mnoha zápasů Chance Ligy. Jak celé utkání rozhodčí pojal, to nechám na komisi, ale některé fauly měl trestat žlutou kartou hned zkraje utkání a měl by klid. Jiné zákroky pískal zbytečně. Tohle se prostě nepovedlo a komise by na to měla reagovat.
Nakonec jsou z toho další tři body a Lars Friis může být v klidu. Chce se mi říci, že bohužel. Tomáš Rosický se nechal v televizním rozhovoru slyšet, že dojde ke změnám v hráčském kádru, nikoliv na trenérské lavičce. Já moc nevím, co k tomu dodat. I když docházelo v posledních zápasech k mírnému zlepšení ve hře, stále si myslím, že Lars Friis nemá mužstvu už co dát. Tomáš Rosický má jiný názor. Pokud si promítnu v mysli vše od utkání v Českých Budějovicích dále, pak myšlenkové pochody a optimismus Tomáše Rosického moc nechápu. Ostuda v posledních zápasech Ligy mistrů, neshody v kabině, katastrofální výkony spousty hráčů během posledních 12 utkání Chance Ligy a další problémy jsou mou oponenturou k názoru sportovního ředitele Sparty.
To, že musí dojít k posilování, je pro mě jasná věc a v jednom z předchozích článků jsem i zmínil jména. Ve Spartě jsou dlouhodobě mimo Preciado, Haraslín a další. Minimálně za tyto dva nemá Sparta adekvátní náhradu a hráči jako Suchomel, Solbakken, Daněk anebo i Kairinen, který chce odejít, pro mě nejsou kvalitativně stejnou alternativou za jmenované zraněné hráče.
Osobně jsem velmi zvědavý na další kroky sparťanského vedení směrem k přestupům. Jak to bude vypadat na hřišti pod Friisem na jaře, to se teprve uvidí. Každopádně Sparta bude v zimě hledat světlo na konci tunelu s trenérem, který také přispěl k tomu, že se do něj Letenští dostali. Než Friisovi svěřenci vyběhnou do jarní části Chance Ligy, ještě si odehrají poslední dva lednové zápasy v milionářské soutěži. Snad s výkonem, který se bude blížit tomu, proč se do ní Sparta probojovala. Poté už se může plně soustředit v lize na boj o konečné umístění zajišťující evropské poháry.
