Článek
V přípravě Sparta dvakrát zvítězila a trenér Lars Friis prý trénoval presování soupeře na útočné polovině a rychlejší přechod do útoku.
Na lavičce zůstal Haraslín, Zelený nebo Krasniqi. Rrahmani měl svalové zranění. Na druhé straně nasadil Inzaghi do útoku plnou palbu, tedy Martíneze s Thuramem.
Inter od úvodu nenechal nikoho na pochybách o tom, že si přijel pro tři body. Držel trpělivě balon a Sparta se dostala k míči až z kraje páté minuty, kdy zakončil Laçi. Sparta poté nadále trpělivě bránila na vlastní polovině a čekala na rychlé brejky. Bohužel se Letenští dostávali do stále hlubšího bloku. Ve 12. minutě přišel trest za pasivitu, kterou tým jako Inter umí potrestat. I když střela Martíneze z úhlu pod břevno překvapila asi úplně všechny, byl z toho znovu gól v prvních 15 minutách. Už šestý, který Sparta v úvodní čtvrthodince obdržela.
V dalších minutách nebyli domácí schopni podržet balon delší dobu. Ztráceli míče po pár přihrávkách a začínalo to připomínat jejich podzimní trápení v nejprestižnější evropské klubové soutěži.
Ve 27. minutě Letenští znovu předvedli to, co dlouhodobě neumí. Rozehrávku, kdy chtějí hrát fotbal od obrany za každou cenu a někdo po napadání nezvládne odkop. Tentokrát to byl Asger Sørensen. Inter to málem potrestal. Deset minut před koncem první půle už jsem řval góóól, jenže mi Sommer po střele Birmančeviče radost zkazil. Škoda, bylo by vyrovnáno a mohlo se začít od začátku. Takhle to bylo pořád o branku a před druhým poločasem musela Sparta něco změnit.
Inter si vytvořil několik šancí, ze kterých mohl zvýšit, a hlavně po ztrátě míče se Sparta místy zatahovala do hlubokého bloku. To vždycky „smrdí“, a pokud chtěli domácí pomýšlet na zisk nějakého bodíku, museli zabrat.
No a úvod druhé půle naznačil, že s tím chce Sparta skutečně něco udělat. Nejprve se probíjel do šance Olatunji, pak se dostal ve vápně ke střele Ryneš. Obrana ale byla v pozoru. V dalších minutách se hrál fotbal nahoru dolů a bylo se na co dívat. Birmančevič jednou vystřelil z úhlu, pak se znovu dral do zakončení v pokutovém území a chtěl si vymodlit penaltu. Píšťalka hlavního sudího ale zůstala němá. Na druhé straně se zkoumal gól, který nebyl uznán pro ofsajd. Do konce zápasu si Inter už výsledek pohlídal. Snad jen v nastavení mohl Zelený zakončovat, ale ideální moment prováhal.
Zhodnocení zápasu bych začal tím, že se Sparta určitě předvedla v sympatičtějším světle než na konci podzimu. Snažila se napadat, udělat to favoritovi co nejnepříjemnější. Místy se jí to dařilo, a i ona si vytvořila pár slibných příležitostí. Dobrou zprávou je nastoupení Haraslína. Bál jsem se i tempa. Sparta ještě letos ostrý zápas neodehrála a obával jsem se, aby ke konci neodpadla. To se nestalo a stíhala tempo po celý zápas. Inter si vyhrát zasloužil, byl lepší, ale Sparta předvedla, že se chce vrátit hrou do svých lepších časů. Přechody do útoku byly rychlejší, a i obrana se ukázala jistější než na podzim. Z tohoto zápasu si Sparta může odnést pozitiva, na kterých se dá stavět v ligových zápasech. Inter hraje s Neapolí o první místo v italské Serii A a prohrát s ním po bojovném výkonu o gól, to je pro Spartu příslibem do těžkých ligových zápasů na jaře. Teď si to hlavně nepokazit s Leverkusenem v rozlučkovém zápase a pak se už plně soustředit na ligu, protože je v ní do příští sezony o co hrát.
