Článek
Pokud totiž chtěli sparťané pomýšlet na to, že si uchovají nějakou šanci na druhé místo, museli vyhrát. Remíza by byla o ničem, prohra by znamenala definitivní konec nadějí.
Zatímco sešívaní si před týdnem smlsli na Plzni, když otočili takřka ztracený zápas, Sparta se trápila i proti Jablonci a zaslouženě prohrála. Nepředvedla nic. Situace volala po odvolání Friise, který za mě nepochopitelně nadále Letenské vedl i do derby. Před tímto zápasem dělilo oba týmy propastných 22 bodů, takže kdo šel do nejslavnějšího utkání u nás v roli favorita bylo jasné.
Sparta v derby vsadila v záloze mimo jiné na Suchomela, Vydru, Sadílka nebo Zeleného. Kdo měl tedy tvořit hru mi bylo záhadou. Zlobit slávistickou obranu mělo trio Haraslín, Olatunji, Krasniqi. Na sparťanské zadáky Panáka, Ševínského a Vitíka bylo připraveno dorážet silné duo Kušej s Chorým, podporované Mosesem, Provodem, Oscarem či Douděrou.
Přitom hráči jako Laci, Kuchta, Rrahmani, Preciado či Uchenna zůstali pouze na lavičce. Připadalo mi to, jako by finále MOL Cupu bylo pro Spartu přednější než derby. Za mě takticky nesmyslné. Kdy jindy nasadit nejsilnější sestavu než do derby? Navíc v situaci, kdy se Jablonec přiblížil na rozdíl pouhých dvou bodů v tabulce.
Zápas začal zostra. Hned ve třetí minutě prověřil Vindahla tvrdou střelou Kušej. Poté se Olatunji bez balonu ohnal loktem po Ogbuovi a mladý rozhodčí hned tasil žlutý kartonek. Následně Oscar po rohu zkoušel štěstí střelou za vápnem, ale ta mířila nad.
To Tomáš Chorý vzápětí ukázal, jak jednoduché je teď Spartě střílet góly. Kušej v pohodě potáhl balón po straně, Chorý si poodstoupil od Vitíka a z otočky nedal Vindahlovi šanci. Vitík byl ve vteřině od Chorého snad dva metry daleko a pak už jen přihlížel. Nechápu.
Slavia hrála bez problémů na údržbu. A navíc dokázala být i nebezpečná, střely Kušeje ani Provoda se však neujaly. Tu první sparťanskou vyslal Haraslín z přímáku po faulu Bořila na Olatunjiho. Míč sice napoprvé neprošel, ale následně se odrazil zpět ke slovenskému fotbalistovi, jehož následná střela skončila na tyči. Dorážku poté nepřipustil Douděra, který z brankové čáry balón odkopl do bezpečí.
Po polovině poločasu jsem ani nevěděl, kdo z Letenských je na hřišti. Bez nápadu, bez emocí, bída. A po třiceti minutách mi přišlo, že Sparta snad ani derby hrát nechtěla. Bylo to mrtvé, a pokud bych nepsal komentář, asi bych usnul nebo přepnul na hokej. Střela Suchomela z úhlu mě ale přece jen alespoň na chvilku probrala.
Jinak přidám jen takový dovětek. Jak Douděru nemám rád, tak po odvrácení z brankové čáry předvedl emoce, které jsem chtěl vidět na druhé straně. Bohužel, zůstalo jen u přání. Kuchta na hřišti nebyl, Haraslín byl ztracený, Olatunji jen sbíral náhodné nákopy, ale osamocený neměl proti obraně soupeře šanci. Záloha neexistovala. Kdyby si Slavia jen čutala na půlce hřiště až do konce, Sparta by snad ani nebyla proti, i když prohrávala.
Zpět k zápasu. Olatunji pět minut před koncem poločasu vletěl do Provoda naprosto zbytečně zezadu a trochu se modlil, aby neschytal druhou žlutou. Tyhle zákroky zezadu nemám rád. Krasniqi šel následně do nadějného brejku, jenže celou situaci nakonec pokazil. Hned na to se hlásil Haraslín, že to nepůjde. Definitivní tečku za první půlí dal Vydra svou zbytečnou kosou a další žlutá byla na světě.
Po prvním poločase nebylo na straně hostí co hodnotit. Slavia byla lepší, a to hrála v pohodovém tempu. Sparta byla směrem dopředu bezmocná, zoufalá. Přesně, jak jsem čekal po přečtení základní sestavy. Vždycky jen dlouhý nákop na Olatunjiho a ať s tím něco vymyslí. Výsledek známe. Nějaké náznaky sice hosté měli, ale opět jsem neviděl systém, kterým se chtějí Letenští prezentovat. Mezihra žádná, hra na náhodu.
Do druhé půle už nenastoupil Haraslín. Místo něj naskočil Rrahmani, který tak dostal další šanci ukázat, proč za něj Sparta utratila takový balík. A také se mu naskytla nová příležitost přesvědčit všechny, podle kterých je nenaplněnou investicí Letenských, o opaku.
Druhé dějství se zpočátku neslo v podobném duchu jako konec toho prvního. Prvních pět minut Sparta pouze odkopávala a Slavia hledala skulinky, kudy by se dostala na dostřel Vindahlovy brány. Při jedné ze slávistických akcí Kušej ukázal, proč si ho sešívaní pořídili. Dva slávisté se řítili proti pěti sparťanům. Balón nakonec obdržela zmiňovaná posila z Mladé Boleslavi, obhodila si Vitíka a jen skvělý Vindahl zabránil navýšení skóre.
Sparta vyrovnala tak trochu z ničeho. Rrahmani nejdříve rozehrál roh, který byl odvrácen. Balón se však k letenskému útočníkovi vrátil zpátky od Krasniqiho. Rrahmani si ho navedl na střed vápna a parádním technickým obstřelem nedal Staňkovi šanci. Hezký moment v jinak špatné hře hostí.
Hra se po vyrovnání najednou zrychlila na obou stranách. Bořil chvíli po sparťanském vyrovnávacím gólu málem trestal lehkovážnost v obraně, ale jeho střela byla nakonec zblokována. Sparta poté vycítila šanci se zápasem ještě něco udělat. Olatunji však mířil pouze do boční sítě, na druhé straně vrátil stejnou mincí Kušej, který rovněž nebyl daleko od vstřelení branky.
S blížícím se koncem zápasu začaly na hřišti jiskřit emoce. Po šlapáku na Panáka směřovaly kamery na telefonujícího Tomáše Rosického. V tu chvíli jsem si říkal, jestli se už nedomlouvá s novým trenérem. Když čtvrthodinu před koncem pádil Vydra a další sparťané na bránu Staňka, tak jsem si říkal že by? Jenomže Vydra ani nezakončil. A já doteď nerozklíčoval, co chtěl vlastně udělat.
Pak přišel velmi kontroverzní moment. Pár minut před koncem řádné hrací doby Oscar dopravil míč takovým krkolomným způsobem do sítě. Jestli to byla ruka nebo ne, ví asi jen on sám. VAR celou záhadu nerozluštil, a tak nebyl důvod, aby nebyla branka uznána. V televizním studiu po zápase sice ruku odhalili, ale to už je vedlejší a já tady nechci brečet proč a nač.
Myslím si totiž, že nejen v kontextu celé sezony, ale i dnešního utkání je to vlastně skoro jedno. Jde o to, že hosté nebyli schopni Slavii fotbalově přehrát. Znovu si až na pár náznaků nevytvořili vlastně vůbec nic. Stejně jako proti Jablonci, Plzni a dalším soupeřům.
Slavia z aktivity poté, co se ujmula vedení, poněkud ubrala. Na chvíli to tak vypadalo, že se jí Sparta herně vyrovnala. Ale po gólu Rrahmaniho byli domácí opět lepším týmem.
Znovu se zabývám otázkou, s čím Sparta do utkání šla? S jakou taktikou? Presovat? Odkud? Kombinace měla jít po stranách, nebo středem? Nevím. Když se podívám na zahajovací sestavu, nenajdu v ní nikoho, kdo by měl tvořit hru. Nevyčítám Friisovi, že nepostavil Kairinena, protože ten nemá formu a rychlostně by na to neměl. Nemohu si však pomoci, že Friis dal přednost pohárovému finále před derby, což mě rozčílilo.
Už se asi opakuji, ale Tomáš Rosický je letos tak krátkozraký, že to nepobírám. Stále si slibuje, že se to příští zápas zlepší, že Sparta vstane z mrtvých a pořád čeká na zázrak, který ale od podzimu nikdy nepřišel. To je za mě jednoznačně selhání. A to ho jako bývalého hráče hodně uznávám a respektuji.
Bohužel, jak byl geniální ve hře, tak teď tuto svou přednost myšlenkově nepřenesl do role sportovního ředitele. Samozřejmě neznám poměry, za jakých pracuje, co může a nemůže, jak moc má svázané ruce při investicích. Ale pokud drží trenéra, pod kterým Sparta výsledkově, ale hlavně herně hraje tužku, tak to jde za ním. Nechat to zajít takhle daleko považuji za trestuhodné.
Nevím, zda by to s Kuchtou, Rrahmanim, Lacim, Preciadem bylo od začátku lepší, ale sestava, kterou poslal Friis na hřiště, byla v mých očích odsouzena k porážce ještě před výkopem. Spartě chybí tvůrce hry, což říkám dlouhodobě. Nemá dostatečně kvalitní střed hřiště, chybí jí pohyb a rychlé přechody do útoku. O obraně ani nemluvím. O defenzivě Letenských jsem se vyjádřil již tolikrát, že takový Vitík musí škytat každé ráno, když se probudí.
Situace v lize se dramatizuje. Jablonec se dotáhl na pouhé dva body a zraky sparťanských fanoušků se tak upínají k finále poháru, protože se klidně může stát, že v lize Letenští poháry vůbec neuhrají. Friis měl odejít už tehdy v zimě. Vedení dávám jednoznačně za vinu, že se na Letné musí spoléhat na jediný zápas, který rozhodne o tom, zda bude sezóna alespoň částečně rehabilitována. Vedení si to tedy alespoň namlouvá. Pro mě ani vítězství v poháru neodčiní herní tragikomedii, kterou od podzimu sleduji.
No nic, příští sezóna začíná od nuly a je potřeba, aby se na Letné připravili způsobem, který bude konkurenceschopný s těmi nejlepšími. Od trenéra, přes nákupy hráčů a jejich vyhazovy, herní systém až ke všemu dalšímu, co s výše zmíněným jakkoli souvisí.
Pane Křetínský, připravte si balík, protože pokud nechcete sledovat to, co letos, bude to něco stát. A tím nemyslím nákupy nadějných hráčů, ale těch nejlepších, co u nás běhají. Jinak se z tohohle marastu totiž nevyhrabete. Na finální rozuzlení, zda si příští sezónu zahrajeme Evropskou nebo Konferenční ligu, si ještě počkám. Ale každopádně budu doufat v to, že se vůbec do některého z evropských pohárů kvalifikujeme.
