Článek
Zkrátka všichni fanoušci obou týmů byli natěšeni na to, s jakou formou, taktikou a nervy vstoupí obě pražská „S“ do dalšího třaskavého derby.
A hned po pár vteřinách naznačil Jan Kuchta, že to dnes Slavia, favorit sázkových kanceláří, nebude mít na Letné vůbec lehké. Jeho skluz, kterým znemožnil odkop u postranní čáry Ogbuovi, jako by naznačil, že dnes chce Sparta svého rivala doma hodně trápit. Filip Panák krátce na to po standardce hlavičkoval v podstatě sám, a to byl neobvyklý obrázek v obranné hře Slavie. Další nedorozumění bylo mezi Staňkem a Holešem, které slávistický obránce nakonec v klidu vyřešil. Aby toho nebylo pro Slavii málo, za chvíli se zranil Diouf, kterému nešťastně přisedl nohu Uchenna. I když to ještě Diouf zkoušel, už to nešlo. Bohužel následné vyšetření potvrdilo zlomeninu. Jinak po prvních dvaceti minutách byla Sparta lepším týmem. Držela balon a Slavia spíše čekala na rychlé výjezdy do domácí otevřené obrany.
No a pak to přišlo. Vindahl šel na centrovaný přízemní míč, stáhl si ho a sprintující Mojmír Chytil v pohybu kopl, chcete-li výrazně škrtl, nohou do hlavy domácího brankáře. Výsledkem byla po intervenci VAR červená karta. Pokud komentátoři v televizi tvrdili, že to nebylo úmyslné, a po utkání to tvrdil i Jindřich Trpišovský, tak já nemohu souhlasit. V minulosti jsem už viděl snad tisíckrát, jak útočník vždy nad položeným gólmanem v běhu nadskočí oběma nohama, aby ho nezranil. Musel vědět, že bude v souboji pozdě, to ať se na mě slávističtí čtenáři nezlobí. Bylo to naprosto zbytečné a přišlo mi, že Chytil hned tušil, že by mohlo být zle. Po dalším zbytečně tvrdém zákroku Holeše na Haraslína jsem si už říkal, zda si pánové z Edenu nedali krvavý tatarák. Abych byl objektivní, tak i faul Laçiho na Mosese zaváněl žlutou.
Pokud bych měl psát v prvním poločase o fotbale, tak vlastně není moc o čem. Spousta faulů, diskuzí a míč se většinou moc dlouho po trávníku nekutálel. Až v nastavení si Jan Kuchta myslel, že má na noze jistý gól po hlavičce Uchenny. Možná i proto vyslal na ležícího Staňka místo střely takovou šmudlu. V kabině si asi zanadával sám na sebe. Tohle nedat snad ani nešlo.
Pokud mě něco do druhé půle překvapilo, tak to bylo nestáhnutí Kairinena. Byl úplně neviditelný.
Druhá půle začala nepřesnou rozehrávkou Sparty, která byla málem potrestána. Z protiútoku vybojoval Haraslín rohový kop, a z něho už Letenští udeřili. Hlavičkující Zelený to neměl při zakončení zase tak moc těžké. V podstatě za pět minut přišel kiks Schranze, který namazal Haraslínovi, a ten to narval levačkou nechytatelně. Sparta vedla o dvě branky a hrála proti deseti. Tady už nebylo co řešit. Takto asi uvažoval i Jindřich Trpišovský, který stáhl Zafeirise, a hlavně i Chorého. To nebývalo v předešlých utkáních zvykem a tady to dávalo tušit, že tento mač už slávistický kouč odpískal. Zbytek utkání už není moc co hodnotit. Sparta nepůjčovala Slavii míč a jí to vlastně ani nevadilo.
Z hráčských výkonů zmíním určitě Zeleného, který byl pro mě mužem zápasu. Uchenna odehrál výborné derby, Sadílek znovu bojoval. Naopak Kairinen neprožil dobré derby.
Fotbal jako takový za moc nestál. Vše bylo pochopitelně ovlivněno poměrně brzkým vyloučením Chytila. Sparta přesilovku využila zkraje druhé půle a znovu se před zítřejším zápasem Plzně usadila na druhém místě. Pro sebevědomí důležitý výsledek, který se bude v následujících týdnech hodit. Spartu čeká výjezd do Liberce, doma Plzeň a poté další těžký zápas v Ostravě.
