Článek
Remíza v Jablonci a jednogólová prohra v Kazachstánu díky pomoci rozhodčího (penalta pro Spartu) sparťany zrovna neuklidnila. Po těchto dvou utkáních se tak čekalo, kdy se Sparta nakopne. Měl k tomu pomoci zápas s Mladou Boleslaví na Letné.
Priske na levé straně obrany vsadil v zahajovací jedenáctce na Zeleného a zprava na Uchennu. Ryneš, Kairinen, Vydra, Kadeřábek. Birma s Haraslínem na lavičce. Na co Priske šetřil Haraslína po dvou zápasech, to se asi nedozvím. Od Rrahmaniho s Kuchtou se čekaly branky.
Domácí byli zabrždění jak na hřišti, tak ve svých hlavách
V úvodních minutách to vypadalo, že na domácím hřišti hraje spíše Bolka. Sparta jen sledovala, jak si hostující hráči v pohodě kombinují na útočné polovině. Až centr Kadeřábka na konci čtvrté minuty připomněl, kdo je tady doma. Rrahmani o minutku později načechral centr pro Preciada, ale tomu chyběl krok na teč. Sparta poté dobře napadala kombinaci Mladé Boleslavi, ale ani přes zisk míče to nevedlo k zakončení.
Po deseti minutách jsem si pro sebe zase říkal, že nechápu bránění domácích. Sparta nechávala hosty kombinovat pohodlně až k šestnáctce a až tam začala napadat. Boleslavští tak měli spoustu času si připravovat centry. Přišlo mi, že zónové bránění nemají domácí správně zažité. Když televizní komentátor po čtvrthodině hry oznámil, že má Sparta balon v držení 32 % procent času a že má v kombinaci třikrát méně přihrávek než hostující tým, bylo to jen konstatování toho, co chvílemi pískající diváci sledovali. Sparta se hledala a nevěděla, čím má překvapit.
Okolo dvacáté minuty začali domácí zvyšovat tlak, který vyústil v centr Vydry. Ten našel na penaltě přesně Rrahmaniho, který takovými polonůžkami poslal balon na vzdálenější tyč, a Sparta šla do vedení.
Byl jsem zvědavý, jestli se Sparta po vedoucí brance zatáhne, jako to dělala mnohdy v minulosti, a bude bránit výsledek. To se naštěstí nestalo. Hrál se nadále otevřený fotbal, kdy obě obrany umožňovaly druhému týmu útočit a často se vše hasilo až v pokutových územích na obou stranách.
Honza Kuchta zůstával vpředu dlouhými nákopy často nenalezený. Sparta se snažila zjednodušovat přechody do útoku, ale často nepřesně.
Co měl času hostující Langhamer při střele, to bylo do nebe volající. Zpracoval si balon, otočil se s ním, připravil a vystřelil. Naštěstí do míst, kde stál Vindahl. Varování nestačilo. Roh rozehraný po zemi na Pecha nikoho z domácích nevzrušoval. Ten si navedl balon až před pokutové území, všichni koukali, a tak šel dál. V klidu si připravil balon na střelu a pak už koukal i Vindahl, jak míč míří k tyči. Co dodat? Hrůza. Styl, jakým Sparta bránila, byl horší než v Horní Dolní.
A Bolka jela dál. Opařená Sparta měla nadále obrovské problémy s rychlými přechody hostí až do konce poločasu.
A jak ho ohodnotit? Bolka aktivnější dopředu, domácí často zabrždění jak na hřišti, tak hlavně ve svých hlavách. Sparta mohla děkovat Rrahmanimu, že se šlo do kabin za nerozhodného stavu. Bránění Sparty při útocích Bolky, já nevím, jak to popsat? Domácí nechali hosty hrát a většinou se zatáhli až do svého pokutového území s tím, že až v něm to nějak vyřeší. Špatné napadání, nebo spíše žádné napadání umožňovalo hostům pohodlně kombinovat, centrovat a domácí řešili až to, co přišlo po centrech. K obdržené brance už jsem se vyjadřoval. Hrůza, děs a upřímně jsem byl zvědavý, jak na to zareaguje Priske.
Spartu spasil kapitán
Výsledkem bylo stažení Preciada, kterého nahradil Birmančevič. Z mého pohledu nešlo ani tak o Preciada, jako o bránění celého týmu při útocích Bolky. Tady vidím chybu u Priskeho, který takto naordinoval svému týmu, jak bude bránit.
Stačily dvě minuty a hosté vedli. Mareček si posadil na zadek Ryneše, nahrál na Langhamera, jehož střelu vykopl Vindahl před sebe. Tam čekal Vojta, pro kterého už dorážka nebyla problém.
Sparta najednou dvakrát zahrozila střelami Ryneše, ale ten Mandouse nepřekonal. Na druhé straně v ofsajdu stojící Vojta skóroval podruhé, ale gól nebyl poprávu uznán. V 53. minutě vystřídal Haraslín Rrahmaniho. O tři minuty později bylo vyrovnáno a opět se připomněla spolupráce Haraslína s Kuchtou. Centr, hlava, hotovo.
Nadále se hrál hodně otevřený fotbal. Sparta se nepoučila a hned mohla prohrávat. Opět katastrofální bránění mohlo za to, že si Lehký ve vápně narazil míč, a až Vindahl hasil jeho střelu.
Odstrčení Birmančeviče rukama v pokutovém území bylo trochu na hraně, ale píšťalka sudího zůstala němá. Obstřel Haraslína už volal po vedoucí brance, ale chybělo pár centimetrů. Přihrávku Kadeřábka nabombil Ryneš jen do Mandouse. Z následného protiútoku zahrozil Solomon střelou na bližší tyč. I to byla gólovka. Vindahl byl v pozoru. Další brejk hostí tři na dva byl zakončený střelou Koláříka. I z této akce mohli hosté vytěžit více. Bránění domácích v dalších minutách tak nadále připomínalo parodii. Domácí směrem dopředu sice nehráli nejhůře, ale dozadu to byl průchoďák.
Jak byl pozitivně hodnocen příchod Suchomela v televizi, tak jsem se jen usmíval. Překopnutý centr a nepřesné přihrávky mi dávaly tušit, že se asi dívám na hodnocení jiného utkání. Mezitím byl vystřídán Kuchta Olatunjim. Sparta zvyšovala tlak, ale že by to vedlo k nějakým šancím, to se říci nedalo. Zkoušel to Haraslín, ale ke změně skóre to nevedlo. Bolka začala kouskovat hru a já měl oči na štopkách, kolik sudí nastaví.
Birmančevič to zkoušel na penaltu, ale spíše to vypadalo, že on byl tím faulujícím. Tady Sparta už Bolku drtila, ale Mandous držel remízu, a to i po střele Haraslína.
Rozhodčí najednou pískl do píšťalky a byl povolán k VARu. Ten odhalil šlapák na Olatunjiho v pokutovém území. Penalta. Haraslín stylem Antonína Panenky sebevědomě doprostřed brány poslal Spartu do vedení. Kostka pak zbytečně nabral Haraslína u postranní čáry a byla mela. Přesně to vyhovovalo domácím. Ihned po rozehrání rozhodčí ukončil utkání, kde útoky vyčnívaly nad obranami.
Dopředu dobrý, dozadu špatný
Uf, to byla těžká šichta, kterou asi domácí příznivci nečekali. Nechci říci, že vyhrálo lepší mužstvo, ale závěrečným tlakem to Sparta urvala. Boleslavští mohou litovat svých šancí, a to ať už Lehkého, Solomona a dalších, kdy buď zvolili špatné řešení, nebo si jejich střely vyčíhal Vindahl. Sparta hrála směrem dozadu velmi lehkomyslně. To už není o individualitách a jejich chybách, ale o celkovém stylu bránění, kdy si domácí fotbalisté špatně přebírali soupeře. Veliké odstupy od nich a couvání až do šestnáctky umožňovalo Mladé Boleslavi pohodlně kombinovat. Nechci být zlým prorokem, ale kvalitnější mužstvo by dalo Spartě tři a více fíků a nazdar. Tohle bylo špatné.
Abych po výhře jen nehanil, tak směrem dopředu nepůsobila Sparta špatným dojmem. Tady určitý progres vidím. Neúnavný Kadeřábek neztratil nic ze svého kouzla, kterým si vysloužil angažmá v Bundeslize. Kuchta nejenže se gólově prosadil, ale také opět neustále napadal obranu hostů. Dnes jsem znovu viděl zápal, který mi u něj v minulém utkání s Aktobe chyběl.
Faktor Haraslín byl ihned po jeho příchodu znát. Okamžitě se stal vůdčí osobou při ohrožování Mandousovy branky. Birmančevič a tentokrát i Olatunji hru také svými příchody oživili. Zkrátka dopředu dobrý, dozadu špatný. Tady musí Sparta celkově zapracovat, jinak se se zlou potáže.
Pevně doufám, že jí toto těžce vydřené vítězství pomůže k lepším zítřkům. Zatím jsem hodně opatrný, protože po první i druhé vstřelené brance vždy zahrozila velkými šancemi Mladá Boleslav, takže nějakou euforii u mě asi nikdo hledat zatím nemůže. Tři body jsou ale na Letné a teď to chce jít zápas od zápasu. Ten nejbližší to chce zvládnout minimálně dvoubrankovým rozdílem a já budu věřit, že to hráči s písmenem „S“ na hrudi dokáží.
