Článek
První poločas nabídl obrázek, který se asi dal předpokládat. Sparta měla převahu, kombinovala, ale většina ťukesů, které předváděla, končila před vápnem. Málo střel za vápnem – takový obrázek, který jsem kritizoval i v předešlých zápasech. Jediný, kdo to zkusil, byl Krasniqi, který těsně minul. Honza Kuchta se opět neúnavně nabízel a potvrdil, že Pardubice jsou jeho oblíbeným soupeřem. Při samostatném úniku nezaváhal a Sparta odcházela do kabin spokojenější. I když jen naoko. Soupeři, se kterými bojovala na dálku o druhé místo, rovněž vedli, a tak vedení bylo takové hořkosladké.
Druhý poločas začal rozehrávkou Vindahla do prostoru nikoho. Když si v prvním poločase neviditelný Kairinen uvědomil, že míč byl pro něj, už bylo pozdě. Fauloval a přišla žlutá. Tady bych se ovšem Kairinena zastal. Vindahlova rozehrávka nedávala smysl a Kairinen jen hasil, co sparťanský gólman natropil. Krobot mohl vyrovnat o chvíli později, ale jakoby se své šance zalekl, a vyšla z toho taková nemastná neslaná střela. V těchto momentech začala Sparta ztrácet v kombinaci a Pardubice se naopak osmělovaly čím dál tím více. Ryneš pak jasně fauloval Tanka a doteď asi nikdo nechápe, proč zůstala píšťalka sudího němá. To zavánělo i jinou barvou než žlutou. Poté se svalil ve vápně Patrák a z opakovaných záběrů byla vidět aktivita Uchenny, tedy jeho rukou. Na penaltu asi málo, ale bylo to další varování pro hosty, že nic není hotové.
Po více než hodině potvrdil Laci, že ač je dobrý do kombinace a přípravy gólů, zakončení není jeho silnou stránkou. Jak se to dělá, ukázal znovu Jan Kuchta. Vzal to na sebe, zbavil se obránce a zakončil. Myslím si, že Friisovi spadl takový balvan ze srdce, že to slyšeli až za stadionem. Sparta totiž do navýšení skóre nepředváděla ve druhé půli nějakou fantastickou podívanou. Haraslín byl takřka neviditelný a u již zmiňovaného Kairinena nevidím toho tvůrce hry, kterého nám často média předkládají. Pro mě je na hřišti dlouhodobě neviditelný. V minulém utkání jsem zaslechl, že měl v nějaké 60. minutě stoprocentní bilanci úspěšnosti přihrávek. Ano, jenže to jsou takové, které nejdou do finální fáze. To, že dáte přihrávku vedle sebe na pět metrů, to se pak vysoká čísla honí sama. Je to takové: nic nezkazíte, ale ani nevytvoříte. Kdo se mi naopak na jaře líbí, je Laci. Hraje na velkém prostoru a chodí si pro balony. On je chce. To bych očekával i od Kairinena. Ale zpátky k utkání.
Střídání Haraslína okolo 70. minuty už je takovým nepochopitelným evergreenem. Faktem je, že tento zápas nebyl jeho nejpovedenějším. Chyba Uchenny málem znamenala snížení, ale Filip Panák vzorným vrácením šanci domácích zmařil. Vše bylo znovu zapříčiněno bohorovnou rozehrávkou ve stylu „vy nám nemůžete ublížit“. Varování bylo nedostatečné, a tak Štěpán Míšek hosty probudil hezkou střelou k tyči a drama bylo na světě. A na Spartě bylo vidět, jak najednou znervózněla. Friis vsadil na Olatunjiho, který vystřídal hráče utkání Honzu Kuchtu. Spoléhal se na to, že vepředu podrží balon. V nastavení se Sparta zatáhla a začala bránit jednobrankové vedení. Naštěstí pardubické nákopy většinou nenacházely adresáta, a tak si Sparta už vedení pohlídala. Kaňkou bylo vyloučení Suchomela, který sice podklouzl, ale šel do skluzu velmi ostře a dostal oprávněně a zbytečně druhou žlutou. Nechápu – před koncem a na půlce hřiště.
Baník vyhrál, Plzeň vyhrála, a tak půjde Sparta do nadstavby ze čtvrtého místa. Tam se dostala hlavně kvůli nepovedenému podzimu, kdy rozdávala body jak na běžícím páse. Na jaře se sice trochu zmátořila, ale že bych si v nějakém utkání z výkonu sedl na zadek a řekl: „To byla jízda,“ tak to bohužel ne. Sparta dlouhodobě nemá dobrou finální fázi hry. Její přechody jdou většinou k vápnu soupeře, kde si na ni každý mančaft počíhá. Nevidíme střely z nějakých dvaceti metrů. Upřímně mi chybí někdo, kdo by přechod do útoku zrychlil. Kairinen to není. K Lacimu mi chybí někdo živější. Někdo, přes kterého by šla většina akcí, jako jde většina akcí v Plzni přes Šulce. Možná mě za toto vyjádření nebude mít sparťanská obec ráda, ale takhle to vidím. Přes něho a přes Červa jde téměř všechno. Takový hráč mi na Letné chybí. Haraslín všechno nezachrání. Samozřejmě, máme Birmu, ale jeho forma zůstala s příchodem nové sezony někde v útrobách letenského stadionu. Dnes nastoupil na půl hodiny a já tam potenciál viděl. Přihrávka do šance Kuchtovi mi dává za pravdu. Já bych ho neodepisoval. Otázkou zůstává, co se děje za zavřenými dveřmi. Tomáš Rosický s jeho chováním nebyl úplně spokojený. Co si pod tím představit, nechci spekulovat. Každopádně z toho neprofituje ani Sparta, ani Birma.
Nadstavba díky umístění bude velmi těžká. Obrana se stabilizovala ve složení Panák, Uchenna, Cobbaut. Preciado je prý v plném tréninkovém procesu, tak uvidíme. Jedno je jisté – Sparta musí předvést víc, než předváděla do této chvíle. Teď už nenarazí na soupeře, kteří jí nechají hrát a čekat na brejky. Teď to bude jiný boj.
