Článek
Kde jste s fotbalem začínala a co Vás k němu přivedlo?
S fotbalem jsem začínala zhruba od tří let, protože jsme fotbalová a celkově sportovní rodina. Bratr hraje hokej, sestra tenis, takže jsem ke sportu byla vedena odmalička. Až do patnácti let, dokud je to povoleno, jsem hrávala s kluky ve Veverské Bítýšce, odkud pocházím. Tehdejší správce mi domluvil možnost zúčastnit se tréninku Lokomotivy a Zbrojovky, abych viděla, kde se mi bude líbit více, a nakonec jsem se rozhodla pro Heršpice. Přesvědčil mě hlavně dobrý kolektiv a zázemí. Byla to moje první volba a jsem tu teď už devět let. O dva roky později se Zbrojovka stejně rozpadla a hráčky musely přejít do Lokomotivy nebo na Slovácko.
Na jakém postu hrajete?
Nacházím se na střední záloze, ale po příchodu nového trenéra se nám trochu změnilo rozestavení a styl hry, takže se objevuji i na kraji, ale střed zálohy je mi nejbližší.
Máte nějaké fotbalové vzory?
Odmala jsem obdivovala Ronalda, i když od puberty sleduji především německý fotbal. Fandím Bayernu, kde se mi líbí například hra Joshuy Kimmiche.
Kolikrát týdně trénujete a jak tréninky vypadají?
Trénujeme čtyřikrát týdně, což znamená pondělí, úterý, středa a pátek plus samozřejmě víkendové zápasy. Pondělní trénink je věnován posilovně, takže se zaměřujeme zejména na výbušnost, v dalších dnech pak následují fotbalové tréninky s tím, že páteční je předzápasový. V úterý je větší důraz kladen na rychlost, tím pádem je více běžecký, zatímco ve středu trénujeme herní kombinace.
Trénujete jen odpoledne?
Ano, je to uzpůsobené tomu, že chodíme do práce a do školy, takže většinou začínáme kolem půl páté, aby všichni stíhali dojet. Některé holky totiž dojíždějí třeba z Třebíče nebo z Valašského Meziříčí.
Jak dokážete konkrétně Vy fotbal kombinovat se školou a prací?
Nebudu lhát, je to hodně těžké. Na poloviční úvazek pracuji v Decathlonu jako sport lídr se zaměřením na fotbal a mimo to ještě studuji vysokou školu, kde se samozřejmě taky musím někdy objevit. Chodím pouze na cvičení, přednášky vynechávám, ale dvakrát až třikrát týdně tam dorazit musím. V práci nebo ve škole jsem do tří a pak mířím na trénink. O víkendu mám jeden den zápas a ten druhý jdu do práce. Jsem tedy celý den na nohou, takže jsou odpolední tréninky velmi náročné, ale dokud jsem mladá, tak to ještě nějak skloubit jde, i když to není jednoduché.
Studujete podnikání, že?
Ano, studuji na podnikatelské fakultě. Teď se chystám psát diplomku a bude ze mě inženýr.
Jak by se podle Vás mohly zlepšit podmínky fotbalistek v Česku?
Musím říct, že tuto sezónu se to hodně posunulo k lepšímu, protože si pod sebe ženskou ligu vzala Fortuna, takže přišla nová vizualizace, rozsáhlejší propagace, a i nástup na zápas má teď úplně jinou úroveň. Mnoho zápasů vysílá ČT Sport, ČT Sport Plus nebo TVCOM, což se dřív stávalo jen výjimečně. Lokomotiva má ale tu nevýhodu, že zároveň nemá žádný mužský tým, od kterého by přicházela finanční podpora a podpora od sponzorů. Většina prvoligových týmů má vedle sebe i mužský, který existuje déle, je zavedenější a má delší tradici i fanouškovskou bázi. Pro Lokomotivu ale tvoříme peníze pouze my, tím pádem je někdy těžší vydobýt si potřebné podmínky. Na druhou stranu se pro nás klub snaží prostředí neustále zlepšovat. V posledních letech jsme si to tu zútulnili a spravili, vybudovali jsme vlastní posilovnu, navíc máme i dvě hřiště, tudíž si můžeme vybírat, kde chceme trénovat.
Už jste na to částečně odpověděla, ale v čem to mají fotbalistky těžší než jejich mužští kolegové?
Od letošní sezóny přešly Sparta a Slavie na čistě profesionální režim, takže mají dopolední tréninky, společné obědy a pak odpolední tréninky, tím pádem vedle fotbalu nemusejí chodit do práce. U ostatních týmů ligy to ale funguje tak, že hráčky musejí fotbalovou kariéru skloubit s prací a školou, což je asi ta největší nevýhoda. Pak jsou tu samozřejmě předsudky, například takové to posílání fotbalistek k plotně, které je na sociálních sítích často vidět. Teď se ale ženský fotbal více dostává do povědomí lidí, například i díky tomu, že reprezentace dokázala nedávno porazit Španělsko. Myslím, že je důležité fotbalistky podporovat v tom, co je baví a co jim přináší radost. I vzhledem k tomu, kolik času tomu věnujeme a co všechno tomu obětujeme, by si nás lidé mohli trochu víc vážit. Fotbalistky se také častěji potýkají se zraněními například kotníku a kolen, kvůli nimž jsou i celou sezónu mimo, takže je mnoho hráček, které hrají i na úkor bolesti.
Kdyby přišla nabídka ze Sparty a ze Slavie, dvou suverénně nejlepších celků ženské ligy, jaký tým byste si vybrala?
Určitě Slavii, jelikož mi přijde sympatičtější. Naše bývalá gólmanka (Vanesa Jílková), kterou Lokomotiva vychovala, do Slavie přestoupila a nyní tráví první sezónu v A-týmu. Je tam nesmírně spokojená a stejný názor jsem slyšela i od jiných hráček, které tam přestoupily už dříve, proto si myslím, že by se mi víc líbilo ve Slavii.
Přemýšlela jste už, čemu byste se chtěla věnovat po hráčské kariéře? Chcete zůstat u fotbalu třeba jako trenérka?
Asi by mě to taky bavilo, ale u nás je skvělé, že funguje i B-tým. Holky se sejdou jednou týdně na trénink a o víkendu následuje zápas, takže se svému oblíbenému sportu mohou věnovat, i když už třeba ukončí kariéru a mají děti. Spíš bych se tedy přikláněla k tomu, že budu hrát za B-tým, protože ani po kariéře se sportu nedokážu vzdát.
Jaké máte do budoucna plány mimo fotbal? Chtěla byste vzhledem ke svému oboru studia podnikat?
Upřímně řečeno to nemám nijak dopředu dané. Hrozně mě baví marketing, takže až dokončím školu, chtěla bych se této oblasti více věnovat. Už teď se v rámci zaměstnání účastním různých akcí Decathlonu a pomáhám s jejich uskutečněním, tudíž bych se v budoucnu chtěla zaměřit spíše na různé akce a eventy než čistě na podnikání.
