Článek
Zatímco jména jako Schick, Souček nebo Hložek se v médiích skloňují pravidelně, spousta dalších českých fotbalistů působí v zahraničí téměř nepozorovaně. Někteří se tam vydali hledat nový impuls, jiní stabilitu nebo větší šanci hrát. Přestože hrají kvalitní soutěže, v českém prostředí se na ně zapomíná. Tady je pětice těch, kteří stojí za připomenutí.
Marek Hanousek (Widzew Łódź, Polsko)
Zkušený střední záložník působí ve Widzewu Łódź už od zimy 2021. Patří k oporám a v polské Ekstraklase pravidelně nastupuje, často jako kapitán. V 33 letech dál předvádí spolehlivé výkony, i když v Česku jeho jméno z médií téměř zmizelo.
Matěj Hanousek (Gençlerbirliği, Turecko)
Po působení v tureckém Ankaragücü a následně v Řecku se v lednu 2025 vrátil do Turecka, kde posílil Gençlerbirliği, s nímž postoupil do nejvyšší soutěže. Levý obránce s velkými ligovými zkušenostmi ze Sparty nebo dřív z Jablonce si tak opět zahraje Süper Lig.
Aleš Matějů (Spezia Calcio, Itálie)
Bývalý reprezentant se vrátil do hry v zimě 2024, kdy podepsal se Spezií hrající Serii B. Po letech v Brescii a Benátkách se Matějů snaží znovu prosadit ve stabilním prostředí. V Itálii působí nepřetržitě od roku 2019 a zůstává kvalitním pravým obráncem, jen se ztratil z českého radaru.
Martin Frýdek (Aris Soluň, Řecko)
V létě 2024 přestoupil po čtyřech letech v Luzernu do ambiciózního Arisu Soluň. V sezóně 2024/25 odehrál 15 soutěžních zápasů. Tradičně univerzální hráč — kraj obrany, záloha, vše zvládá. Přesto se o něm od odchodu z Česka téměř nemluví, přestože výkonnostně rozhodně netápe.
Ondřej Karafiát (1. FC Norimberk, Německo)
V roce 2024 překvapivě zamířil do 2. Bundesligy, kde hájí barvy tradičního Norimberku. Někdejší stoper Liberce a Slavie pravidelně hraje v základní sestavě a jeho výkony jsou na úrovni. V Česku o jeho angažmá prakticky nepadlo slovo, ale jde o zajímavý a málo sledovaný přesun.
Autor: Michal Silber
