Ze dna Premier League do Ligy mistrů. Manchester United a Tottenham ve finále Evropské ligy

Zápas o trofej nabízí krom fotbalové stránky také zajímavý příběh. Ani jeden z týmů nezažívá zdaleka ideální sezonu. Jeden ze soupeřů však může ročník zachránit. Tottenham se v ligové fázi evropské ligy umístil na skvělém 4. místě, přičemž prohrál pouze na půdě Galatasaray. V osmifinále ovšem londýnský celek musel dvojzápas otáčet. AZ Alkmaar první zápas na domácí půdě zvládl lépe a vyhrál 1:0, bohužel poté nezvládl odvetu a po výsledku 3:1 vypadl. Největší podíl na otočení výsledku měl Wilson Odobert, který vstřelil 2 branky.

Ve čtvrtfinále už Spurs sehráli velmi vyrovnaný duel s jedním z favoritů soutěže. Na domácí hřišti s Frankfurtem uhráli remízu 1:1 a o postupu do semifinále rozhodl v odvetě Dominic Solanke z penalty. Semifinálový duel s Bodo/Glimt měl už jasný průběh. Domácí výhra 3:1 dala anglickému celku velké naděje na postup, které po venkovní výhře 0:2 nezhasly.

Manchester United na druhé straně zakončil ligovou fázi na 3. místě a jako jediný nepoznal pocit prohry, což platí dosud. Osmifinále zvládl celek Rubena Amorima skvěle, po remíze 1:1 na hřišti Realu Sociedad přišla drtivá domácí výhra 4:1. Ve čtvrtfinále to měli Red Devils nahnuté, ale nakonec jim fantastický comeback v prodloužení odvetného zápasu přinesl postup a naději na záchranu zpackané sezony. Ve 110. minutě Lyon vedl na Old Trafford 2:4, ale nakonec to byl Harry Maguire, kdo ve 121. minutě vstřelil postupový gól.

Semifinále proti United poslalo Athletic Bilbao, který usiloval o účast ve finále hraném na jeho domácím stadionu. Už úvodní duel napověděl, že nic takové se konat nebude, jelikož Manchester zvítězil suverénním výsledkem 0:3 a v odvetě překvapení nedopustil.

Zní to až neuvěřitelně, ale Tottenham na trofej čeká od sezony 1991/92. V tom ročníku zvedli hráči Spurs nad hlavu anglický Superpohár (nyní Community Shield). Od té doby se táhne řada promarněných sezon, ve kterých mnohdy byla trofej blízko, ale nakonec z toho sešlo.

Celek vedeným Angem Postecoglem se nachází až na 17. místě Premier League, kde čeká na výhru od 6. dubna. Prakticky je dáno, že pouze vítězství v Evropské lize australského managera udrží v klubu, a navíc je to jediná cesta do evropských pohárů, konkrétně do Ligy mistrů. Ani v ostatních soutěžích Tottenham nepředvedl žádné fantastické výkony. Ano, v Carabao Cupu se sice dostal do semifinále, kde však schytal výprask 0:4 v odvetě od Liverpoolu. V FA Cupu Spurs vystavila stopku už ve 4. kole Aston Villa.

Kdo v posledních letech nesleduje anglický fotbal tak pozorně by snad tipoval, že tým táhne Heung-Min Son, ale není tomu tak. V letošní sezoně není Korejec ve své kůži a tým má na svých zádech naložené trio Dominic Solanke, James Maddison a Brennan Johnson.

Manchester United podobně jako jeho londýnský sok nezažívá vůbec vydařenou sezonu. Týmu pod Erikem ten Haagem nevyšel začátek sezony, ze kterého se neoklepal do teď. Na 16. místě nejvyšší domácí soutěže zažívá tradiční anglický celek nejhorší sezonu ve své historii. Ruben Amorim převzal tým během podzimu a až nyní je vidět ve hře určitý pokrok.

Prohra ve finále Portugalci může do jisté míry zkomplikovat život, ačkoliv není moc pravděpodobné, že by byl odvolán. Do finálového zápasu ovšem Rudí ďáblové určitě nepůjdou ve skvělé formě. V domácí soutěži totiž nevyhráli posledních 8 zápasů a stanovili nový klubový rekord v zápasech bez výhry.

Podobně jako Spurs, ani United nezazářili v anglických pohárech, jelikož v Carabao Cupu je ve čtvrtfinále vyřadil právě Tottenham a v osmifinále FA Cupu nestačili po penaltovém rozstřelu na Fulham. Dalším společným prvkem se jejich soupeřem je fakt, že pouze výhra Manchesteru zaručí Ligu mistrů pro další ročník a s ní i pohárovou Evropu. Tahounem celku z Old Trafford není nikdo jiný než kapitán Bruno Fernandes, který zřejmě jako jediný z celého týmu snese nějaké přísnější měřítko.

Během letošní sezony se týmy potkaly třikrát a ve všech případech to mělo stejný konec, vyhrál Tottenham. Spurs se proti Rudým ďáblům dlouhodobě daří, jelikož z posledních 6 duelů ani jednou neprohráli a do finálového utkání tak mohou mít lehkou psychickou výhodu. Naopak United svého soupeře naposledy porazili v říjnu roku 2022 a od té doby na výhru čekají.

Tottenhamu bude chybět hned 6 hráčů. Nejcitelnější ztrátou je samozřejmě Maddison, kterého trápí poraněné koleno. Dále do zápasu nezasáhne Bergvall, Dragusin, Kulusevski. Scarlett a Werner. Situace ve druhém rohu však není o moc lepší. Amorim nemůže počítat s Dalotem, de Ligtem, Martínezem, Yorem ani se Zirkzeem. Početné marodky komplikují oběma celkům život po celou sezonu.

Brennan Johnson zažívá průlomovou sezonu. V rámci Premier League nasázel 11 branek, další 2 přidal v pohárech a 4× se prosadil v Evropské lize. Navíc se mu dařilo velmi slušně i v reprezentačním dresu. Právě Walešký křídelník může být triumfem svého týmu, který by mu vystřeli trofej po dlouhých letech.

Manchester United nemůže spoléhat na nikoho jiného než na Bruna Fernandese. Kapitán týmu z Old Trafford je jedinečným X faktorem, na který fanoušci spoléhají. 19 branek a 17 asistencí mluví samo za sebe a je velkou otázkou, kde by United bez Portugalce byli. Fernandes navíc už jednou finále Evropské ligy s United prohrál a určitě si to nechce zopakovat.

Zápas se odehraje ve středu 21. května ve 21:00 na Estadio San Mamés v Bilbau. Přímý přenos ve svém programu nabízí Nova Sport 5.

Autor: Jiří Holovský