Článek
Tak nám podle kalendáře nedávno skončilo léto a nastal podzim. Pravda, pár lidí uvedený přechod moc nerespektuje, neboť během září či října míří podobně jako ptactvo do teplejších krajin. Na rozdíl od opeřenců spotřebují na přesun kratší čas, obvykle neletí tak daleko jako oni a především sem investují násobně méně osobní energie. Logicky tím více si musejí připlatit. Mnozí tak činí rádi. Na pobyt u moře se těší a pro leckoho je vyvrcholením roku, koncem víceměsíčního čekání.
Dojmy mají lidé různé. Během léta se nám několikrát zdálo, že podzim je již tady. Především kvůli větru, dešti a chladu, ba i první hromádky listí již ze stromů spadly. Naopak na jaře jsme občas měli pocit, že tropické léto se příliš brzy ujalo vlády. Jako kdyby si z nás počasí tropilo šašky. Podobně rozporné pocity a postoje nalezneme také u lidí. Rozhodně bychom neměli zapomínat na individuální projevy u sebe a u jiných osob. Spíše se je snažme respektovat, byť s nimi nemusíme vyjadřovat souhlas. Za svoji toleranci a ohleduplnost možná budeme dříve nebo spíše později oceněni. Pokud však lidé nebudou setrvávat v dnešním „moderním“ vysokém tempu. Minulý příběh o fotbalistovi, který skončil tragicky, se nám znovu připomíná. Kdo by snad nechtěl věřit, je pravdivý. Stalo se překvapivé, že se týkal právě sportovce. Možná se příčinou stalo, že přestal trénovat a náhle tělo dostalo šok, když z delšího klidu a skoro nicnedělání mělo podat poměrně vysoký výkon. A ještě za tropické teploty. Kdo by se divil, že pivo, párek a křen tehdy přestaly chutnat. Je škoda každého člověka, zejména když o něm věděli, jak byl šikovným hráčem a co vše jim zde mohl předvést. Takhle tradiční akce zcela určitě skončit neměla / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-konci-leto-a-nastava-podzim-90478 /.
Mnozí nástupu chladných dnů litují a bojí se jich, ale někteří ne. Ti druzí vidí řadu kladů. Například si před odchodem do práce mohou dát teplý čaj, což při ranních lepkavých teplotách kolem 20 stupňů a vyšších, kdy ještě ani nestačil vychladnout asfalt ze včerejšího žáru, moc dobře nejde. Vždyť ani z oběda v tropickém poledni člověk nemá pravé potěšení. Dalšímu příliš vadil rozšířený hmyz a přitom si občas vzpomněl na chudáky obyvatele z velmi teplých oblastí, kteří se svého času na zimu těšili ze všech nejvíc. Jedině chladno a mrazy spolehlivě zabíjejí komáry a jim podobnou havěť, která přenáší nebezpečný virus, proti němuž lékaři ještě nemají žádnou účinnou obranu. Takže zima budiž z jejich pohledu pochválena. Komu však chybí podklady, patrně je nebude chápat. Spíše se bude zlobit, že už není venku příjemně, musí se přiobléci, začít topit a tím vydávat více peněz, aby se cítil lépe.
Člověk dnes nemá žádnou jistotu. Kde jsou doby, kdy se na počasí mohl člověk docela spolehnout, kromě několika málo dnů, zpravidla aprílových. A tak nevím, jestli má cenu se těšit na příští léto, když teď končící nám přineslo tolik vrásek a v případě povodní nezměrné škody, trápení a další negativní dopady. Vždyť právě kvůli nim si řada Pražanů moc klidu neužila a s následky bojuje ještě nyní. O lidech a jejich tragických osudech v dalších postižených oblastech ani nemluvě. Jak asi oni vzhlížejí k právě zahájené podzimní periodě, blížící se zimě a hlavně k příštímu létu?
