Článek
„Už jsi vyzkoušela chat AI?“ ptala se mě kamarádka a pak dodala: „Já to používám každý den. Je to úžasná věc.“
„Zatím ne,“ odpovídám, ale abych nebyla v něčem pozadu, rozhodla jsem se to vyzkoušet. Pár zkušebních dotazů mě také docela nadchlo, i když úroveň odpovědí byla rozdílná a někdy neodpovídala tomu, co bezpečně vím, ale i tak mi to navodilo pocit, že se asi občas něco dozvím. Baba se sloní pamětí ale může vědět víc, než jsou informace na webu. Brzy mi došlo, že to zase tak moc přesné nebude. Ale nikdo neví všechno, ani AI. Nemůže znát všechny drby, které se přihodily za mého života. Zkušenost jsem vyhodnotila tak, že stoprocentně věřit asi nebudu, raději se spolehnu víc na sebe. Konečně doteď jsem tak žila a stačilo to.
Ale dny plynuly a manžel mi připomněl tragické úmrtí jedné známé osoby, které se událo před 45 lety. Překvapil mne takovými detaily, až jsem se divila, že si to ještě pamatuje z dob, kdy jsme spolu teprve chodili. Zvláštní, úplně se mi to vykouřilo z hlavy a nemohla jsem věřit, že on si to pamatuje. Přitom jsme o tom nikdy nemluvili.
Ale abych nebyla za úplnou zapomnětlivku, zadala jsem jméno do chatu a čekala, jestli se mi informace potvrdí. U známé osoby ale bylo prozrazeno jiné datum narození a datum úmrtí nesedělo o celých 36 let. Nedalo mi, ověřila jsem si všechno na wikipedii a zjistila, že manžel má také sloní paměť, věděl všechno, včetně ulice, kde se to všechno událo. Tady mě chat AI dost zklamal. Našel informace někde ze zdrojů, které nebyly pravdivé a úplné.
Možná to někomu usnadňuje život nebo práci, já za sebe zatím věřím víc ve zdravý selský rozum. I když se mi zdá, že ho ubývá. Mám totiž obavy, že když ho úplně vypustíme ze života a nahradíme tím nedokonalým, zvrtne se to a pak už se zdravý rozum nikdy nevrátí. Doba, kdy jsme žili víc při zemi a snažili se o kreativní řešení, bez toho, aby to za nás vymýšlela inteligence, která nic nezažila, nebyla tak špatná. A také mě napadá, že někdy rádi využíváme alibismu. A svést pak neúspěch na AI by mohlo být docela lákavé.
