Článek
Po delší cestě, kterou nám v dobré víře nabídla navigace s tím, že na ní nejsou žádné objížďky a překážky, jsme se serpentinami v Jeseníkách dopravili na místo určení. Povolená rychlost 50 – 80 km/h nám nedovolila jet rychle, krásně jsme se tedy pokochali podzimními výhledy do krajiny. Já jsem byla nadšená, manžel o poznání méně. Ale nakonec jsme dorazili.
Ubytování v penzionu bylo bez problémů, pokoj prostorný i útulný, k němu balkón s výhledem na protější střechy i hezkou zahrádku, zhodnotili jsme to tak, že nám nic chybět nebude, naprostá spokojenost. Až na to podzimní počasí, které si ten den dalo záležet, abychom pochopili, že sluníčko je schované za mraky a jen tak ven nevyleze. To nás ovšem neodradilo od procházky, kdy jsme chtěli prozkoumat terén a vymyslet plán na zítra. A ta proběhla podle očekávání, oba unaveni po dlouhé cestě jsme si prošli terén, našli termální bazén a pak se odebrali zpět.
Další den byl na programu plán navštívit termál. Počasí stejně nedávalo na vybranou, proto jsme se po obědě sbalili a vyrazili do bazénů. Dopoledne bylo poznávací, zamýšlená návštěva místní papírny však nevyšla, měli tam zavřeno, a tak všichni návštěvníci okoukli budovu aspoň zvenku, podívali se do krámku, kde nabízeli výrobky z ručního papíru a pak nejspíš vyrazili do bazénu stejně jako my, protože jinak si to nedovedu vysvětlit. Nad pokladnami do bazénu byla informace, že je kapacita zcela naplněna a další návštěvníci musí čekat, až se něco uvolní. A tak jsme čekali. Trpělivě. Postupně přicházeli další a další… půl hodiny, čtyřicet minut, tři čtvrtě… najednou se stal zázrak a pár lidí odešlo, fronta se pohnula a na nás se dostalo. Tak vzhůru za nevšedními zážitky!
Prošli jsme šatnu, sprchy a pak postupně vyzkoušeli bazény. Kromě dětského všechny, co se nabízely. Naplněná kapacita byla zřetelná, bazény navštívili plavci všech věkových kategorií, doslova od nuly. Čekala bych, že pro tak malé návštěvníky bude nějaké omezení, voda má mít léčebný charakter a v některých lázních není pro děti doporučovaná, avšak tady ne, omezení tam nebylo a miminkům se to líbilo. Byl to opravdu nevšední zážitek. Občas mi nějaké dítě hupslo na hlavu, i přes zákaz skákání do bazénu, voda ve všech bazénech byla příjemně teplá, místo na 4 – 6 temp se dalo najít. Jiné atrakce nebyly v nabídce, snad až na divokou řeku, ale ten řev, šplouchání vody a pískání plavčic, to byla atmosféra, která se jinde nenabízí, fakt nebylo slyšet vlastního slova. To mělo vliv na atmosféru zvlášť v relaxačním bazénu. Prostě relaxace!!!
Když jsme se nabažili koupelí, odešli jsme cestou k domovu. Pršelo, jen se lilo a manžel šel na pivo. Po cestě domů ho málem odnesl vítr, který tam přivál ještě horší počasí, kácel reklamy, věci na ulici a fičel. Bylo děsně nevlídno. V tom větru jsem si šla něco porovnat na balkón, zakopla a spadla, docela mě to vykolejilo, vypadalo to na bouli na hlavě. Hlava to přežila, ale druhý den ráno se ozvala kostrč, která se při pádu přichomýtla někam, kam neměla a šíleně to bolelo. Bylo nemožné jít na proceduru, zůstala jsem tedy doma a zkusila to léčit. Marně! Manžel si léčivou koupel užil sám a pak se naše krátká dovolená nachýlila ke konci.
Čekala jsem kritiku, protože tentokrát nám počasí neukázalo svou vlídnou tvář, celkově se mi to zdálo nepovedené, ale nakonec to dobře dopadlo. Manžel to vyhodnotil slovy: „Naštěstí jsem v tom marastu nebyl na rybách!“ Zbylo nám pár hezkých zážitků. Krásně zbarvené stromy, které podzim vymaloval cestou, zahrádka plná červených šípků a chuť ručně vyráběných pralinek.
