Newsletter pro euro, červen 2024

Milí podporovatelé a podporovatelky přijetí eura,

před pár dny skončil další školní rok a začíná období dovolených. Bohužel se jedná o další školní rok, ve kterém vláda promarnila příležitost vstoupit do takzvané čekárny na euro, tedy do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, takže za zavádění eura si dobrou známku na vysvědčení rozhodně nezaslouží. V příštím školním roce dostane šanci toto své opomenutí napravit. My, příznivci zavedení eura, jí samozřejmě držíme palce, byť konkrétní kroky této vlády vnímáme spíše skepticky.

Na začátek hned jedna dobrá zpráva! Podle nejnovějšího Eurobarometru je v Česku podpora přijetí eura 49 %. Ještě nás čeká dlouhá cesta, ale i z této informace je zřejmé, že má smysl přínosy zavedení eura vysvětlovat. Zapojte se do této aktivity s námi. Využijte informace, které dostáváte v tomto newsletteru a nebojte se otevřít debatu s vašimi blízkými o tom, proč je zavedení eura pro Česko výhodné.

Nezapomeňte také, že Spolek pro euro připravil seznam často kladených otázek a odpovědí, které vám pomůžou s přípravou na jakoukoliv debatu.

Přečtěte si často kladené dotazy zde

Dozvíte se tam odpovědi i na velmi záludné otázky jako například „Koruna je náš národní symbol - proč bychom ji měli opouštět?“.

Věděli jste, že zakladatelé Československa snili o sjednocené Evropě svobody a míru a že T. G. Masaryk doslova řekl, že „Evropa má být sjednocena, ale to neznamená, že má být jednotvárná“? A mimochodem také podporoval vznik evropské federace. Evropská unie včetně společné měny euro je vyvrcholením tohoto úsilí o vytvoření Evropy, ve které má každý národ svůj demokratický hlas a každý Evropan svobodu žít bez válek a diskriminace.

Pokud jste se rozhodli trávit letošní dovolenou cestováním po Evropě, pravděpodobně budete na dovolené eurem platit. Při nákupu eur si jistě vzpomenete na slavnou větu, která s nadsázkou říká, že „Chytří platí eurem, hloupí platí směnárnám.“

Jako zatím poslední přijaloeuro Chorvatsko 1. ledna 2023, před ním v roce 2009 Slovensko a mezi léty 2011 a 2015 postupně Estonsko, Lotyšsko i Litva. Eurem můžete ale platit i v Kosovu a v Černé Hoře, a to přesto, že nejsou členy EU. Euro používají i francouzská zámořská území Svatý Bartoloměj a Saint Pierre a Miquelon, která také nejsou plnohodnotnými členy EU.

Tím to ale zdaleka nekončí, svou měnu má na euro navázáno například i Bulharsko, ale to je zajímavé spíše z ekonomického než z cestovatelského hlediska.

Autora tohoto newsletteru vždy nadmíru potěší, když otevře poštovní schránku a najde v ní další dopis s podepsanými petičními archy. Díky moc vám všem, kteří děláte pro zavedení eura v Česku, co je ve vašich silách, a posíláte podepsané petiční archy. Společně to zvládneme!

Petici pro euro můžete podepsat na portálu občana.

Český rozhlas přináší v podcastu Peníze a vliv rozhovor se špičkovou slovenskou bankéřkou, bývalou viceguvernérkou Národní banky Slovenska a poté dlouholetou zástupkyní šéfa Všeobecné úvěrové banky (VÚB) SR Elenou Kohútikovou. Ta v rozhovoru mluví také o tom, že i na Slovensku se o euru lhalo a strašilo a nic se z toho nikdy nestalo.

Na konci května proběhla na VŠE v Praze konference o zavedení eura v Česku, na které vystoupili přední čeští ekonomové i zástupci firem. Spolu s Vysokou školou ekonomickou v Praze tuto konferenci pořádal Svaz průmyslu a dopravy.

Z našeho pohledu konference ukázala mimo jiné fakt, že v českém byznysu už k zavádění eura postupně dochází, i když plíživě. V tuto chvíli jsme v situaci, kdy vláda ustoupila požadavkům firem, kterým placení v eurech umožňuje. Velkým problémem ale zůstává, že stejné výhody nemají běžní občané a bez hlasité podpory ze strany firem bude zavádění eura složitější. Byl to bezpochyby taktický krok na straně vlády, ale velmi nevýhodný pro občany.

Konference poodhalila informace o každodenní praxi firem, která ukazuje na postupnou eurizaci celého hospodářství. Podíl eurových úvěrů na celkovém financování (nefinančních) podniků přesáhl polovinu a ve zpracovatelském průmyslu dokonce dosahuje dvou třetin. Podniky používají dobrovolně euro i v rámci tuzemských transakcí (cca 10 – 20 %), protože v zemích eurozóny mají rozhodující část dodavatelů i odběratelů.

Představitelé některých podniků na konferenci sdíleli zkušenosti s tím, jak se ve svém byznysu musí potýkat s pravidelným přepočítáváním měnových transakcí a účetních výkazů, nemluvě o nutnosti vypořádat se s výkyvy měnového kurzu a s tím spojenými dopady do cenových nabídek či rozhodování o investicích. Jednotná měna by řadu těchto překážek odstranila.

Dalším důležitým faktorem, proč by se Česku vyplatilo euro zavést, je podíl finančního zajištění exportu u nefinančních podniků, který se v posledních letech pohybuje v intervalu 40–50 %, tj. necelá polovina. Náklady spojené s riziky kurzového vývoje vstupují do cenové nabídky, což zhoršuje českým firmám pozici v zahraniční konkurenci.

Za data patří velký dík Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Díky, že tento newsletter čtete. Nezapomeňte ho prosím přeposílat svým známým.

Užijte si léto a plaťte alespoň v zahraničí co nejvíce eurem!