Newsletter Pro euro, květen 2024

Milí podporovatelé a podporovatelky přijetí eura,

většina pozornosti je v tuto chvíli upřena na výkony českého národního týmu na mistrovství světa v hokeji. Do Prahy přijely davy fanoušků z celé Evropy i ze zámoří a všichni, i ti ze zemí EU, si museli měnit své peníze na české koruny. I takové drobnosti nám pravidelně připomínají, že Česko euro ještě nepřijalo a naše snahy o prosazení této důležité změny tak musejí nadále pokračovat.

Iniciativa Euro v Česku chystá sérii debat „20 let v EU: čas přijmout euro?“. Formát debaty bude duel 2 na 2, ve formátu bez moderátora, hosté budou reagovat na vzájemné otázky i otázky sledujících živě na Youtube a dalších sociálních sítích. První takovou debatu si můžete pustit na své oblíbené sociální síti již ve středu 29. května od 18:30. V této debatě se utkají Michael Pascal Večeř a Oldřich Dědek na straně pro zavedení eura proti jeho zarytým odpůrcům, Markétě Šichtařové a Liboru Vondráčkovi ze Svobodných.

Otevřená a proexportně laděná struktura české ekonomiky i propojení firem na zahraniční partnery doslova vybízí k používání eura. Některé firmy už v eurech fakturují roky, například již před 4 lety vydaly Seznam Zprávy studii, podle které v rámci Česka používaly podniky euro pro inkasa v 15,3 procentech transakcí a pro platby odběratelům dokonce v 18,5 procentech transakcí. O rok dříve, tedy v roce 2020, to bylo i kvůli pandemii jen 12,8 respektive 8,5 procenta podniků. Firmy tak dokážou efektivněji čelit kurzovým výkyvům, je to pro ně součást zajištění kurzového rizika.

Od ledna tohoto roku Česko, nebo alespoň české firmy, jsou opět o krok blíže k zavedení eura, protože firmy mohou účtovat a platit daně i mzdy v cizí měně, tedy zejména v eurech.

Ukazují se však také různá úskalí tohoto polovičatého řešení, protože po dobu několika příštích let, alespoň dokud na to nebudou připraveny systémy státní správy, budou muset firmy nadále vyplňovat daňová přiznání v korunách. Daň může být ale následně zaplacena v eurech. Pro firmy tedy současná úprava znamená jisté zjednodušení, ale vícenásobnému přepočítávání směnných kurzů se ani tak bohužel nevyhnou.

Naše hodnocení celé situace? Je to krok správným směrem, ale považujeme za velmi nešťastné, že řešení pro firmy není dotažené. Zároveň tento salámový způsob zavádění eura není výhodný pro běžné občany, protože ti narozdíl od firem eurem stále platit nemohou.

Na tiskové konferenci 30. dubna premiér Fiala prohlásil, že rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura v Česku udělá příští vláda. Zatímco premiér věří tomu, že po volbách do Poslanecké sněmovny bude vláda sestavena na obdobném půdorysu jako ta současná, je třeba připomenout, že existuje velké riziko, že to bude jinak. Například hnutí ANO se jasně vyjádřilo, že euro přijmout nechce. Proto bychom vás rádi znovu požádali o podepsání petice za přijetí eura v Česku, která má v tuto chvíli na portálu občana přes 2500 podpisů a další stovky jsou na fyzických podpisových arších. Pokud nasbíráme dostatek podpisů, předložíme tuto petici Senátu, a tím zvýšíme tlak na vládní strany.

Podepsat petici https://portal.gov.cz/e-petice/441-petice-pro-euro

Přečtěte si také více o vyjádření premiéra Fialy k zavedení eura

O inflaci uvnitř a vně eurozóny se vedou velké debaty, proto bychom vás rádi seznámili se studií od European Data Journalism Network, která vám může pomoci tomuto složitému problému porozumět.

Dozvíte se v ní např. že „Inflace je zjevně problémem pro Evropskou unii jako celek, ale členské státy mimo eurozónu mají situaci složitější a jejich rozhodování je náročnější. Protiinflační rozhodnutí v těchto zemích - konkrétně v Bulharsku, Česku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku - mohou přímo ovlivnit kurz národní měny. Tyto země však mají se svými vlastními měnami vliv na inflaci také prostřednictvím úrokových sazeb.“

Dále zmiňuje několik důležitých poznatků, například, že „země mimo eurozónu je mnohem menší ekonomickou jednotkou než rozlehlá eurozóna jako celek. V rámci eurozóny nese zavedení například cenového stropu nebo jednorázové dotace ze strany národní vlády menší (i když nezanedbatelné) riziko zvýšení inflace. V tomto mají národní vlády uvnitř eurozóny snazší práci, neboť silné hospodářské propojení s ostatními zeměmi eurozóny oslabuje důsledky jakéhokoli opatření v rámci jedné země. Např. reakce mezinárodních trhů na takovéto opatření se poté neprojeví na kurzu národní měny, ale rozpustí se do kurzu celého eura, což omezuje přímý inflační potenciál. Vláda země mimo eurozónu proto musí být obecně opatrnější: jakékoliv chybné rozhodnutí může způsobit větší inflaci na menším území.“

Přečtěte si celou studii zde

Děkujeme vám za podporu a věříme, že se nám společně podaří euro v Česku konečně prosadit.

Jménem Pro euro

Tomasz Peszynski a Adam Hanka