Článek
Barevné kolečko nebylo designová hračka
Ve starších bytech a domech býval rozvaděč, který vypadal úplně jinak než dnešní řada páčkových jističů. Porcelánové šroubovací uzávěry, pod nimi pojistkové vložky a uprostřed malé okénko, kterým bylo vidět barevný indikátor. Právě jeho barva měla praktický význam: u systému DIAZED pomáhala na první pohled určit jmenovitý proud pojistkové vložky.
Siemens ve svých technických materiálech výslovně uvádí, že u systémů DIAZED a NEOZED odpovídá barva indikátoru jmenovitému proudu vložky. Barevné kódování nevzniklo jako nostalgická zvláštnost. Má omezit záměnu hodnot, která může vést k přetížení nebo nesprávné funkci jištění.
Sedm barev, sedm běžných hodnot
U klasické velikosti DII uvádí Siemens tuto posloupnost: 2 A růžová, 4 A hnědá, 6 A zelená, 10 A červená, 16 A šedá, 20 A modrá a 25 A žlutá. U větších velikostí pokračuje systém dalšími barvami, například 32 A fialovou, 35 A černou, 50 A bílou a 63 A měděnou.
Důležité je slovo „identifikační“. Barva doplňuje údaje vytištěné na samotné pojistce. Není náhradou za čtení označení a už vůbec ne za posouzení, jaké jištění do konkrétního obvodu patří.
Proč bylo barevné značení tak užitečné
Šroubovací pojistka je malá součástka, která může existovat v několika proudových hodnotách při velmi podobném vzhledu. Kdyby člověk při výměně sáhl po vložce jen podle velikosti a závitu, mohl by zaměnit například 10 A a 16 A. To už není kosmetický rozdíl: jmenovitý proud je jedna ze základních veličin, podle nichž se jištění koordinuje s vedením a chráněným zařízením.
Technický primer Siemens přímo vysvětluje, že barevné kódování standardy používají jako doplněk tištěných údajů právě proto, aby se omezily záměny. U DIAZED systému má barvu odpovídající proudu nejen indikátor, ale také příslušný adaptér v pojistkovém spodku.
To „oko“ je přes víčko skutečně vidět
Konstrukce dává smysl až ve chvíli, kdy si uvědomíme, že vložka je po zašroubování schovaná uvnitř. Šroubovací víčko proto mívá kontrolní okénko. Barevný indikátor na hlavě pojistky je přes něj viditelný, takže proudovou hodnotu lze orientačně poznat bez demontáže celé vložky.
Právě tenhle detail si řada lidí pamatuje ze starých chodeb, sklepů a bytových rozvaděčů: červený, šedý nebo jinak barevný střed uprostřed porcelánového uzávěru. Ve skutečnosti šlo o velmi racionální část systému jištění.
16 A není „silnější a tedy lepší“ než 10 A
U elektrického jištění neplatí logika, že vyšší číslo je automaticky lepší. Pojistka má chránit konkrétní obvod a její hodnota musí odpovídat návrhu instalace. Pokud by se bez posouzení nahradila nižší hodnota vyšší, mohl by obvod zůstat při nadproudu chráněný hůř, než projekt a vodiče předpokládají.
Proto má barevná stupnice v článku čistě vysvětlující smysl. Není to návod „když vám vypadne červená, dejte tam šedou“. Přesně takový postup by šel proti účelu jištění.
Retro detail, který byl ve skutečnosti bezpečnostní rozhraní
Barevný střed staré pojistky může dnes vypadat jako drobnost z doby porcelánových rozvaděčů. Jenže za ním je promyšlená logika: člověk má rychle poznat hodnotu vložky, systém má omezit záměny a údaje mají být čitelné i tehdy, když je pojistka schovaná pod víčkem.
A proto je jedna z nejvýraznějších barevných vzpomínek na staré rozvaděče zároveň technickou informací. Růžová, zelená, červená nebo šedá nebyly dekorace. Byly součástí jazyka, kterým pojistka říkala, pro jaký jmenovitý proud je určená.
Zdroje a prameny
Siemens — Fuse Systems, value table 02/2015 — primární tabulka DIAZED DII: 2 A růžová, 4 A hnědá, 6 A zelená, 10 A červená, 16 A šedá, 20 A modrá, 25 A žlutá — otevřít zdroj
Siemens — SENTRON Fuse Systems Technology Primer — vysvětlení smyslu barevného kódování a shodné barvy indikátorů/adaptérů s jmenovitým proudem — otevřít zdroj
Siemens — datasheet 5SB231 — aktuální příklad DIAZED DII 6 A s výrobním údajem „color coding: green“ — otevřít zdroj
