Hlavní obsah
Obchod a průmysl

Ceny zemědělců spadly o 13 %. Nákup potravin ale o 13 % levnější nebude

Foto: Pexels

ČSÚ hlásí výrazný meziroční pokles cen v zemědělství. U mléka a prasat jde dokonce o více než čtvrtinu. V obchodech už některé potraviny skutečně zlevňují, propad výkupních cen se ale do účtenky nepřenáší jedna ku jedné.

Článek

Včera vyšla čísla, která na první pohled vypadají skoro jako pozvánka k levnějšímu nákupu. Ceny zemědělských výrobců byly v červenci meziročně nižší o 13 procent. To je výrazný pokles a u některých základních komodit je ještě hlubší. Jenže cesta od farmáře k cenovce v supermarketu není přímá čára.

Proto jsme spojili nejnovější čísla cen výrobců s červencovými spotřebitelskými cenami. Výsledek ukazuje dvě věci současně: u části potravin už zlevnění zákazník skutečně vidí, zároveň by ale bylo chybou čekat, že třináctiprocentní propad u zemědělců znamená třináctiprocentní slevu celého nákupního košíku.

U mléka a prasat je propad ještě větší než 13 procent

ČSÚ uvádí, že zemědělské ceny v červenci meziměsíčně klesly o 1,3 procenta a meziročně o 13 procent. V živočišné výrobě činil meziroční pokles dokonce 18,1 procenta.

Prasata: −27,5 % meziročně.

Mléko: −26,7 % meziročně.

Skot: −3,9 % meziročně.

Vejce: −1,6 % meziročně.

Drůbež: naopak +3,7 % meziročně.

Na další části řetězce už je pokles menší. Ceny potravinářských výrobků u průmyslových výrobců byly meziročně nižší o 5,6 procenta. U mléčných výrobků činil pokles 15,1 procenta a u zpracovaného a konzervovaného masa a masných výrobků 7,2 procenta.

V obchodech už zlevnění vidět je. Jen jinou rychlostí

Spotřebitelská data ČSÚ za červenec ukazují, že potraviny skutečně patřily mezi položky, které celkovou inflaci tlumily. Meziročně zlevnilo vepřové maso o 16,6 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 41,9 procenta, vejce o 14 procent a máslo o 41,2 procenta.

Dokonce i proti červnu byly některé změny výrazné: máslo −12,2 procenta, vejce −11,3 procenta, brambory −9,8 procenta a polotučné trvanlivé mléko −9 procent. ČSÚ u mléka zaznamenal průměrnou cenu 10,39 Kč za litr, nejnižší za dobu sledování této položky; máslo s průměrem 117,54 Kč za kilogram bylo nejlevnější od června 2010.

To ale neznamená, že celý nákup zlevnil stejně. Celková inflace byla v červenci 1,7 procenta. Ceny zboží jako celek meziročně klesly o 0,2 procenta, zatímco služby zdražily o 4,7 procenta. Nájemné bylo například meziročně vyšší o 6,1 procenta a stravovací služby o 4 procenta.

Modelový účet: 8 000 Kč za jídlo neznamená automatickou úsporu 1 040 Kč

Tady je nejjednodušší způsob, jak si rozdíl představit. Pokud by domácnost utrácela za potraviny a nealkoholické nápoje 8 000 Kč měsíčně, třináctiprocentní zlevnění celého košíku by znamenalo úsporu 1 040 Kč za měsíc. Jenže oněch −13 procent se týká cen zemědělských výrobců, nikoli maloobchodní účtenky.

Do koncové ceny vstupuje několik dalších vrstev: zpracování, balení, skladování, doprava, energie, mzdy, nájem provozovny, odpad, obchodní marže i konkurenční boj jednotlivých řetězců. Každá položka má navíc jiný podíl suroviny na konečné ceně.

Proto může litr mléka reagovat na propad výkupních cen mnohem viditelněji než třeba hotové pečivo, restaurace nebo silně zpracovaný výrobek, kde je samotná zemědělská surovina jen jednou částí nákladů.

Kde je tedy skutečná dobrá zpráva

Dobrá zpráva není v tom, že by nás čekalo plošné třináctiprocentní zlevnění potravin. Důležité je, že tlak ze zemědělské a potravinářské části řetězce jde u řady položek směrem dolů a u některých výrobků už se to do spotřebitelských cen propsalo velmi výrazně.

Současně ale jiné náklady neklesají. Průmyslové ceny byly v červenci meziročně vyšší o 1,6 procenta, stavební práce o 4,5 procenta a tržní služby pro podniky o 2,8 procenta. Ani levnější zemědělské suroviny proto samy o sobě neznamenají levnější život jako celek.

Verdikt: sledujme cenovky, ne jen jedno procento

Třináctiprocentní meziroční propad zemědělských cen je pro spotřebitele příznivý signál. Nejnovější data zároveň ukazují, že u mléka, másla, vajec nebo vepřového už pokles na pultech vidět je. Přesto není fér z jednoho indexu vyvozovat, že celý český nákup musí zlevnit stejným tempem.

Pro běžnou domácnost je proto důležitější sledovat konkrétní položky a vlastní nákupní košík. Právě tam se ukáže, jestli se nižší náklady z prvních článků řetězce skutečně přenesly až k zákazníkovi.

Zdroje a ověření

Český statistický úřad – Indexy cen výrobců, červenec 2026 (17. 8. 2026): csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-cen-vyrobcu-cervenec-2026

Český statistický úřad – Indexy spotřebitelských cen, červenec 2026 (11. 8. 2026): csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-cervenec-2026

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz