Článek
Dva řádky nejsou čárový kód z písmen
Ve spodní části datové stránky cestovního pasu bývají dva dlouhé řádky písmen, číslic a znaků <. Jde o MRZ — Machine Readable Zone, strojově čitelnou zónu. Čtečka z ní dokáže rychle načíst základní údaje bez toho, aby musela rozpoznávat grafickou podobu celé stránky.
Evropský registr PRADO uvádí, že klasický strojově čitelný pas formátu TD3 používá dva řádky po 44 znacích. MRZ opakuje část informací z vizuální zóny: typ dokumentu, vydávající stát, jméno, číslo dokladu, státní příslušnost, datum narození, pohlaví, datum platnosti a případná volitelná data.
Proč je tam tolik znaků <
Znak < není šifra ani „menší než“. V MRZ funguje jako filler, tedy výplňový znak. Pomáhá udržet pole v pevné délce a zároveň nahrazuje mezery nebo nevyužité pozice.
To je důležité pro strojové čtení. Čtečka nemusí hádat, kde jedno pole končí a další začíná. Formát předem říká, které pozice patří číslu dokladu, datu narození nebo datu platnosti. Nevyužité místo se jednoduše doplní znakem <.
Některá čísla na konci polí jsou kontrolní
ICAO Doc 9303 definuje kontrolní číslice například pro číslo dokladu, datum narození a datum skončení platnosti. Smyslem není šifrování. Kontrolní číslice pomáhá odhalit chybu při čtení nebo přepisu.
Algoritmus je záměrně jednoduchý. Znaky se převedou na číselné hodnoty: číslice zůstávají 0 až 9, písmena A až Z mají hodnoty 10 až 35 a filler < má hodnotu 0. Hodnoty se násobí stále dokola vahami 7, 3, 1. Součet se vydělí deseti a zbytek je kontrolní číslice.
Ruční příklad: A12B34567 dává kontrolní číslici 5
V anonymizovaném příkladu má pole čísla dokladu hodnotu A12B34567. A má hodnotu 10, B hodnotu 11. Váhy jdou 7, 3, 1, 7, 3, 1, 7, 3, 1.
Výpočet tedy vypadá takto:
10×7 + 1×3 + 2×1 + 11×7 + 3×3 + 4×1 + 5×7 + 6×3 + 7×1 = 225.
Zbytek po dělení 225 deseti je 5. Proto by kontrolní číslice tohoto fiktivního pole byla 5.
Stejný princip se používá i u dalších kontrolovaných polí a navíc existuje složená kontrolní číslice, která pokrývá více částí spodního řádku.
Proč MRZ není totéž co čip v biometrickém pasu
Moderní pas může mít elektronický čip, ale MRZ je samostatný prvek. Vznikla pro optické strojové čtení tištěných údajů a používá speciálně standardizovanou strukturu znaků.
MRZ se navíc používá i jako jeden ze vstupů při přístupu k elektronickým údajům pasu v některých režimech. Pro běžného držitele je ale nejdůležitější rozdíl jednodušší: MRZ je vytištěná a okem viditelná; čip je elektronická část dokumentu.
Nefoťte skutečný spodní řádek jen proto, že vypadá jako nesrozumitelný kód
MRZ obsahuje osobní údaje v přesně strukturované podobě. To, že je zapsaná bez mezer a se spoustou znaků <, neznamená, že je anonymní. Při sdílení fotografie pasu je proto rozumné považovat oba řádky za citlivou část dokumentu stejně jako čitelný text nad nimi.
A zároveň je to krásný příklad toho, jak málo magie je někdy ve „strojovém kódu“. Dva řádky plné šipek a číslic jsou ve skutečnosti pevně rozvržený formulář s několika velmi jednoduchými matematickými kontrolami.
Zdroje a prameny
ICAO Doc 9303 — Part 3: Specifications Common to all MRTDs — hodnoty znaků, opakující se váhy 7–3–1 a výpočet kontrolních číslic — otevřít zdroj
ICAO Doc 9303 — Part 4: Machine Readable Passports / TD3 — struktura dvouřádkové MRZ pasu a pozice jednotlivých polí a kontrolních číslic — otevřít zdroj
Rada EU — PRADO glossary: Strojově čitelná zóna — praktické vysvětlení MRZ a formátu TD3: dva řádky po 44 znacích — otevřít zdroj
