Článek
Máte doma starý telefon, fén, rychlovarnou konvici nebo krabici vybitých baterií. První nápad bývá: odvézt je do sběrného dvora. Jenže u části výrobků vůbec nemusíte čekat na velký úklid ani platit za jejich odevzdání. Zákon dává spotřebitelům u elektrozařízení, baterií a pneumatik poměrně široké možnosti bezplatného zpětného odběru.
Téma znovu otevřela Česká obchodní inspekce 15. září. Za rok 2025 provedla 2 927 kontrol zaměřených na zákon o výrobcích s ukončenou životností a při 1 040 kontrolách zjistila porušení některého z jeho ustanovení. To je 35,53 % kontrol.
Důležitý counter-check: z čísla 35,53 % nelze tvrdit, že třetina obchodů odmítala staré elektro. Výroční zpráva ČOI uvádí, že většina zjištění se týkala povinnosti správně a odděleně uvést náklady na zpětný odběr a zpracování elektrozařízení.
Co tedy ČOI skutečně kontrolovala
U elektrozařízení zákon ukládá výrobcům, distributorům a posledním prodejcům povinnost uvádět při prodeji odděleně od ceny výrobku náklady na budoucí zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadního elektrozařízení.
ČOI ve výroční zprávě za rok 2025 popisuje, že právě tato povinnost tvořila hlavní část kontrol. Porušení zákona bylo podle výroční zprávy zjištěno při 984 kontrolách provedených převážně u posledního článku distribučního řetězce. Zářijová souhrnná zpráva už uvádí 1 040 kontrol s porušením některého ustanovení zákona celkem.
To je podstatný rozdíl oproti jednoduchému titulku typu „třetina obchodů nebere elektroodpad“. Nová data ukazují problém s plněním zákonných povinností, ale sama o sobě neříkají, že ve všech těchto případech byl spotřebiteli odmítnut zpětný odběr.
Starý spotřebič za nový: princip kus za kus
Pro běžného zákazníka je nejpraktičtější § 66 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Když kupujete nové elektrozařízení, prodejce musí zajistit možnost bezplatně odevzdat staré zařízení podobného typu a použití, a to ve stejném počtu kusů.
Kupujete tedy novou pračku? Obchod má zajistit možnost převzít jednu starou pračku. Kupujete nový televizor? Princip funguje obdobně pro jeden starý televizor podobného typu. Zákon počítá s odběrem v místě prodeje nebo dodávky nového zařízení.
Malé elektro může velký obchod vzít i bez nákupu
Ještě zajímavější je pravidlo pro drobné elektro. Pokud žádný vnější rozměr odpadního elektrozařízení nepřesahuje 25 centimetrů a prodejní plocha určená k prodeji elektrozařízení má alespoň 400 m², musí mít spotřebitel možnost malé zařízení odevzdat bezplatně i bez toho, aby si cokoli koupil.
Do praxe se tak mohou vejít například některé malé telefony, nabíječky, drobné kuchyňské přístroje nebo menší příslušenství – vždy podle skutečných rozměrů a povahy zařízení. Neplatí ale jednoduché pravidlo „každý obchod musí vzít všechno“.
Zapamatovat si stačí dvě čísla: 25 cm je hranice pro malé elektro a 400 m² je minimální plocha určená k prodeji elektrozařízení, od které vzniká povinnost vzít takové malé elektro i bez nákupu nového zboží.
Baterie: tady je pravidlo ještě jednodušší
U přenosných baterií a akumulátorů je princip pro spotřebitele velmi silný. Zákon požaduje zpětný odběr bez vazby na výrobní značku, bez ohledu na datum uvedení na trh, bez nutnosti koupit novou baterii a bez poplatku.
Prodejce, na kterého se povinnost vztahuje, má použité přenosné baterie odebírat po celou provozní dobu. Nemůže tedy podmínit odevzdání starých tužkových baterií tím, že u něj koupíte nové.
Pneumatiky: výrobce musí zajistit bezplatný zpětný odběr
Podobný princip platí také pro pneumatiky. Výrobce má zajistit na vlastní náklady jejich zpětný odběr bez ohledu na značku, datum uvedení na trh a bez vazby na koupi nového výrobku.
Pro spotřebitele to znamená, že stará pneumatika nepatří do příkopu, ke kontejneru ani na černou skládku. Má se předat na místo zpětného odběru nebo jiné místo, které k tomu zákon připouští.
Co znamená „recyklační příspěvek“ na účtence
U nového elektrozařízení zákon naopak požaduje, aby byly náklady spojené se zpětným odběrem a zpracováním uvedeny odděleně od ceny výrobku. Typicky tedy můžete na dokladu vidět samostatný údaj související s budoucím zpracováním zařízení po skončení jeho životnosti.
Nejde o libovolný příplatek, který si prodejce vymyslel u pokladny. Zákon zároveň stanoví, že takto uváděné náklady nesmějí převýšit známé nebo prokazatelně odhadované náklady výrobce.
U přenosných baterií je to naopak: zákon výslovně říká, že náklady na jejich zpětný odběr, zpracování a recyklaci se při prodeji nových přenosných baterií nemají uvádět odděleně.
Čtyři modelové situace
1. Kupujete novou pračku a chcete odevzdat starou pračku. U podobného typu zařízení platí princip bezplatného odběru kus za kus.
2. Přinesete malý starý telefon do velké elektroprodejny a nic nekupujete. Pokud žádný rozměr zařízení nepřesahuje 25 cm a prodejní plocha elektra splňuje hranici 400 m², má být zpětný odběr bezplatný i bez nákupu.
3. Máte hrst použitých tužkových baterií. Zpětný odběr přenosných baterií není vázaný na koupi nových a pro spotřebitele je bezplatný.
4. Přivezete obří lednici do malé prodejny, aniž byste cokoli kupovali. Tady už nelze automaticky použít pravidlo pro malé elektro do 25 cm. Je potřeba využít určené místo zpětného odběru nebo jiný zákonný způsob.
Co má obchod sdělit zákazníkovi
Prodejce elektrozařízení nemá jen pasivně čekat, až se někdo zeptá. Zákon mu ukládá písemně informovat konečného uživatele o možnostech zpětného odběru. Pokud se elektro odebírá přímo v prodejně nebo v její bezprostřední blízkosti, místo má být viditelně a čitelně označeno.
Jestli prodejce vlastní odběr nezajišťuje a nevztahuje se na něj konkrétní povinnost přijmout zařízení, musí za stanovených podmínek zákazníka informovat, kde lze elektro odevzdat v obci nebo v nejbližší dostupné obci.
Jak postupovat, když vás obchod odmítne
• Nejdřív si ověřte, zda na váš případ opravdu dopadá povinnost prodejce: kus za kus, malé elektro do 25 cm, nebo baterie.
• Požádejte personál o informaci, kde má prodejna zpětný odběr zajištěný.
• Uložte si účtenku nebo jiný doklad, pokud jde o odběr starého zařízení při koupi nového.
• Pokud jste přesvědčeni, že prodejce zákonnou povinnost porušuje, lze podat podnět České obchodní inspekci.
• Staré elektro, baterie ani pneumatiky neodkládejte ke směsnému odpadu jen proto, že první pokus o odevzdání nevyšel.
Proč je nové číslo ČOI přesto silný signál
Tisíc čtyřicet kontrol s porušením z necelých tří tisíc je vysoké číslo. Je ale užitečné číst ho správně. Neříká, že každý třetí zákazník narazí na odmítnutou pračku. Ukazuje spíš to, že pravidla kolem výrobků s ukončenou životností nejsou v distribučním řetězci automaticky bezchybná.
Pro spotřebitele je důležitější praktičtější závěr: pokud doma držíte staré elektro jen proto, že nevíte, kam s ním, možností je často víc, než se zdá. Část výrobků lze odevzdat zdarma přímo při nákupu nových, drobné elektro v některých velkých prodejnách i bez nákupu a baterie mají vlastní systém bezplatného zpětného odběru.
Co si z toho odnést
ČOI zveřejnila čerstvé číslo 1 040 porušení při 2 927 kontrolách za rok 2025. Hlavní část problému se podle výroční zprávy týkala správného uvádění nákladů na budoucí zpracování elektrozařízení, nikoli plošného odmítání starých spotřebičů.
Zákazník má ale velmi konkrétní práva: při koupi nového zařízení typicky bezplatný odběr podobného starého kusu, u malého elektra v dostatečně velkých elektroprodejnách i odběr bez nákupu a u přenosných baterií bezplatné odevzdání bez vazby na nový nákup. Starý telefon nebo fén tak nemusí několik let čekat v šuplíku jen proto, že cesta do sběrného dvora není po ruce.
Zdroje a ověření
