Článek
Rekordních 183,1 miliardy není jen číslo pro nové dálnice
Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury schválil 8. září návrh rozpočtu na rok 2027 ve výši 183,1 miliardy korun. Proti schválenému rozpočtu letošního roku, který činí 169,3 miliardy, jde o nárůst o 13,8 miliardy korun.
V procentním vyjádření je to meziročně přibližně 8,2 procenta.
Je ale důležité hned na začátku odstranit jednu zkratku. Celých 183,1 miliardy nepůjde do nových dálnic, kolejí a mostů. Ministerstvo dopravy rozděluje návrh na 127 miliard investičních výdajů a 56,1 miliardy neinvestičních výdajů. Ty slouží hlavně na opravy, údržbu a provoz infrastruktury a investorských organizací.
Z každé stokoruny navrhovaného rozpočtu tak připadá přibližně 69,4 Kč na investice a 30,6 Kč na neinvestiční výdaje.
Právě to je první důležitý kontext za slovem „rekordní“. Jde o rekordní objem peněz pro celý fond, nikoli o 183 miliard čistě na novou výstavbu.
Rozpočet roste o 13,8 miliardy. Téměř polovina přírůstku ale není investiční
Pro rok 2026 má SFDI schválené investiční výdaje 119,5 miliardy korun a neinvestiční 49,8 miliardy. Návrh na rok 2027 je zvyšuje na 127 a 56,1 miliardy.
Investice tedy rostou o 7,5 miliardy, přibližně o 6,3 procenta.
Neinvestiční část roste o 6,3 miliardy, tedy asi o 12,7 procenta.
Z celkového přírůstku 13,8 miliardy tak přibližně 54 procent připadá na investice a 46 procent na provoz, údržbu, opravy a další neinvestiční výdaje.
To neznamená, že neinvestiční peníze jsou „projezené“. Silnice a železnice se bez oprav, zimní údržby, řízení provozu nebo správy sítě neobejdou. Ukazuje to ale, že rekordní celkový růst není tvořen jen rozšiřováním stavebního programu.
Největší změna se skrývá ve zdrojích: evropské peníze klesají, stát je nahrazuje vlastními
Ještě výraznější než samotný růst rozpočtu je změna jeho financování.
V roce 2026 tvoří národní zdroje 144 miliard korun a evropské prostředky 25,3 miliardy. Pro rok 2027 návrh počítá s národními zdroji 164,3 miliardy a evropskými 18,8 miliardy.
Národní financování tak meziročně roste o 20,3 miliardy korun, zhruba o 14,1 procenta.
Evropská složka naopak klesá o 6,5 miliardy, tedy přibližně o čtvrtinu.
V letošním rozpočtu tvoří evropské peníze asi 14,9 procenta celku. V návrhu na příští rok už jen 10,3 procenta. Podíl národních zdrojů se naopak zvyšuje přibližně z 85,1 na 89,7 procenta.
Ministerstvo dopravy tento posun vysvětluje koncem současného programového období evropských fondů. Stát proto musí větší část rozpočtu nést sám a zároveň pokračovat v přípravě projektů, aby měl co nabídnout do dalších evropských programů po roce 2028.
To je podle mě nejdůležitější číslo celého návrhu: rozpočet je rekordní, ale rekord je stále více placen z domácích zdrojů.
ŘSD a Správa železnic spolknou téměř 90 procent celého balíku
Z celkových 183,1 miliardy má podle návrhu dostat Ředitelství silnic a dálnic 87 miliard a Správa železnic 77,6 miliardy korun.
ŘSD tak připadá přibližně 47,5 procenta celého rozpočtu. Správě železnic zhruba 42,4 procenta.
Dohromady jde o 164,6 miliardy korun, tedy téměř 89,9 procenta všech peněz fondu. Na ostatní oblasti, včetně vodních cest, příspěvků krajům, bezpečnostních projektů obcí a dalších výdajů, tak v součtu zbývá přibližně 18,5 miliardy.
Meziročně si polepší oba hlavní investoři. ŘSD má letos 81,1 miliardy, takže návrh znamená růst o 5,9 miliardy, přibližně o 7,3 procenta. Správa železnic roste ze 72,2 na 77,6 miliardy, tedy o 5,4 miliardy neboli zhruba 7,5 procenta.
Není tedy pravda, že by rekord vznikl tím, že by stát vsadil jen na silnice nebo jen na železnici. Obě největší větve rostou podobným tempem.
Přepočet na den: půl miliardy korun. Jenže skutečné čerpání takto rovnoměrné nebude
Pro představu lze celkový návrh rozpočtu převést na čas.
183,1 miliardy korun za rok odpovídá při čistě matematickém dělení 365 dny přibližně 501,6 milionu korun denně.
Samotná investiční část 127 miliard odpovídá asi 347,9 milionu denně. Neinvestiční část 56,1 miliardy přibližně 153,7 milionu denně.
ŘSD by při stejném přepočtu připadalo asi 238,4 milionu korun denně a Správě železnic přibližně 212,6 milionu.
Jde samozřejmě jen o měřítko pro čtenáře. Dopravní stavby se neplatí rovnoměrně každých 24 hodin. Fakturace sleduje postup prací, harmonogramy projektů, převody evropských peněz a další rozpočtová pravidla. Denní částka proto není popis skutečného cash-flow fondu.
D52: v roce 2027 se mají rozjet úseky před Novomlýnskými nádržemi i za nimi
Ředitelství silnic a dálnic chce z navrhovaného rozpočtu v roce 2027 zahájit mimo jiné další části dálnice D52.
Aktuální tisková zpráva Ministerstva dopravy mluví o úsecích před Novomlýnskými nádržemi a za nimi. Starší oficiální harmonogram rozděluje zbývající tah mezi Pohořelicemi a rakouskou hranicí na tři hlavní stavby.
Úsek Pohořelice – vodní nádrž Nové Mlýny má být podle tohoto harmonogramu realizován v letech 2027 až 2029. Stejný rámec platí pro část od nádrže ke státní hranici. Samotný přechod přes Novomlýnské nádrže má následovat později, v letech 2029 až 2031.
Ministerstvo v dřívějším materiálu odhadovalo náklady úseku Nové Mlýny – státní hranice na 4,1 miliardy korun bez DPH a úseku Pohořelice – Nové Mlýny na 2,5 miliardy. Cena samotného přechodu přes vodní dílo měla vyplynout z definitivně zvolené technologie.
Rozpočet 2027 tak nemá financovat dokončení celé D52 naráz, ale má být rokem, kdy se dvě velké části zbývající trasy skutečně přesunou do realizace.
D55: rozpočet má navázat na most u Napajedel dalším dálničním úsekem
Druhou silniční prioritou výslovně jmenovanou ŘSD je nový úsek D55 mezi Napajedly a Babicemi.
Tady je situace zajímavá tím, že jedna významná část budoucí trasy už stojí. V prosinci 2025 ŘSD otevřelo 495 metrů dlouhý most přes Moravu u Napajedel. Stavěl se v předstihu před hlavním úsekem Napajedla – Babice.
Ministerstvo tehdy uvádělo, že na most má navázat vlastní dálniční stavba. Návrh rozpočtu na rok 2027 ji nyní znovu řadí mezi projekty, které chce ŘSD zahájit.
Je to dobrý příklad toho, proč rozpočet nelze hodnotit jen počtem nových kilometrů otevřených v jednom roce. Část peněz míří na pokračování projektů, jejichž jednotlivé objekty se budují několik let a do provozu vstupují postupně.
Hradec–Týniště: 20 kilometrů, druhá kolej, 160 km/h a až sedm minut dolů
Na železnici je jedním z nejkonkrétnějších projektů trať mezi Hradcem Králové a Týništěm nad Orlicí.
Správa železnic už vyhlásila tendr na přibližně dvacetikilometrový úsek. Projekt má zdvojkolejnit trať, modernizovat stanice a zastávky a zvýšit rychlost ze současných 100 na 160 km/h. Jízdní doba se má podle Ministerstva dopravy zkrátit až o sedm minut.
Nejvyšší přípustná nabídková cena tendru je 6,886 miliardy korun. Zahájení stavby je plánováno na březen 2027 a dokončení na konec roku 2029.
Význam této tratě není jen regionální. Spojení Hradec Králové – Týniště funguje také jako alternativní trasa k hlavnímu železničnímu koridoru přes Pardubice a Českou Třebovou. Druhá kolej tak má zvýšit kapacitu nejen pro osobní, ale i nákladní dopravu.
Právě u tohoto projektu lze nejlépe vidět, co znamená abstraktní miliardový rozpočet v praxi: více vlaků, vyšší rychlost a záložní kapacitu celé sítě.
Praha–letiště–Kladno a Brno–Přerov: část rekordního rozpočtu nepůjde na nové začátky, ale na udržení tempa
Správa železnic zároveň upozorňuje, že rozpočet 2027 musí financovat rozjeté velké stavby.
Ministerstvo výslovně jmenuje nejdelší etapu spojení Praha – Letiště Václava Havla – Kladno a novou trať mezi Brnem a Přerovem, která se staví pro rychlost až 200 km/h.
To je důležitý rozpočtový detail. U velké infrastruktury není nejtěžší jen „najít peníze na zahájení“. Jakmile se stavba rozběhne, stát musí v dalších letech zajistit dostatečné částky, aby se tempo nemuselo kvůli rozpočtu brzdit.
Rekordní návrh tedy současně plní dvě různé úlohy: otevírá prostor pro nové projekty a financuje vrcholné období staveb, které už běží.
Dukovany, kraje a bezpečnost obcí: SFDI není jen ŘSD a železnice
V návrhu zůstávají také peníze na infrastrukturu související s výstavbou nového jaderného zdroje v Dukovanech.
Ministerstvo dopravy zmiňuje i konkrétní příspěvky krajským samosprávám na klíčové silniční projekty a prostředky pro města a obce na vybrané akce zvyšující bezpečnost silničního provozu.
SFDI proto není jen kasička pro ŘSD a Správu železnic, i když tyto dvě organizace spotřebují téměř devět desetin navrhovaného rozpočtu.
Zbylá část financuje menší, ale pro konkrétní regiony často velmi viditelné věci: opravy, lokální silniční projekty, bezpečnostní úpravy nebo vodní infrastrukturu.
Nejdůležitější slovo v celém článku je „návrh“
Částka 183,1 miliardy korun ještě není definitivní rozpočet SFDI na rok 2027.
K 10. září návrh schválil Výbor SFDI a vzala jej na vědomí Dozorčí rada fondu. Dalším krokem je vláda a poté Poslanecká sněmovna.
Během tohoto procesu se jednotlivé částky mohou změnit.
Proto je fér všechna dnešní čísla číst jako navrhovanou podobu rozpočtu, nikoli jako jisté peníze, které už mají investoři na účtech.
Současně ale návrh ukazuje jasný směr: stát chce dál zvyšovat objem dopravních peněz, méně se opírat o evropskou složku, navyšovat rozpočty silnic i železnic a zároveň vstoupit do roku 2027 s několika dalšími velkými stavbami připravenými ke startu.
Verdikt: rekord ano, ale skutečný příběh je v tom, kdo ho zaplatí a za co
Číslo 183,1 miliardy korun samo o sobě svádí k jednoduchému titulku o rekordní výstavbě.
Po rozebrání návrhu je obraz zajímavější.
Téměř 70 procent peněz má jít do investic, ale neinvestiční část roste rychleji. ŘSD a Správa železnic společně spotřebují téměř 90 procent celého balíku. A hlavně: evropské prostředky mají meziročně klesnout o 6,5 miliardy, zatímco národní zdroje vyskočí o více než 20 miliard.
Stát tak nechce jen postavit více. Chce také převzít větší díl financování na sebe.
Úspěch rozpočtu proto nebude možné za rok hodnotit jen podle rekordního čísla na papíře. Důležité bude, zda se opravdu rozběhnou slíbené úseky D52 a D55, zda se podaří zahájit Hradec – Týniště, udržet tempo na velkých železničních stavbách a zároveň nepodfinancovat opravy sítě, která už existuje.
Teprve pak bude možné říct, kolik infrastruktury Česko za rekordních 183,1 miliardy skutečně dostalo.
Metodika vlastních výpočtů
Procenta a meziroční změny jsem dopočítal z částek zveřejněných Ministerstvem dopravy pro schválený rozpočet SFDI 2026 a návrh rozpočtu 2027. Denní přepočty dělí roční částky 365 dny a slouží pouze k ilustraci měřítka; nepopisují skutečný harmonogram čerpání. Součet rozpočtů ŘSD a Správy železnic odečítám od celku jen pro orientační vyjádření zbývajícího prostoru pro ostatní části SFDI, nikoli jako samostatnou oficiální rozpočtovou kapitolu.
Zdroje
