Článek
Změna už není jen plán vlády. Sněmovna ji schválila
Pravidla pro spotřebitelské půjčky se mají v Česku výrazně změnit. Poslanecká sněmovna 11. září schválila vládní novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Hlavní novinkou je to, co v českém právu dosud chybělo jako výslovná zákonná brzda: stropy proti nepřiměřeně drahým úvěrům.
Není ale správné psát, že nové limity už platí. Návrh nyní pokračuje do Senátu a poté by musel projít ještě podpisem prezidenta. Ministerstvo financí po hlasování uvedlo, že počítá s účinností od 1. února 2027.
Pro běžného člověka je podstatné hlavně to, že novela neřeší jedinou věc. Vedle cenových stropů sahá na posuzování schopnosti splácet, bezúročné nákupy na splátky, informační povinnosti i pojištění spojené s úvěrem.
Aktuální stav legislativy: Poslanecká sněmovna – sněmovní tisk 145 • Ministerstvo financí – Sněmovna schválila vyšší ochranu spotřebitelů
Nejdůležitější změna: zákonný strop proti extrémně drahým půjčkám
U běžných spotřebitelských úvěrů má být nově zastropována RPSN – roční procentní sazba nákladů. Ministerstvo financí vysvětluje, že limit má vycházet přibližně z trojnásobku běžných bankovních zápůjčních sazeb. V dnešních podmínkách by to podle ministerstva odpovídalo zhruba hranici 50 procent.
To neznamená, že zákon jednoduše napíše na věčné časy číslo 50 %. Podstatná je vazba na běžné tržní sazby a princip, že extrémně drahý úvěr nesmí být bez horní hranice jen proto, že klient smlouvu podepsal.
U malých a krátkodobých půjček má novela místo samotné RPSN hlídat také celkové náklady úvěru. To dává smysl i matematicky: u velmi krátké půjčky může roční přepočet RPSN vyletět do obrovských hodnot, i když se smlouva odehrává v horizontu několika týdnů. Pro klienta je proto zásadní i prostá otázka: kolik korun celkem vrátím navíc.
RPSN není totéž co úrok. A právě proto je důležitější
Když reklama ukazuje úrokovou sazbu, ještě neříká celou cenu půjčky. RPSN má naopak zachytit celkové náklady úvěru v ročním vyjádření. Vedle úroku se do ní mohou promítat například poplatky, které spotřebitel musí kvůli úvěru zaplatit.
Proto by bylo zavádějící vzít modelovou půjčku 100 tisíc Kč, vynásobit ji padesáti procenty a tvrdit, že klient smí zaplatit maximálně 50 tisíc navíc. RPSN závisí na době splácení, rozložení splátek i dalších nákladech. Smyslem stropu je brzdit celkovou cenovou extrémnost produktu, ne vytvořit jednoduché procento z jistiny.
Co přesně znamená RPSN: Česká národní banka – Co je ukazatel RPSN?
„Kup teď, zaplať později“ už nemá být mimo hlavní pravidla jen proto, že je bez úroku
Velká změna se týká i úvěrů, které na první pohled nevypadají jako klasická půjčka. Evropská pravidla rozšiřují ochranu spotřebitele i na část odložených plateb a bezúročných úvěrů. Český návrh na to navazuje.
Ministerstvo financí už při předložení novely výslovně uvádělo, že působnost zákona se má rozšířit i na úvěry poskytované zdarma, tedy bez úroku a dalších poplatků. Jako typický příklad zmiňovalo prodej zboží na splátky a modely buy now – pay later.
Ve verzi schválené Sněmovnou se počítá také se zjednodušeným posuzováním úvěruschopnosti u úzce vymezených bezúročných úvěrů poskytovaných přímo prodejcem zboží přibližně do 50 tisíc Kč – například při prodeji mobilního telefonu na splátky.
Pro zákazníka je to důležitý posun v uvažování: nulový úrok neznamená, že odložená platba nemá žádné úvěrové riziko. Člověk může mít více malých závazků současně a součet splátek se může stát problémem, i když na každé jednotlivé smlouvě svítí nula.
Původní vládní návrh a BNPL: Ministerstvo financí – vláda schválila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru
Schopnost splácet zůstává zásadní. Jen se mění následky a důkazní pravidla
Základní princip se podle Ministerstva financí nemění: poskytovatel nesmí dát spotřebitelský úvěr člověku, který jej objektivně není schopen splácet. Novela ale upravuje, co se stane, když byla úvěruschopnost vyhodnocena špatně.
Pokud spotřebitel skutečně dostane úvěr, na jehož splácení nemá, má podle schváleného návrhu nastat velmi tvrdý důsledek pro poskytovatele: spotřebitel nebude úvěrem vázán v původní cenové podobě, nebude hradit úroky ani další poplatky a vrátí pouze vypůjčenou jistinu.
Současně se zavádí domněnka úvěruschopnosti u některých řádně splacených nebo dlouhodobě splácených úvěrů. U malých a krátkodobých půjček se však tato domněnka použít nemá – poskytovatel má být schopen prokázat, že klient skutečně mohl splácet.
ČNB mezitím varuje před reklamou typu „bez doložení příjmů“
Debata o posuzování příjmů není teoretická. Česká národní banka letos upozornila na nabídky spotřebitelských úvěrů propagovaných jako „bez doložení příjmů“ nebo podobnými formulacemi. Podle ČNB mohou taková sdělení vytvářet dojem, že poskytovatel schopnost splácet vůbec řešit nebude.
ČNB připomíná, že úvěruschopnost se má posuzovat zejména podle příjmů, výdajů a existujících závazků. Marketingová věta o snadné půjčce proto sama o sobě nemění povinnost poskytovatele ověřit, zda další dluh člověk unese.
Upozornění ČNB: ČNB – úvěry „bez doložení příjmů“ v online prostoru
Ještě jedna novinka: právo být po rakovině „zapomenut“
Novela obsahuje i méně nápadnou, ale pro konkrétní lidi zásadní změnu. U pojištění spojeného se spotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení by pojišťovna neměla přihlížet k prodělanému onkologickému onemocnění, pokud od vyléčení uplynulo alespoň sedm let.
Ministerstvo financí tuto změnu označuje jako právo být zapomenut. Smyslem je, aby dávno vyléčená nemoc automaticky nezhoršovala podmínky při sjednávání souvisejícího pojištění.
Co se pro vás nemění zítra ráno
Nejdůležitější praktická věta je jednoduchá: pokud si půjčku sjednáváte teď, nepočítejte s tím, že nové stropy už chrání vaši smlouvu. Novela ještě není dokončený zákon a její plánovaná účinnost je až v roce 2027.
U současné nabídky proto dál sledujte hlavně RPSN, celkovou částku, kterou zaplatíte, počet a výši splátek, sankce při prodlení a podmínky předčasného splacení. A pokud reklama staví celý produkt jen na nízké měsíční splátce, chtějte vidět celkovou cenu.
Jednoduchý checklist před podpisem půjčky
1. Kolik si skutečně půjčuji? Ne limit úvěrového rámce, ale částku, kterou opravdu potřebuji.
2. Kolik zaplatím celkem? Součet splátek a všech povinných nákladů je pro domácí rozpočet srozumitelnější než reklamní slogan.
3. Jaké je RPSN? Je určeno právě k porovnání celkové nákladovosti nabídek.
4. Co se stane při jedné opožděné splátce? Sankce a zesplatnění mohou levně vypadající úvěr výrazně prodražit.
5. Kolik dalších splátek už mám? Problém často nevznikne jednou půjčkou, ale součtem několika malých závazků.
Counter-check: strop neudělá z každé půjčky dobrou půjčku
Zákonný strop může odříznout nejdražší extrémy. Neznamená ale, že každá nabídka těsně pod limitem bude výhodná nebo bezpečná. Padesátiprocentní RPSN je pořád velmi drahé financování a pro domácnost s napjatým rozpočtem může být problém i úvěr hluboko pod zákonným maximem.
Stejně tak rozšíření pravidel na bezúročné splátky neznamená, že koupě na tři nebo čtyři platby je automaticky špatná. Rozhodující je, zda člověk zná celkovou cenu, rozumí termínům a jeho rozpočet unese všechny současné závazky.
Verdikt: největší změna není zákaz půjček. Je to konec cenové bezbřehosti
Pokud novela projde i Senátem a prezidentem, český úvěrový trh dostane výrazně jasnější mantinely. Běžné půjčky budou mít zákonnou brzdu v RPSN, malé krátkodobé úvěry v celkových nákladech a větší část bezúročných splátkových produktů se dostane pod pravidla ochrany spotřebitele.
Nejdůležitější je ale nepředbíhat. K 15. září jde stále o návrh schválený Sněmovnou, nikoli o účinné právo. Senát může text změnit nebo vrátit a teprve finální podoba ukáže přesné znění všech limitů.
Pro člověka, který si půjčuje dnes, proto zůstává nejlepší ochranou velmi obyčejná disciplína: nečíst jen úrok, ale RPSN a celkovou částku; neřešit jen jednu splátku, ale všechny závazky dohromady; a nenechat se uklidnit tím, že úvěr je „bez úroku“, pokud je jeho splácení pro rozpočet stejně napjaté.
Zdroje
