Článek
Dva chlapci, jedna matka a test, který překvapil
V srpnu 2018 dostali genetici z Národní univerzity Kolumbie neobvyklou žádost. Měli určit otcovství dvou chlapců, kteří se narodili při jednom porodu. Vědci odebrali vzorky od obou dětí, jejich matky a muže, jehož otcovství se zkoumalo. Výsledek nebyl obyčejným potvrzením či vyloučením: genetické znaky odpovídaly otcovství tohoto muže u jednoho z chlapců, u druhého ho naopak vyloučily.
Nešlo o pouhé podezření založené na tom, že si sourozenci nejsou podobní. Odborníci použili více sad genetických markerů včetně znaků na chromozomu Y a výsledky kontrolovali na nezávisle odebraných vzorcích. U jednoho dítěte vypočetli pravděpodobnost otcovství testovaného muže přes 99,9999 procenta. U druhého zjistili řadu neslučitelných znaků. Matčino biologické rodičovství přitom testy potvrdily.
Případ byl publikován v odborném časopise Biomédica v prosinci 2020. Jméno rodiny není pro pochopení výsledku podstatné; podstatná je otázka, kterou položil: jak mohou dvě děti počaté během jediného cyklu mít různé biologické otce?
Jev, který má složité jméno, ale jednoduchý princip
Odpověď se jmenuje heteropaternální superfekundace. Někdy se při ovulaci uvolní dvě vajíčka. Pokud dojde v plodném období k pohlavním stykům se dvěma různými muži, může každé vajíčko oplodnit spermie jiného z nich. Vzniknou dvojvaječná dvojčata, která mají stejnou biologickou matku, ale odlišné biologické otce.
Neznamená to, že žena otěhotněla podruhé až během rozběhnutého těhotenství. To je jiná, často zaměňovaná otázka označovaná jako superfetace. Zde mluvíme o dvou oplodněních v rámci téhož ovulačního cyklu. A také nejde o jednovaječná dvojčata: ta vznikají rozdělením jednoho embrya, takže vysvětlení se dvěma různými otci na ně nelze jednoduše použít.
Přitom na dvojčatech nemusí být nic nápadného. Rozdílný vzhled není spolehlivým důkazem ani vyvrácením. Rozhodující jsou konkrétní genetické výsledky.
Rok 2025 přinesl další potvrzené případy
Kolumbijští chlapci nejsou jediným zdokumentovaným příkladem. V červenci 2025 vyšla další odborná práce o soudně nařízeném testování dvojvaječných dvojčat. Zkoumaný muž byl podle genetických znaků otcem prvního dítěte, nikoli druhého. Výzkumníci provedli i druhý test pro potvrzení závěru.
Ve stejném roce jiný tým publikoval dva případy z Dominikánské republiky, kde rozbory DNA rovněž ukázaly rozdílné otcovství dvojčat. Autoři je identifikovali v souboru 61 dvojvaječných párů vyšetřovaných kvůli příbuzenským vztahům. To ovšem neznamená, že by se totéž dělo u podobného podílu všech narozených dvojčat: šlo o specificky vybranou skupinu, nikoli běžnou populaci.
Ani známá procenta neplatí pro všechny
Právě četnost je na celém tématu zrádná. Starší výzkum z roku 1992 uváděl 2,4 procenta mezi dvojvaječnými dvojčaty, jejichž rodiče byli zapojeni do sporů o otcovství. Číslo působí překvapivě vysoko, ale výběr takových rodin se od ostatních zásadně liší: testování se tam provádí právě proto, že existuje pochybnost.
Není tedy správné napsat, že „každá čtyřicátá dvojčata mají dva otce“. Takové zobecnění žádná citovaná práce nedokládá. Výzkumníci opakovaně upozorňují, že skutečný podíl v celé populaci nelze z vybraných případů spolehlivě odhadnout.
Z medicínského hlediska je důležité něco praktičtějšího: pokud se řeší otcovství dvojvaječných dvojčat, vyšetření pouze jednoho z nich nemusí zodpovědět otázku za oba. I proto genetici doporučují posoudit každé dítě samostatně.
Co takový výsledek znamená pro vztah?
Pro běžného čtenáře je možná největším překvapením biologický mechanismus. Pro konkrétní rodinu však mohou být důsledky mnohem vážnější. Otcovství se netýká jen výsledku laboratorního testu, ale také vztahu k dítěti, soukromí rodiny a případných právních otázek.
Z vědecké zprávy ale nevyčteme, jaká byla dohoda mezi dospělými, zda šlo o nevěru nebo jak jejich vztahy vypadaly. Samotný nález dvou biologických otců nic z toho nedokazuje. Je rozdíl mezi genetickým výsledkem a soudem o něčím soukromém životě.
Neobvyklý případ tak ukazuje dvě věci najednou. Lidská reprodukce umí být komplikovanější, než naznačuje jednoduchá představa „jedna maminka, jeden tatínek, jedny dvojčata“. A přestože DNA dokáže určit biologické příbuzenství s velmi vysokou přesností, sama nevypráví celý příběh lidí, kterých se výsledek týká.
Štítky: Sex, Vztahy, Dvojčata, Otcovství, DNA, Těhotenství, Intimita
Zdroje
