Článek
Myslel jsem si, že vrchol současné technologické absurdity je chvíle, kdy lednice dostane Wi‑Fi, hodinky vám řeknou, že jste unavení, a telefon vás upozorní, že jste už osm hodin koukali do telefonu. Google ale zřejmě usoudil, že jsme se pořád drželi příliš při zemi.
Doslova.
Firma 24. září oznámila další krok projektu Suncatcher: příští týden chce poslat do nízké oběžné dráhy prototyp, na kterém bude testovat své čipy TPU určené pro výpočty umělé inteligence. Cíl je zatím výzkumný. Google chce zjistit, jestli hardware zvládne start rakety, radiaci, extrémní teploty a vůbec celý ten drobný technický detail, že bude ve vesmíru.
AI už se nevešla do cloudu. Tak jí Google hledá skutečný mrak nad planetou
Celé kouzlo zní jako vtip, který někdo odmítl včas ukončit. Nejdřív jsme měli počítač pod stolem. Pak serverovnu. Pak cloud. A teď jsme dospěli do fáze, kdy cloud zřejmě nestačí a další logický krok je poslat výpočetní techniku nad atmosféru.
Project Suncatcher zkoumá, zda by jednou mohly vzniknout celé skupiny satelitů nesoucích AI výpočetní infrastrukturu. Google argumentuje mimo jiné energií: na nízké oběžné dráze lze podle firmy využívat téměř nepřetržité sluneční světlo a získat až osmkrát více solární energie než na Zemi.
Přeloženo do běžné češtiny: AI už žere tolik elektřiny, že někdo v Googlu otevřel okno, podíval se nahoru a řekl si: „Hele, tam svítí Slunce docela dlouho.“
První otázka: přežije čip cestu? Druhá otázka: kdo zavolá IT podporu na orbitu?
Start do nízké oběžné dráhy trvá zhruba deset minut a podle Googlu při něm hardware zažívá dlouhodobé přetížení kolem 10 g, přičemž jednotlivé komponenty mohou krátkodobě dostat ještě výrazně větší ránu. Firma proto prototyp předem třásla v testovacím zařízení tak, aby simulovala start rakety.
A tady začíná moje oblíbená část. Když doma nefunguje počítač, vypnete ho a zapnete. Když nefunguje server, zavoláte správce. Když nefunguje AI čip na oběžné dráze, předpokládám, že helpdesk po chvíli řekne: „Zkuste prosím satelit odpojit ze zásuvky na třicet sekund.“
Následuje krátké ticho.
„Pane, on je 500 kilometrů nad námi.“
„Dobře. Eskaluji ticket.“
Radiace? Google už své TPU ozařoval protony. Běžný čtvrtek v IT
Ve vesmíru samozřejmě nestačí, aby se zařízení jen nerozpadlo při startu. Elektroniku bombarduje radiace a kosmické částice mohou způsobovat chyby v paměti. Google proto své Trillium TPU testoval v protonovém zařízení na Kalifornské univerzitě v Davisu přímo během běžících AI úloh.
Firma uvádí, že první výsledky dopadly dobře a čipy zvládly dávku ionizujícího záření vyšší, než jakou by podle jejich odhadu dostaly při pětileté misi.
Je nádherné sledovat, kam jsme se technologicky posunuli. Ještě před pár lety člověka štvalo, když notebook nevydržel baterii do večera. Teď se řeší, jestli procesor přežije pět let kosmického záření.
Pak je tu drobný problém: ve vesmíru nejde otevřít okno
Výkonné AI čipy vyrábějí hodně tepla. Na Zemi je ochlazujete vzduchem nebo kapalinou. Ve vakuu ale žádný vzduch, který by teplo odnášel, není. Google proto řeší chlazení přes tepelné trubice a radiátory.
To je chvíle, kdy si představuji nejdražší herní počítač v historii lidstva. Má výkonný čip. Má vlastní satelit. Má laserové spojení. Jen ventilátor z Alzy tam zkrátka nepřišroubujete.
Pokud se to jednou rozjede ve velkém, budu čekat první internetové fórum: „TPU na orbitě se mi při delší inference dostává na 84 stupňů. Je to ještě v pohodě, nebo mám přidat druhý radiátor?“
A aby toho nebylo málo, budoucí satelity si mají mezi sebou střílet lasery
Google počítá s tím, že budoucí verze by mohly nést desítky TPU na jednom satelitu a jednotlivé stroje by pracovaly v celých shlucích. A protože AI potřebuje mezi čipy obrovské datové toky, satelity se mají propojovat laserovými spoji.
Firma přirovnává požadovanou přesnost k trefení cíle velikosti mince ze vzdálenosti několika kilometrů, zatímco se oba body pohybují. Dva satelity pro test takového propojení chce Google poslat na orbitu v roce 2027.
Takže shrnutí budoucnosti podle technologického průmyslu: nad hlavou nám budou létat počítače, napájet se Sluncem, střílet po sobě lasery a počítat AI. A my dole budeme stále restartovat router, protože v kuchyni zase nejde Wi‑Fi.
Ne, příští týden ještě neodstartuje orbitální datacentrum
Abychom nepřehnali klobásu až za hranici reality: příští týden Google neposílá do vesmíru plnohodnotnou serverovnu. Jde o první testovací misi. Prototyp má především ukázat, jak si TPU poradí s reálnými podmínkami letu a oběžné dráhy.
To je důležitý rozdíl. Project Suncatcher je pořád experimentální výzkum a Google otevřeně říká, že k případné rozsáhlé AI infrastruktuře ve vesmíru vede ještě dlouhá cesta.
Jenže samotný fakt, že technologicky seriózní věta roku 2026 zní „příští týden pošleme AI čip do vesmíru a uvidíme, jestli tam funguje“, je už sám o sobě materiál, který před deseti lety zněl jako začátek špatně napsaného sci‑fi.
Klobásový verdikt: Země nebyla připravena na AI. Vesmír dostal pozvánku bez ptaní
Nemám nic proti tomu, že někdo zkouší šíleně ambiciózní technologie. Právě takové experimenty občas skončí něčím skutečně užitečným. Project Suncatcher může zůstat laboratorní kuriozitou, nebo může jednou změnit způsob, jakým se staví výpočetní infrastruktura.
Ale čistě z pohledu obyčejného člověka je vývoj posledních let nádherně absurdní. Nejdřív jsme umělé inteligenci dali text. Pak obrázky. Pak hlas. Pak agenty, kteří za nás nakupují. A teď jí začínáme zařizovat nemovitost mimo planetu.
Příště už jen čekám na oznámení Googlu: „Gemini se přestěhovalo. Novou adresu má na nízké oběžné dráze. Poštu neposílejte, satelit nemá schránku.“
A jestli se jednou AI skutečně rozhodne, že potřebuje víc prostoru, nemůžeme říct, že jsme nedostali varování. Doslova jsme jí pomohli sbalit kufry.
Co je ověřené
• Google 24. září 2026 oznámil, že Project Suncatcher čeká první test na oběžné dráze a prototyp s TPU má odstartovat příští týden.
• Mise má proběhnout v rámci SpaceX Transporter-18 ve spolupráci se společností Planet.
• Google uvádí, že nízká oběžná dráha může nabídnout až osmkrát více využitelné solární energie než pozemské podmínky díky téměř nepřetržitému osvitu.
• Testy řeší mimo jiné vibrace při startu, kosmickou radiaci a chlazení čipů ve vakuu.
• V roce 2027 chce Google otestovat dva satelity a vysokorychlostní laserovou komunikaci mezi nimi.
• Nejde zatím o hotové orbitální datacentrum, ale o výzkumný krok k ověření, zda je taková infrastruktura technicky možná.
Zdroje
Google Research – Behind Project Suncatcher, our moonshot to put AI in space, 24. 9. 2026 – otevřít zdroj
Reuters – Google plans first test of AI chips in space under Project Suncatcher, 24. 9. 2026 – otevřít zdroj
Google Research – Meet Project Suncatcher, 4. 11. 2025 – otevřít zdroj
