Článek
V České republice se dost těžko hledá bydlení. Známe inzeráty, na nichž slovo „útulné“ označuje pokoj velký jako šuplík, známe kauce, za které by se dala koupit slušná ojetina, a známe větu „ozveme se vám“, která v realitním jazyce znamená „už nám nevolejte“. A teď máme i kandidáta, který se do domu pokusil nastěhovat bez jediného telefonátu. Plzeňský had. Jeho realitní kanceláří byl práh.
Vypadalo to tak, že město přistoupilo k novému experimentu dostupného bydlení: kdo se dokáže dostat pod dveře, nemusí platit provizi. Jenže trh zasáhl. Dveře řekly ne. A odvolání nebylo možné, protože žadatel právě uvízl.
Dějství první: jediný zájemce, kterého nezastavila výše kauce
V plzeňské Doubravce se ve středu 21. října objevil u vstupních dveří domu v Zábělské ulici tmavý had dlouhý několik desítek centimetrů. Chtěl se proplazit pod dveřmi, jenže zůstal zaklíněný. Nemohl dopředu ani dozadu. Obyvatelka, která se vracela z práce, si nezvyklého návštěvníka všimla a přivolala městskou policii. A tak se v jednom domovním vchodu uskutečnila asi nejméně očekávaná schůze nájemníků letošního října.
Kdyby had uměl vyplňovat formuláře, pravděpodobně by do kolonky „účel návštěvy“ napsal: „Nevím, šel jsem kolem.“ Jenže český vstupní systém uznává pouze tři možnosti: klíč, čip nebo domovní telefon. Varianta „jsem plaz a prostě se protáhnu“ v nabídce není.
Úřad pro plazí bydlení vydává první rozhodnutí: „Žádost o vstup se zamítá. Ocas ponechte v podatelně.“
Dějství druhé: čím méně končetin, tím větší administrativa
Když se nad tím zamyslíme, měl žadatel skoro ideální profil. Žádné hlučné oslavy, žádné dupání v patře, žádné boty od bláta na schodech. O půlnoci by pravděpodobně nepouštěl televizi ani nevrtal. Na druhou stranu by nemohl podepsat převzetí balíčku a těžko by se mu vysvětlovalo, že od ledna zdražuje fond oprav.
V běžném životě člověk uvízne v hypotéce na třicet let. Utíkadlo to zvládl pod dveřmi během jediné návštěvy. To je tak nefér rychlost procesu, že by se měla zavést zvláštní kategorie: administrativní rekord roku.
Úřednice ze smyšlené hadí bytové komise má jednoduchý postup: „Máte dvě ruce? Ne. Dvě nohy? Ne. Dvě kopie žádosti? Tak to jste si měl připravit.“
Dějství třetí: dorazila specializovaná přepážka s kleštěmi
Tady se satira na chvíli opírá o velmi konkrétní realitu. Plzeňští strážníci nasadili odchytovou skupinu. Pomocí herpetologických kleští plaza opatrně vyprostili. Podle jejich mluvčí Jany Pužmanové vyvázl bez viditelného zranění. To je podstatné, protože skutečný hrdina téhle scény není dveřní rám, ale člověk, který si všiml problému, a lidé, kteří ho vyřešili.
Nikdo na místě neotevřel drahý státní tendr na odstranění jednoho hada z jedněch dveří. Nepotřeboval se soutěžit poradce pro strategii plazí mobility. Stačilo přijet, vědět co dělat a pomoci. Ve světě našich úředních grotesek už skoro vědeckofantastická událost.
„Žádost o vstup se zamítá. Ocas ponechte v podatelně.“ Jenže podatelna tentokrát uměla pracovat a žadatele zachránila.
Dějství čtvrté: ubytování schváleno, tentokrát v útulku
Další zastávkou byla plzeňská útulková recepce. A tady přichází nejlepší detail celého příběhu: had dostal jméno Utíkadlo. Místo hypotéky vlastní pořadové číslo 261, pod kterým jej útulek eviduje mezi nově přijatými zvířaty. Uvádí nález 21. října u Zábělské 54. Druh určuje pouze předběžně jako možnou korálovku černou či užovku černou, takže odborný taxonomický verdikt si z televize nevykouzlíme.
Jméno Utíkadlo má krásnou logiku. Většina zvířat utíká před něčím. Tohle zjevně utíkalo k něčemu, zaseklo se při vstupu a skončilo na noclehárně, kde ho mají rádi bez předložení výplatních pásek. Český nájemní trh může tiše závidět.
Komu patří, v době zveřejnění zprávy jasné nebylo. Vymýšlet mu chovatele, původ nebo nebezpečnost by znamenalo proměnit milou kuriozitu v hadí horor. A to by byla škoda.
Dějství páté: Plzeň znovu přepisuje učebnice ekonomiky
Před pár dny jsme v Plzni řešili bankomat, u kterého usnul člověk, a popelnici, ve které se našlo dvacet tisíc eur. Dnes přibyla obyčejná vstupní dveřní lišta, která dokázala zadržet hada. Nejde o související události; společný mají jen region a schopnost proměnit každodenní kulisu v ústředního hrdinu večera.
Už se začínám bát, až z Plzně přijde zpráva o přechodu pro chodce, který někoho požádal o občanku, nebo o lavičce, která odmítla vydat účtenku. V každém městě máte památky. Plzeň má v posledních dnech něco cennějšího: rekvizity sitcomu, který se píše sám.
„Žádost o vstup se zamítá. Ocas ponechte v podatelně.“ Všechna další jednání proběhnou po přihlášení majitele.
Finále: život se vyplazil z průšvihu, a to je nejlepší konec
Představte si ten absurdní obraz: žádná vloupání, žádná loupež, žádný hollywoodský vetřelec. Jeden malý had se rozhodne obejít kliku a prohraje souboj s českým stavebním detailem. Na pomoc přijde žena, která si ho všimne, strážníci s kleštěmi a útulek, který ho s naprostou samozřejmostí pojmenuje Utíkadlo.
Kdyby to byl politický projekt, měl by čtyři tiskové konference, šest porad a obrovské billboardy. Takhle ho vyřešila normální práce. A tak je výsledná pointa skoro podezřele hezká: někdy se skutečně podaří dostat tvora ze slepé uličky, aniž by se nejdřív musel založit úřad pro její metodické řízení.
Závěrečné stanovisko Úřadu pro plazí bydlení: „Žádost o vstup se zamítá. Žadatel byl bezpečně přemístěn. Ocas mu vracíme celý.“
Podklady pro ověření:
