Článek
Bankovky mizí z pokladen, ale přibývají v oběhu
Dnešní zpráva o návratu hotovosti vypadá na první pohled jako paradox. V kavárně přiložím telefon, v supermarketu kartu a některé dny se bankovky ani nedotknu. Přesto evropské centrální banky popisují opačný pohyb v pozadí: lidé hotovost stále méně používají při běžných nákupech, ale současně ji drží jako rezervu.
Evropská centrální banka pro tento jev používá výraz „paradox bankovek“. Na konci roku 2025 bylo v oběhu 31,3 miliardy eurobankovek v nominální hodnotě 1,6195 bilionu eur. ECB zároveň připomíná, že hotovost není jen platební metoda, ale také uchovatel hodnoty a záložní systém pro situace, kdy digitální platby přestanou fungovat.
Česká čísla jsou podobně překvapivá. Podle České národní banky bylo na konci roku 2025 v oběhu 744,33 miliardy korun, z toho 719,45 miliardy v bankovkách. Jen jako ilustraci jsem tuto částku vydělil počtem obyvatel Česka na konci roku 2025. Vyšlo zhruba 68 200 korun oběživa na jednoho člověka. To samozřejmě neznamená, že každý Čech drží doma 68 tisíc v šuplíku – oběživo zahrnuje hotovost v celém systému a jeho rozdělení je velmi nerovnoměrné. Číslo ale dobře ukazuje, že fyzické peníze rozhodně nezmizely.
České doporučení je překvapivě jednoduché: hotovost ano, částku si určete sami
Český projekt 72 hodin, za kterým stojí stát a složky integrovaného záchranného systému, řadí hotovost mezi základní nouzové zásoby. Doporučuje mince a bankovky různých hodnot. Vedle nich má domácnost počítat s vodou, trvanlivým jídlem, léky, rádiem a svítilnou na baterie, powerbankou a dalšími věcmi pro první tři dny bez běžného komfortu.
Tady je důležitý detail: české doporučení neříká „vyberte si přesně 4 000 korun“. To je podle mě správně. Třídenní minimum bude jiné pro člověka žijícího sám v Praze, jiné pro rodinu se dvěma dětmi na venkově a jiné pro domácnost, která musí pravidelně kupovat léky nebo krmivo pro zvířata. Hotovost má pokrýt základní výdaje, nikoli vytvořit domácí trezor.
Přepočet pro Česko: pár s dítětem zhruba 4 100 korun
Když ale stát konkrétní částku neuvádí, čtenáři chybí praktická odpověď. Proto jsem použil model nizozemské centrální banky De Nederlandsche Bank. Ten vznikl právě pro případ až 72hodinového výpadku elektronických plateb a počítá se 70 eury na každého dospělého a 30 eury na dítě. Částka má pokrýt hlavně vodu, jídlo, léky a dopravu.
Při dnešním kurzu kolem 24,1 koruny za euro dává orientační přepočet jednoduchá čísla. Jeden dospělý: asi 1 690 Kč. Dva dospělí: přibližně 3 380 Kč. Jeden dospělý a dvě děti: zhruba 3 130 Kč. Dva dospělí a jedno dítě: asi 4 100 Kč. Dva dospělí a dvě děti: přibližně 4 830 Kč.
Tohle není nová česká norma ani tvrzení, že každá rodina musí okamžitě běžet k bankomatu. Je to benchmark. Přesně tak ho používám: jako odpověď na otázku, jak velká může rozumná třídenní rezerva být, pokud české doporučení uvádí hotovost, ale částku nechává otevřenou.
Pětitisícovka v obálce je horší záloha než několik menších bankovek
Ještě zajímavější než samotná suma je její skladba. Český web 72 hodin i nizozemské doporučení zdůrazňují různé nominální hodnoty. Důvod je praktický: při rozsáhlejším výpadku nemusí fungovat terminál, bankomat ani online bankovnictví, ale zároveň nemusí mít každý obchod nekonečné množství drobných na vracení.
Nouzová rezerva složená z jedné pětitisícovky proto může být na papíře dostatečná, v reálné frontě na vodu a pečivo ale nepraktická. Smysluplnější je kombinace stokorun, dvoustovek, pětistovek a části v mincích. Krizová hotovost nemá maximalizovat počet korun na centimetr peněženky. Má maximalizovat šanci, že s ní skutečně zaplatím.
Proč karta nemusí zachránit ani člověka, který má na účtu dost peněz
Nejde přitom o nedůvěru v banky. Jde o technickou závislost. Člen výkonné rady Bundesbank Burkhard Balz letos připomněl, že rozsáhlé výpadky proudu nebo jiné poruchy kritické infrastruktury mohou rychle zasáhnout možnost platit. V takové chvíli se z otázky pohodlí stane otázka funkčnosti.
Když nefunguje elektřina nebo komunikace, může mít člověk na účtu deset tisíc i milion a v konkrétním obchodě je mu to dočasně k ničemu. Terminál se nemusí spojit, bankomat nemusí vydat peníze a telefon s bankovní aplikací nemusí mít připojení. Právě proto není hotovost konkurentem digitálních plateb. Je jejich zálohou.
Evropská komise už v roce 2025 postavila širší strategii připravenosti na principu, že obyvatelé mají mít základní zásoby minimálně na 72 hodin. Nešlo jen o válku. Mezi scénáře patří kybernetické útoky, přírodní katastrofy, energetické výpadky a další situace, kdy běžné služby několik dnů nefungují.
Nejde o návrat do devadesátek. Jde o druhý způsob placení
Z celé dnešní debaty bych proto nedělal kulturní válku mezi lidmi s kartou a lidmi s bankovkou. Digitální platby jsou rychlé, pohodlné a pro běžný den často lepší. Hotovost má ale vlastnost, kterou karta nemá: k převodu hodnoty mezi dvěma lidmi nepotřebuje server, mobilní síť ani elektřinu v platebním terminálu.
Nizozemská centrální banka proto vedle hotovosti doporučuje i více platebních cest – fyzickou kartu, funkční bankovní aplikaci a pokud to dává smysl, účty u více bank. Je to stejná logika jako u powerbanky. Nikdo si ji nekupuje proto, že chce zahodit zásuvku. Má ji proto, že zásuvka nemusí být vždy k dispozici.
Můj verdikt: čtyři tisíce v malých nominálech jsou levná pojistka proti velmi obyčejnému problému
Pro modelovou domácnost dvou dospělých a jednoho dítěte mi z nizozemského benchmarku vychází přibližně 4 100 korun na první 72 hodiny. Český stát takovou částku oficiálně nepředepisuje a domácnost si ji musí upravit podle vlastních potřeb. Někdo bude potřebovat méně, jiný výrazně více.
Podstatnější je princip. Rezerva má být dostupná bez bankomatu, rozdělená do použitelných nominálů a uložená tak, aby se z ní nestala běžná peněženka na víkendové utrácení. V době, kdy téměř všechno platím elektronicky, zní několik tisíc korun v bankovkách skoro staromódně. Právě proto ale fungují jako pojistka: jsou to peníze, které nepotřebují nic dalšího, aby zůstaly penězi.
AUTORSKÁ METODIKA A OMEZENÍ
Český stát doporučuje hotovost jako součást zásob na 72 hodin, ale neurčuje konkrétní korunovou částku. Částky v článku proto nejsou českým úředním doporučením. Jde o můj orientační přepočet nizozemského modelu 70 EUR na dospělého a 30 EUR na dítě při kurzu kolem 24,1 Kč/EUR. Přepočet oběživa na obyvatele je pouze ilustrační matematika; neříká nic o skutečné hotovosti konkrétní domácnosti.
Zdroje
