Článek
Čtyři vysoké židle stojí u pultu u prosklené stěny. Uprostřed pohledu je televize, na které svítí znak Dukly. Pod ní je kulatý stolek, a za sklem se otevírá Horácká aréna. Červené tribuny jsou pořád téměř prázdné, když je fotí. Po ledě se šíří bílé světelné skvrny. Nápisy Ščerban 12 a Dolana 26 jsou z téhle výšky jasně vidět, patrné a výrazné. Spolu s konstrukcemi nad střechou připomínají, jak vysoko nad ledem se místnost nachází.
Uvnitř je vše zastřešené tmavými stěnami a jednoduchým nábytkem. Prosklená stěna zabírá velkou část prostoru. Tady se dá dobře pochopit, co si člověk může představit, když je v této skyboxu: místnost otočenou k ledovému hřišti, kde se dá sedět u stolku nebo u pultu. Vedle je skleněné dveře a krátké schodiště. Pod úrovní salonku čeká řada černých polstrovaných sedaček, které vedou do hlavní haly.
Uvítací kartička od Dukly.
Sedačky před prosklenými boxy otevřené přímo do haly.
„Vítejte v našem skyboxu,“ říká uvítací kartička. Hráč v dresu Dukly má na hlavě duhovou paruku a tmavé brýle s kostičkovaným vzorem. Dole klub přeje skvělý sportovní zážitek. Do jinak střídmého interiéru tenhle pozdrav přidává trochu nadsázky.
Tyhle dvě polohy patří k sobě. Uvnitř jsou vysoké židle a odkládací plochy, venku klasické stadionové sezení s podložkami. Přechod mezi nimi je otázkou několika schodů. Prosklenou stěnu tedy člověk nemusí mít před sebou po celou návštěvu. Může využít zázemí boxu a přitom si sednout přímo do hlediště.
Pro občerstvení jsem chodil do restaurace Premium, takže součástí návštěvy zůstávala i společná část patra. U skyboxu jsem tak využíval kombinaci odděleného posezení a restaurace, kterou už znám. Pro moji jednotlivou vstupenku byl hlavní rozdíl v samotném prostoru. Vlastní salonek přibyl k návštěvě Premium, do kterého bych jinak zamířil také.
Dukla u skyboxů uvádí možnost objednat catering. Při rezervaci proto dává smysl ověřit, zda konkrétní nabídka zahrnuje občerstvení v restauraci, nebo jeho podávání přímo v boxu. U této návštěvy jsem využíval první variantu. Zkušenost s obsluhou v salonku by při srovnávání obou možností mohla hrát jinou roli.
Klub vedle toho nabízí pronájem celých boxů pro osm nebo třináct osob. Uvádí vlastní ledničku, myčku a uzamykatelnou skříň; jednorázový pronájem začíná na 35 700 korunách. To je cena pronájmu prostoru, nikoli mé jednotlivé vstupenky. U skupiny, která chce být pohromadě a mít vlastní zázemí, se tak využití boxu může podstatně lišit od návštěvy jednoho platícího diváka.
Nicméně tato jednorázová návštěva stála 2214 korun, a za tu cenu jsem dostal něco o čem bude samotný článek.
Schodiště na „balkónek“ kde jsou sedačky.
Toaleta ve skyboxu nesmí chybět.
Pohled na Skybox když jsou rozsvícená světla.
Pohled z čela arény podélně přes led. Do záběru vstupují také reproduktory a konstrukce pod střechou.
Z této strany je výhled, který vede podélně přes kluziště, a nejbližší oblouk mantinelu leží hluboko pod mnou; za ním se táhne led až k protější tribuně. Na fotografii jsou dobře vidět zavěšené reproduktory a konstrukce. Při výběru místa je dobré si prohlédnout konkrétní polohu boxu i sedačky, protože označení skybox samo o sobě nepopisuje úhel, ze kterého budete sledovat hru. Dukla Premium se nachází v pátém podlaží, klub uvádí vstup C, otevření patra dvě hodiny před hokejem a restauraci hodinu před začátkem.
Kdo chce posedět před hokejem, má prostor využít běžnou prémiovou zónu; samostatný box přidává místnost oddělenou od společného provozu. Rozhodnu se podle toho, s kým jdu na hokej a co chci se salónkem udělat. Parta, která si pronajme celý box, má vlastní místo pro společné posezení. Při koupi jednoho místa se ptám, co mi navíc přinese oproti zázemí, které už mám; u mě tentokrát běžné Dukla Premium stačilo. Možnost chvíli posedět u skla a pak se posadit na sedačku v hale je příjemná, a stejně tak celý skybox působil na mě. K dalšímu shlédnutí Dukly však salonek nepotřebuji.
