Článek
Po návštěvě Horácké multifunkční arény jsem měl do odjezdu večerního autobusu ještě dost času. Zamířil jsem proto na autobusové nádraží v Jiráskově ulici. Čekal jsem unavený dopravní uzel, kde se po setmění člověk snaží pouze přežít do příjezdu svého spoje. První dojem byl ale podstatně střízlivější.
Nádraží nepůsobilo reprezentativně ani moderně, současně však nebylo zanedbané. Prostor byl výrazně osvětlený, jednotlivá stanoviště kryla dlouhá řada přístřešků a v hale stále čekali cestující. Pozdě večer bylo místo téměř prázdné, nikoli však mrtvé. U jednoho z nástupišť stál dálkový FlixBus a na opačné straně přijížděly regionální spoje.
Právě tenhle rozpor je na jihlavském autobusáku nejzajímavější. Na jedné straně stále plní důležitou každodenní roli, na druhé už má prakticky stanovené datum, kdy jej má nahradit nový dopravní terminál u stanice Jihlava město.
Hala je novější, než fasáda napovídá
Při pohledu na jednoduchou dvoupodlažní budovu by člověk snadno nabyl dojmu, že se do ní dlouhá léta neinvestovalo. Ve skutečnosti prošlo zázemí pro cestující na podzim 2023 poměrně rozsáhlou rekonstrukcí. Trvala tři měsíce a podle údajů společnosti ICOM transport stála 20 milionů korun.
Novou podobu dostala hala, dispečink, zázemí zaměstnanců i ubytovna pro řidiče. Občerstvení se přesunulo do přízemí a proměnilo se v kavárnu. Cestující tak nevstupují do zanedbaného reliktu minulého režimu, ale do světlého a poměrně čistého interiéru s jednoduchým posezením, automatem a informačním místem.
Žádný luxus to není. Hala je utilitární a kvůli velkým proskleným dveřím může působit chladně. Přesto nabízí přesně to, co člověk při pozdním čekání potřebuje nejvíc: střechu, světlo a místo, kde nemusí stát venku. Hlavní schodiště navíc doplňuje postranní rampa.
Krytá stanoviště a dálkový FlixBus. I po setmění je celý prostor výrazně osvětlen.
Pod střechou, ale bez zbytečných kudrlinek
Rozlehlé venkovní nádraží tvoří několik souběžných řad stanovišť. Přístřešky nejsou elegantní, zato kryjí podstatnou část čekacích ploch a pod každým z nich jsou lavičky. V noci se mezi nimi člověk zorientuje především podle čísel a osvětlení.
Starší koncepci prozrazují obrubníky, dlažba a velké vzdálenosti mezi jednotlivými řadami. S kufrem na kolečkách nepůsobí povrch tak pohodlně jako hladká podlaha nového terminálu. Celé řešení je ale čitelné: autobus přijede k ostrůvku, cestující nastoupí a vůz má dost prostoru k odjezdu.
Třicet jedna stanovišť a šest set spojů denně
Jde o mnohem významnější uzel, než večerní klid napovídal. Podle údajů ICOM transport citovaných v březnu 2024 mělo nádraží 31 stanovišť a denně zde zastavovalo přibližně 600 autobusových spojů. Firma tehdy uvedla, že jde o největší autobusové nádraží, které vlastní.
Nejde přitom jen o regionální dopravu po Vysočině. FlixBus dnes uvádí z Jihlavy přímá spojení například do Prahy, Brna, Vídně, Berlína či Bratislavy. Zelený dálkový autobus na jednom z večerních stanovišť tak nebyl náhodným hostem, ale připomínkou, že starý jihlavský autobusák má dosah daleko za hranice kraje.
Záhada, kterou nevyřešil ani provozovatel
Nejpodivnější detail se skrývá v číslování. Na jihlavském autobusovém nádraží nenajdete stanoviště číslo 4 ani 14. Nejde o novou změnu ani o dočasnou výluku. Tato čísla podle místních zdrojů chybějí od nepaměti.
Když se na důvod v roce 2024 ptala Jihlavská Drbna, ani současní zaměstnanci ICOMu nedokázali původ anomálie vysvětlit. Kompletní přečíslování se neplánovalo, protože cestující jsou na dlouholeté uspořádání zvyklí. Některá stanoviště navíc nesou písmeno A; původně sloužila posilovým spojům, dnes fungují stejně jako ostatní.
Je to drobnost, která nemá na provoz zásadní vliv. Zároveň ale dokonale vystihuje charakter místa. Jde o systém budovaný a upravovaný desítky let, který funguje hlavně proto, že jej pravidelní cestující dobře znají.
Proč se má stěhovat, když stále funguje
Hlavní slabinou současného autobusového nádraží není jeho technický stav, ale poloha v rozděleném dopravním systému. Vlaky zastavují na několika místech, městská doprava má vlastní uzly a autobusák stojí v Jiráskově ulici odděleně od železnice. Přestup mezi různými druhy dopravy tak není tak jednoduchý, jak by v krajském městě mohl být.
První část Centrálního dopravního terminálu u stanice Jihlava město se otevřela 24. června 2026. Už zde fungují vlaky, MHD, část regionálních autobusů a parkoviště P+R. Projekt ale zatím není dokončený. Druhá etapa má přinést nové autobusové nádraží a silniční propojení až k Jiráskově ulici.
Podle plánu prezentovaného městem v červnu 2026 by se mohlo stavět v letech 2028 a 2029. Radnice počítá i s rezervou do roku 2030 a náklady samotného autobusového nádraží odhaduje na 300 až 400 milionů korun. Jde však o plán, který se ještě může změnit podle přípravy projektu, povolení i budoucího vedení vysokorychlostní tratě.
Po dokončení se má autobusová doprava přesunout k nádraží Jihlava město. Nový uzel bude v majetku města, zatímco dnešní areál leží na pozemcích ICOMu. Co se s rozsáhlou plochou v Jiráskově ulici stane potom, proto nebude rozhodovat jen radnice.
Byla oprava za 20 milionů zbytečná?
Na první pohled může působit zvláštně, že se v roce 2023 opravovala budova, jejíž dopravní role má o několik let později skončit. Jenže mezi rekonstrukcí a nejzazším plánovaným přesunem leží přibližně sedm let. Po celou tuto dobu nádraží dál odbavuje stovky spojů a slouží cestujícím, řidičům i dispečerům.
Investice proto nemusí být vyhozenými penězi. Zlepšila podmínky v době, kdy nový terminál ještě nebyl připraven, a část budovy může najít využití i po přesunu dopravy. Skutečnou chybou by bylo nechat frekventované nádraží téměř celé desetiletí chátrat jen proto, že jednou vznikne náhrada.
Verdikt: žádná kráska, ale ostuda také ne
Jihlavský autobusák nepatří mezi stavby, kvůli kterým by turista měnil program. Jeho architektura je čistě účelová, venkovní část už působí starším dojmem a rozdělení dopravy mezi několik míst je pro cestující nepraktické.
Při mé večerní návštěvě ale nádraží obstálo v tom nejdůležitějším. Bylo osvětlené, přehledné, většina čekacích ploch byla pod střechou a zrekonstruovaná hala nabízela použitelné zázemí. Slabší dojem vytvářel spíše rozlehlý prázdný prostor a vědomí, že pár minut chůze odsud už Jihlava ukazuje úplně jinou, modernější tvář veřejné dopravy.
Přesun k nádraží Jihlava město proto dává smysl. Do té doby však starý autobusák není dopravní mrtvolou čekající na demolici. Je to stále funkční brána do krajského města, jen s trochu zvláštním číslováním a s budoucností, která už se píše na jiném místě.
Rozlehlý areál působí pozdě večer téměř prázdně, přes den však obsluhuje stovky spojů.
Zdroje
Údaje o plánovaných termínech a nákladech odpovídají stavu v srpnu 2026.
