Článek
Majitel bankovního účtu zemře, rodina řeší pozůstalost a člověk by mohl čekat, že banka okamžitě zastaví veškerý provoz. Jenže právě zde vzniká jeden z nejdražších omylů. Účet zpravidla nezaniká v okamžiku smrti a některé nastavené platby z něj mohou odcházet dál. Například nájem, zálohy na energie nebo inkaso.
Účet není totéž co platební karta
Po oznámení úmrtí banka zpravidla zamezí používání přístupů a karet, které byly vydané přímo zesnulému. To ale samo o sobě neznamená, že zmizí celý účet, všechny trvalé příkazy nebo peníze, které jsou na něm evidované. ČSOB ve svém průvodci pro pozůstalé uvádí, že běžné a spořicí účty fungují ve zvláštním režimu do konce dědického řízení.
Podle pravidel ČSOB dál odcházejí nastavené platby, pokud jejich majitel písemně neurčil, že po smrti mají skončit. Podobně Air Bank informuje, že trvalé platby, inkasa nebo SIPO pokračují i v době dědického řízení. Přesné zacházení se však řídí smlouvou, konkrétním typem produktu a podmínkami dané banky.
Když odejde platba, nemusí jít o chybu
Představme si praktickou situaci: z účtu zesnulého člověka chodila každý měsíc platba za energie a pravidelný příkaz na nájem. Rodina nahlásí úmrtí a přesto v následujícím měsíci uvidí na výpisu další odchozí částky. Takový pohyb automaticky neznamená, že bankovní systém selhal. Může jít o běžný důsledek toho, že příkazy zůstaly aktivní.
Právě proto nestačí jen požádat banku o informaci, zda je účet „zablokovaný“. Důležitější otázka zní, které platby budou pokračovat a kdo je může upravit. Některé platby jsou nezbytné pro fungování domácnosti, jiné po úmrtí ztrácejí smysl. Případ od případu může být potřeba zároveň jednat i s příjemcem platby.
Co může disponent a proč není automaticky dědicem
Velkou roli hraje disponent, tedy člověk s oprávněním nakládat s cizím účtem. Jeho práva mohou podle bankovních pravidel přetrvat také po smrti majitele, pokud nebylo sjednáno jinak. ČSOB vysvětluje, že disponent s platným oprávněním může účet dál spravovat, ale nemůže ho sám zrušit. Také Air Bank uvádí možnost pokračovat v dosavadní správě účtu do ukončení řízení.
Disponent ovšem není majitel peněz. Zůstatek účtu se vypořádává podle výsledku dědického řízení a oprávnění k manipulaci s účtem ještě neříká, komu peníze definitivně připadnou. ČSOB upozorňuje, že pokud někdo vybere peníze, které nakonec zdědí jiná osoba, může vzniknout povinnost je vrátit.
Na co se banky zeptat jako první
Pro pozůstalé bývá nejužitečnější nechat si ověřit stav trvalých příkazů, inkas a SIPO, platnost případných disponentských práv a přístup ke kartám. Úmrtí je potřeba bance doložit podle jejích pokynů, obvykle úmrtním listem; při zásadnějších úkonech se postupuje ve spolupráci s notářem.
Jedno univerzální pravidlo pro všechny účty neexistuje. Zásadní rozdíl je mezi tím, že banka zastaví kartu zesnulého, a tím, že automaticky přestane platit domácnost. Druhá věc z té první rozhodně neplyne.
Zdroje
