Článek
Meteorologům začíná podzim už zítra
31. srpen je posledním dnem meteorologického – přesněji klimatologického – léta. Český hydrometeorologický ústav používá pevnou definici: léto začíná 1. června a končí 31. srpna.
Od úterý 1. září proto klimatologická statistika přepne do podzimu, i kdyby venku bylo třicet stupňů a lidé dál chodili k vodě.
Stejně jednoduše jsou vymezená i další meteorologická období: podzim září až listopad, zima prosinec až únor a jaro březen až květen.
Proč meteorologové nepoužívají rovnodennosti a slunovraty
Důvod je hlavně praktický. Klimatologie porovnává měsíce, sezony a dlouhé časové řady. Pevné celé měsíce se proto lépe zpracovávají než roční období, jejichž začátek se může posouvat o hodiny nebo o kalendářní den.
Světová meteorologická organizace běžně pracuje se sezonními bloky po třech měsících – například JJA pro červen, červenec a srpen. Český hydrometeorologický ústav stejným způsobem hodnotí klimatologické léto.
Výsledek je administrativně možná méně romantický než rovnodennost, ale pro porovnávání teplot a srážek mezi jednotlivými roky je výrazně přehlednější.
Astronomické léto má jiný kalendář. Letos skončí 23. září ve 2:05
Astronomové nepřepínají roční období první den měsíce. Rozhoduje přesná poloha Země vůči Slunci.
Podzimní rovnodennost nastane v Česku ve středu 23. září 2026 ve 2 hodiny a 5 minut středoevropského letního času. V tom okamžiku střed Slunce překročí nebeský rovník směrem na jižní polokouli.
Na severní polokouli tím začne astronomický podzim. Na jižní polokouli naopak astronomické jaro.
Rozdíl letos přesáhne 22 dní
Meteorologický podzim začne 1. září přesně o půlnoci. Astronomický podzim až 23. září ve 2:05.
Mezi těmito dvěma okamžiky je 22 dní, 2 hodiny a 5 minut. Přes tři týdny tak bude zcela správné současně tvrdit, že podle meteorologů už je podzim, zatímco podle astronomie stále trvá léto.
Nejde o spor mezi vědci. Každý obor pouze používá jiné kritérium pro jiný účel.
Meteorologické léto má 92 dní. Astronomické letos téměř 94
Pevné klimatologické léto od 1. června do 31. srpna má vždy 92 kalendářních dní.
Astronomické léto 2026 začalo při červnovém slunovratu 21. června v 10:24 a skončí 23. září ve 2:05. Jeho délka je přibližně 93 dní, 15 hodin a 40 minut.
Rozdíl nevzniká proto, že by astronomické léto bylo ‚správnější‘. Astronomická období nejsou stejně dlouhá, protože Země se po eliptické dráze nepohybuje stále stejnou rychlostí.
Rovnodennost neznamená přesně 12 hodin dne a 12 hodin noci
Samotné slovo rovnodennost vypadá jednoznačně: den a noc by měly mít po dvanácti hodinách. Pozorování ze Země je ale komplikovanější.
Česká astronomická společnost upozorňuje na dva hlavní efekty. Slunce není bod, ale kotouč, a za východ se počítá okamžik, kdy se nad obzorem objeví jeho horní okraj. Navíc atmosféra sluneční světlo láme, takže Slunce vidíme i tehdy, když je geometricky ještě pod obzorem.
Hvězdárna a planetárium Brno proto pro letošní rovnodennost uvádí viditelný den přibližně 12 hodin a 8 minut. Skutečně téměř stejně dlouhý den a noc přijdou až o několik dní později.
V Brně bude den téměř přesně dvanáctihodinový až 25. září
Brněnská hvězdárna vypočítala, že k praktické rovnosti dne a noci se letos nejvíc přiblíží pátek 25. září.
Den má v Brně tehdy trvat 12 hodin, 1 minutu a 10 sekund. Je to krásný příklad rozdílu mezi matematickou definicí rovnodennosti a tím, co člověk skutečně pozoruje nad místním horizontem.
Přesné časy se samozřejmě mírně liší podle zeměpisné polohy. Východ i západ Slunce probíhají v Chebu, Praze a Ostravě v jinou minutu.
Podzim 23. září ve 2:05 není ‚celodenní událost‘
Další častá zkratka zní, že 23. září je první podzimní den. Pro běžný kalendář je to v pořádku, astronomicky je ale začátek ročního období konkrétní okamžik.
Do 2:04 bude z astronomického hlediska stále léto. V 2:05 nastane rovnodennost a astronomický podzim. Čas se vztahuje k našemu místnímu letnímu času.
Proto také datum rovnodennosti není každý rok totožné. Podzimní rovnodennost obvykle připadá na 22. nebo 23. září a jen vzácně na 21. či 24. září.
Počasí se žádným kalendářem neřídí
Nejdůležitější závěr je možná nejbanálnější. Meteorologické ani astronomické datum neříká, jaké bude venku počasí.
1. září může přinést tropické odpoledne a konec září naopak ještě několik velmi teplých dnů. Roční období jsou způsob, jak čas rozdělit a popisovat; nejsou vypínačem, který přes noc změní teplotu.
ČHMÚ proto konečné hodnocení konkrétního klimatologického léta vydává až poté, co jsou k dispozici úplná srpnová data.
Verdikt: dneškem končí jedno léto ze dvou
Pokud někdo 31. srpna řekne, že léto končí, má pravdu. Pokud jiný odpoví, že pokračuje až do 23. září, má pravdu také.
První používá klimatologický kalendář, druhý astronomický. Meteorologové potřebují pevné tříměsíční bloky pro srovnávání dat; astronomové čekají na přesnou polohu Slunce vůči nebeskému rovníku.
A tak od zítřka začne zvláštní třiadvacetidenní období běžné češtiny: v klimatologických tabulkách už bude podzim, zatímco na astronomickém kalendáři ještě pořád léto.
Metodika a vlastní výpočty
ČHMÚ definuje klimatologické léto jako období od 1. června do 31. srpna. To je 30 + 31 + 31 = 92 kalendářních dní.
Astronomické léto 2026 v Praze začalo 21. června v 10:24 a podzimní rovnodennost nastane 23. září ve 2:05. Zveřejněná délka astronomického léta je 93 dní, 15 hodin a 40 minut.
Rozdíl mezi začátkem meteorologického podzimu 1. září 00:00 a astronomického podzimu 23. září 02:05 činí 22 dní, 2 hodiny a 5 minut.
Délka dne v okolí rovnodennosti závisí na zeměpisné poloze. Čas 12 h 1 min 10 s se vztahuje ke konkrétnímu výpočtu Hvězdárny a planetária Brno pro 25. září 2026.
Zdroje
