Článek
Představte si letiště, na kterém se odletová hala táhne až za horizont. U přepážky stojí pán, který přišel v roce 2017. Původně si vzal jen telefon a lehkou bundu. Dnes má šediny, sbírku účtenek z letištního bufetu a pocit, že jeho čekání bylo mezitím prohlášeno za kulturní památku.
Na tabuli svítí let SLB 2020, destinace BUDOUCNOST. Vedle něj se rozsvítí nápis: „Nový předpokládaný odlet: 2028.“ Z reproduktoru se ozve stevardův hlas.
„Vážení cestující, váš odlet do budoucnosti byl opět odložen. Budoucnost se omlouvá.“
Vítejte u aerolinek SLIBAIR, jejichž generálním ředitelem v našem satirickém světě není nikdo jiný než Elon Musk. Společnost má nádherná reklamní videa, pozoruhodné inženýry a naprosto výjimečný zákaznický servis: zákazník přijde pro automobil, odchází s novým termínem.
1. Vítejte na palubě. Paluba zatím neexistuje
Skutečnost je velkolepá sama o sobě. Tesla ve čtvrtek 15. října představila novou podobu Roadsteru. Bílý elektromobil během ukázky díky technologiím vyvíjeným se SpaceX jezdil na speciální konstrukci vzhůru nohama, ve vzduchu se otočil a s pomocí trysek bezpečně dosedl. Na demonstraci to vypadalo jako kříženec supersportu, vesmírného programu a člověka, který špatně pochopil větu „proboha, nelítej s tím“.
Aby bylo jasno: po technické stránce je taková exhibice působivá. Zpochybňovat schopnost inženýrů jen proto, že jejich šéf má rád ohňostroje, by bylo hloupé. Problém je v tom, co se stane v okamžiku, kdy přestanou hrát dramatické smyčce a publikum se zeptá: „Výborně. A kde se to vlastně kupuje, kde se s tím smí jezdit a kdy mi to přivezete?“
Na letišti SLIBAIR se podobné otázky řeší jednoduše. Otevře se přepážka INFORMACE a za ní sedí zaměstnanec s razítkem „JEŠTĚ NE“. Dojde-li inkoust, společnost nevypisuje výběrové řízení. Prostě oznámí revoluci v razítkování pro rok 2031.
2. Letenka na rok 2020. Přesunuto do roku 2028
Druhá generace Roadsteru byla poprvé ukázána už v roce 2017. Tehdy Tesla mluvila o dodávkách od roku 2020. Nyní firma počítá se zahájením výroby v roce 2028. Ano, jsou to plány, nikoli zaručený termín dodání konkrétního kusu. Právě proto je ta odletová tabule tak krásně absurdní: čím velkolepěji se budoucnost prodává, tím více času si může vyžádat na odbavení.
Přijde mi na tom fascinující jedna věc. Normální člověk si rezervuje hotel a ve stanovený den čeká alespoň postel. Ve světě SLIBAIR si rezervuje technologickou budoucnost a po letech dostane novou prezentaci s tak úžasnou hudbou, že začne mít výčitky, proč se vlastně ptal na postel.
Na přepážce sedí zákazník. „Prosím vás, já čekám už od doby, kdy jsem měl doma jiný telefon, jiný účes a trochu jiná kolena.“ Stevardka se usměje: „To znamená, že náš věrnostní program funguje. Za deset let čekání máte nárok na přednostní čekání dalších deset let.“
„Vážení cestující, váš odlet do budoucnosti byl opět odložen. Budoucnost se omlouvá.“
3. V ceně letu dostanete gravitaci. Za příplatek vám ji vypneme
Reuters popsala na aktuální rezervační stránce dvě verze: Performance s požadovanou zálohou 50 tisíc dolarů a Thrust se zálohou 250 tisíc dolarů. Pozor na slovo záloha: nejde o oficiálně oznámené konečné ceny vozu. Samostatně je uváděná pozvánková varianta Rocket s plným „letovým“ systémem. A právě zde se nám metafora letiště nebezpečně potkává s realitou.
V komerčních aerolinkách by bylo zvláštní doplácet si za to, že letadlo letí. U SLIBAIR je to příležitost představit tarif GRAVITY FLEX. Levnější cestující se drží asfaltu. Dražší cestující má šanci se z asfaltu na chvíli vzdálit. A úplně nejdražší varianta je tak exkluzivní, že vás do ní musejí nejdřív pozvat, což je geniální způsob, jak dosáhnout vyprodání ještě před otevřením veřejného prodeje.
Samozřejmě se bavíme o satirické letence, nikoli o skutečné nabídce Tesly. Demonstrace ve vzduchu nebyla běžným letem z Prahy do Brna. Roadster nepředvedl praktickou přepravu mezi městy a předváděná raketová konfigurace podle zveřejněných informací není schválená pro běžný silniční provoz. Na nákupní výlet do Lidlu se s tím zatím připravovat opravdu nemusíte.
I když uznávám, že představa parkoviště u supermarketu má své kouzlo. Ostatní objíždějí obrubník, Muskův zákazník se před pokladnami krátce vznese. Jenže až dorazí městská policie, nebude řešit technologickou revoluci, nýbrž proč z nákupního vozíku odletěl květák.
4. Kapitán hlásí 370 kilometrů za hodinu. Cílové letiště neznámé
Tesla při představení hovořila o zrychlení na přibližně 97 km/h za méně než sekundu, maximální rychlosti přes 370 km/h a dojezdu přes 480 kilometrů. Jsou to údaje automobilky a předváděného projektu, nikoli nezávislý test sériového auta. A ve srovnání s původními sliby dojezdu jde o podstatně střízlivější číslo.
Na letišti SLIBAIR tomu říkají pokrok. „Dřív jsme slibovali delší cestu, dnes slibujeme kratší, zato během ní budete mít možnost krátce opustit zemský povrch.“ Zní to jako naprosto normální aktualizace letového řádu, pokud náhodou nejste člověk, který si do auta chtěl dát dva kufry a tchyni.
A největší krása spočívá v tom, že vám to nikdo nemůže jednoduše odpálkovat jako obyčejnou blbost. Inženýrsky náročné to totiž skutečně je. Jenže inženýrský výkon a zákaznicky užitečný výrobek nejsou totožné věci. Postavit toaster, který se dokáže otočit ve vzduchu a přistát na kuchyňské lince, by byl obdivuhodný triumf. Přesto by většina lidí ráno preferovala, aby udělal toast.
5. Odbavení do budoucnosti: povinné nadšení, dobrovolný zdravý rozum
Existují dva téměř náboženské tábory. Jeden při každém Muskově oznámení slyší andělské chóry, druhý by nejraději zavedl pokutu za to, že se člověk před kamerou usmál vedle Tesly. Ani jedno není moc užitečné. Přesnější je přiznat, že vývojáři předvedli zajímavou technickou práci, zatímco společnost má stále před sebou daleko nudnější úkol: ukázat, že z celé té show vznikne dostupný, schválený a dodaný výrobek.
Právě tam se technologické pohádky lámou. Drahé prototypy totiž dokážou věci, které obyčejná auta nedělají. Jenže obyčejná auta zase disponují trochu nedoceněnou superschopností: můžete si je dnes koupit, zítra je přihlásit a pozítří s nimi dojet do práce. Bez pozvánky, raketového technika a přednášky o tom, proč je legislativa málo vizionářská.
Ve SLIBAIR se už připravuje nový bezpečnostní instruktážní film. „V případě ztráty reality vám z horní schránky vypadne nový slib. Nejprve nasaďte slib sobě, teprve poté dítěti. Pokud se vám zdá, že se něco protahuje, zůstaňte klidní: čas je jen sociální konstrukt.“
Na obrazovce za přepážkou opět problikne let SLB 2028. Nikdo neví, jestli opravdu poletí. Marketingové oddělení ale už připravuje upoutávku na kapitánův nový klobouk.
6. Závěrečné hlášení: možná jednou skutečně přistaneme
Nejvíc mě na létající Tesle nebaví ani to, že může krátce opustit asfalt. Fascinuje mě průmysl očekávání, ve kterém se z dlouhého čekání stal bonusový produkt. U jiných firem je skluz nepříjemná informace v tiskové zprávě. U Muska může být další odklad doprovázený efektní premiérou, po níž budete mít na chvíli pocit, že vás firma vlastně obdarovala tím, že se slib z roku 2017 proměnil ve slib na rok 2028.
A to je skutečná klobása. Žádná potřeba lhát o tom, že je Roadster podvod, nebo předstírat, že umí létat z kontinentu na kontinent. Stačí sledovat, jak se technicky impozantní prototyp a obchodní kalendář odmítají nastěhovat do stejného bytu.
Na našem imaginárním letišti konečně zhasne většina obrazovek. Poslední cestující si zvedne kufr, ze kterého už mezitím vyrostl malý strom. Zeptá se, jestli aspoň víme, kdy přiletí budoucnost.
„Samozřejmě,“ odpoví zaměstnanec. „Jakmile bude připravená, okamžitě vám oznámíme její nové předpokládané datum.“
„Vážení cestující, váš odlet do budoucnosti byl opět odložen. Budoucnost se omlouvá.“
ZDROJE
