Článek
Jeden jedinec, několik pozorování a stále žádné hnízdo
Na Mělnicku se řeší nález, který může skončit dvěma úplně odlišnými scénáři. V Liběchově u Mělníka byl během července a počátkem srpna opakovaně pozorován jeden jedinec sršně asijské. Ochránci přírody po dalších jedincích i hnízdě pátrali, zatím ale bez úspěchu.
A právě to je hlavní nejistota celého případu. Není jasné, zda se v okolí skutečně nachází hnízdo, nebo zda šlo o jediného jedince zavlečeného například s dopravou zboží. AOPK zmiňuje i možnost souvislosti s nedalekým mělnickým přístavem.
Proto teď do pátrání zapojuje veřejnost. V několika lidech se hnízdo hledá doslova jako jehla v kupce sena a každé další ověřené pozorování může výrazně zúžit oblast hledání.
Nejspolehlivější znak nejsou rozměry. Dívejte se na žluté konce nohou
Sršeň asijská je o něco menší než naše domácí sršeň obecná, ale velikost v terénu není nejspolehlivější vodítko. Mnohem důležitější je celkově tmavší zbarvení těla a charakteristické žlutě zbarvené konce končetin.
AOPK zároveň upozorňuje, že samotný rychlý pohled nemusí stačit ke spolehlivému určení. Právě proto je fotografie při každém hlášení zásadní. Pomůže odlišit invazní druh od sršně obecné a dalších podobných druhů, které do české přírody patří.
Praktická rada pro konec léta je překvapivě obyčejná: ochrana přírody upozorňuje, že teď je velká šance pozorovat vosy a sršně na zralých hruškách.
Hnízdo může mít přes půl metru. Typický je otvor z boku
Pokud hnízdo na Mělnicku existuje, nemusí být snadno viditelné. Sršeň asijská je často staví vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi.
Později v sezoně může mít hnízdo velikost několika desítek centimetrů a u velkých hnízd i více než půl metru. Tvar bývá kulovitý až hruškovitý a jedním z důležitých znaků je vstup umístěný na boku.
Právě poloha vysoko v koruně vysvětluje, proč může být nalezení obtížné i v situaci, kdy se jednotlivá sršeň v okolí opakovaně objeví.
Co udělat při nálezu: fotka, přesné místo, hlášení. Ne lov
Postup AOPK je jasný. Podezřelou sršeň není potřeba chytat ani usmrcovat. Člověk má zachovat bezpečnou vzdálenost, pokud možno pořídit fotografii a co nejpřesněji si poznamenat místo pozorování.
Nález lze poslat na e-mail invaznidruhy@aopk.gov.cz, přes aplikaci Nahlaš sršeň nebo platformu Najdi.je. Fotografie není kosmetický bonus – je klíčová pro ověření druhu.
Pokud člověk narazí přímo na podezřelé hnízdo, nemá se k němu přibližovat ani se pouštět do vlastní likvidace. Z bezpečné vzdálenosti je vhodné hnízdo vyfotit a uvést lokalitu, přibližnou velikost a tvar.
Česko už hnízda sršně asijské našlo a zlikvidovalo
Současný případ není první setkání Česka s tímto invazním druhem. První potvrzený výskyt byl nahlášen 5. října 2023 v Plzni-Skvrňanech. Hnízdo se podařilo dohledat a zlikvidovat o čtyři dny později.
Další jedinci byli ve stejné době pozorováni u Rudné u Prahy. V únoru 2024 se sršně objevily v Hrádku u Rokycan, kam byly podle AOPK dovezeny kamionem se zásilkou z Francie. V těchto případech hnízdo nalezeno nebylo.
Naopak na přelomu července a srpna 2024 v Budišovicích na Opavsku se po nahlášení několika jedinců podařilo hnízdo vypátrat a zlikvidovat. Právě zkušenost z předchozích případů ukazuje, proč ochrana přírody tlačí na rychlé hlášení každého podezřelého výskytu.
Proč stát řeší jednu sršeň tak intenzivně: nejde hlavně o lidi
Výraz „nebezpečná sršeň“ může svádět k představě, že hlavním problémem je útok na člověka. AOPK ale jako zásadní riziko zdůrazňuje především dopad na včelstva a volně žijící hmyz.
Sršeň asijská se specializuje na lov hmyzu a u včelstev může vytvářet silný predátorský tlak. V Evropě se navíc šíří od roku 2004, kdy byla zavlečena do jihozápadní Francie se zásilkou zboží z Číny.
Nejúčinnější obrana proto není čekat, až bude druh běžný. Je přesně opačná: zachytit výskyt co nejdříve, dohledat hnízdo a odborně ho odstranit dřív, než se populace stihne dál šířit.
Od letoška mají AOPK a hasiči společný postup pro likvidaci hnízd
Česko se na případné další nálezy připravilo i organizačně. AOPK a Hasičský záchranný sbor letos v červnu uzavřely dohodu o spolupráci při likvidaci hnízd sršně asijské.
Smyslem je rychlejší komunikace a jasnější rozdělení rolí. Likvidace hnízda není práce pro člověka s běžným sprejem na hmyz; může vyžadovat výškovou techniku, ochranné vybavení a koordinaci odborníků.
To je další důvod, proč AOPK výslovně žádá veřejnost pouze o bezpečné pozorování a hlášení, nikoli o vlastní zásah.
Verdikt: nejdůležitější teď není panika, ale jedna dobrá fotografie
Na Mělnicku zatím není potvrzené hnízdo. Stejně tak ale není potvrzeno, že šlo pouze o náhodně dovezenou osamocenou sršeň. Právě mezi těmito dvěma možnostmi se současné pátrání pohybuje.
Pro člověka v Liběchově, Mělníce a okolí z toho neplyne potřeba sršně lovit nebo ničit každé hnízdo, které připomíná vosí. Naopak: špatně určený druh by mohl zbytečně poškodit naši domácí sršeň obecnou.
Nejužitečnější pomoc je proto překvapivě jednoduchá. Bezpečná vzdálenost, fotografie, přesná lokalita a rychlé hlášení. Pokud na Mělnicku hnízdo skutečně je, právě jeden takový snímek může být rozdílem mezi dalším týdnem hledání a jeho nalezením.
Metodika a omezení
Článek vychází primárně z aktuální výzvy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z 24. srpna 2026 a z oficiální druhové stránky AOPK.
K 29. srpnu 2026 AOPK veřejně uvádí opakované pozorování jednoho jedince v Liběchově, nikoli potvrzené hnízdo. Text proto záměrně netvrdí, že na Mělnicku existuje usazená populace.
Popis rozlišovacích znaků je orientační. AOPK sama upozorňuje, že vzhled nemusí ke spolehlivému určení stačit a požaduje fotografii.
Zdroje
