Článek
Když ležíte v posteli nebo sedíte v křesle, krev ve vašem těle proudí vcelku rovnoměrně a srdce se nemusí tolik nadřít. Jakmile se ale prudce postavíte, zafunguje neúprosná fyzika. Gravitace okamžitě stáhne značnou část krve dolů do nohou a břišní oblasti.
Zdravý organismus na to bleskově zareaguje: mírně zrychlí srdeční tep a stáhne cévy ve spodní polovině těla, aby vytlačil krev zpátky nahoru a mozek nezůstal na suchu. Někdy má ale tahle automatická regulace pár vteřin zpoždění. Tlak na okamžik spadne, mozek dostane o trochu méně kyslíku a ohlásí se přesně těmi známými mžitkami před očima nebo pocitem na omdlení.
Trvale nízký tlak není totéž co prudký výkyv
Mnoho lidí si myslí, že se jim hlava motá jen proto, že mají obecně „nízký tlak“. Jenže u ortostatické hypotenze nejde ani tak o to, jaké hodnoty naměříte v klidu na gauči, ale jak rychle se dokáže oběhový systém vyrovnat se změnou polohy. Mžitky tak mohou klidně překvapit i člověka, který má jinak tlak v normě.
K tomu, že cévy reagují pomaleji, přispívá celá řada běžných věcí. Nejčastějším viníkem bývá obyčejná dehydratace (když málo pijete, v žilách koluje menší objem tekutiny), pobyt v přetopené místnosti, horká koupel, vyčerpání po nemoci nebo prosté stárnutí. Výkyvy tlaku ale mohou způsobovat i některé léky – typicky přípravky na vysoký tlak, odvodnění nebo antidepresiva. Právě proto nemá smysl na vlastní pěst vysazovat předepsané prášky, ale raději probrat motání hlavy s lékařem, který může tlak snadno přeměřit vleže a následně vestoje.
První pomoc: Sednout a nikam nespěchat
Co dělat ve chvíli, kdy se s vámi po postavení zatočí svět? Hlavní je nehrát si na hrdinu a nesnažit se to „rozchodit“. Nejbezpečnější je okamžitě zastavit, posadit se (ideálně s hlavou mírně skloněnou) nebo si rovnou lehnout, dokud se zrak nevyčistí. Zabráníte tak tomu nejhoršímu, co u krátkodobého výpadku tlaku hrozí – tedy pádu a úrazu hlavy o roh stolu či radiátor.
Pokud se vám mžitky vracejí pravidelně, pomůže jednoduchá změna ranních návyků:
- Vstávejte na etapy: Po probuzení nevystřelte rovnou na nohy. Nejdřív se na posteli posaďte, spusťte nohy z matrace, půl minuty počkejte (klidně zakružte kotníky, aby se rozproudila krev v lýtkách) a teprve pak se pomalu postavte.
- Myslete na pitný režim: Dostatek tekutin během dne udrží v cévách potřebný objem krve. (Výjimkou jsou samozřejmě lidé se závažným onemocněním srdce či ledvin, kterým lékař příjem tekutin striktně omezil.)
Kdy už nad motáním hlavy nemávnout rukou
Občasné zatmění před očima po horké vaně nebo po prudkém vyskočení z gauče většinou nic vážného neznamená. Zpozornět byste ale měli ve chvíli, kdy se závratě začnou objevovat denně, trvají déle než jen pár vteřin nebo dokonce vedou ke skutečnému omdlení a pádům.
Okamžitou lékařskou pomoc pak vyžadují stavy, kdy se k motání hlavy přidá bolest na hrudi, bušení srdce, dušnost, brnění končetin, pokles koutku úst nebo porucha řeči. V takových případech už není na místě svádět potíže na „obyčejný nízký tlak“, ale volat záchranku.
Pokud půjdete s opakovanými závratěmi k praktickému lékaři, velmi mu pomůže, když si pár dní předem budete všímat souvislostí: zda se vám hlava točí výhradně ráno po vstávání, po jídle, při delším stání ve frontě, nebo zcela bez zjevného důvodu. Právě tyhle zdánlivé drobnosti totiž vedou ke správné příčině mnohem rychleji než zdlouhavé pátrání na internetu.
Zdroje
