Článek
Nováková před Novákem, Svobodová před Svobodou, Novotná před Novotným. Když jsem otevřel poslední veřejně dostupnou databázi četnosti českých příjmení, nejdřív jsem čekal obyčejný žebříček známých jmen. Mnohem zajímavější vzorec se objevil až po spárování mužských a ženských tvarů.
Vzal jsem 25 nejčetnějších samostatných podob příjmení podle databáze založené na údajích Ministerstva vnitra z roku 2016. Pak jsem spojil tvary, které zjevně patří k sobě: Novák s Novákovou, Dvořák s Dvořákovou, Černý s Černou a podobně. Vzniklo jedenáct dvojic. A ani v jedné nevede mužská varianta.
Největší české příjmení není Novák. Je to Nováková
Pokud se mužská a ženská podoba počítají odděleně, úplně první místo držela Nováková s 34 812 nositelkami. Novák byl druhý s 33 881 nositeli. Rozdíl činí 931 lidí.
Teprve když obě formy spojím do jedné rodiny příjmení, dostanu 68 693 Nováků a Novákových. Za nimi následují Svobodovi s 51 376 lidmi, Novotní s 49 239 a Dvořákovi s 45 356.
Je to drobný metodický detail, který ale úplně mění význam titulku typu „nejčastější příjmení v Česku“. Záleží, zda počítáme konkrétní zapsaný tvar, nebo rodinu mužského a ženského příjmení dohromady.
Jedenáct dvojic. Jedenáctkrát více žen
Nováková 34 812 vs. Novák 33 881 — rozdíl 931
Svobodová 26 158 vs. Svoboda 25 218 — rozdíl 940
Novotná 24 963 vs. Novotný 24 276 — rozdíl 687
Dvořáková 23 115 vs. Dvořák 22 241 — rozdíl 874
Černá 18 370 vs. Černý 17 735 — rozdíl 635
Procházková 16 347 vs. Procházka 15 936 — rozdíl 411
Kučerová 15 699 vs. Kučera 15 124 — rozdíl 575
Veselá 13 437 vs. Veselý 12 958 — rozdíl 479
Horáková 12 499 vs. Horák 12 156 — rozdíl 343
Němcová 11 529 vs. Němec 11 124 — rozdíl 405
Marková 11 464 vs. Marek 10 848 — rozdíl 616
Nejde přitom o jeden extrémní pár, který by výsledek převrátil. Rozdíl je ve všech dvojicích stejným směrem. Největší absolutní náskok má Svobodová před Svobodou: 940 lidí. Největší procentní rozdíl z těchto jedenácti dvojic vychází u Markové a Marka, přibližně 5,7 %.
V součtu je rozdíl 6 896 lidí
Sečetl jsem všech jedenáct spárovaných mužských variant a dostal 201 497 nositelů. Ženské protějšky dávají 208 393 nositelek. Rozdíl činí 6 896 osob.
V relativním vyjádření je ženský součet přibližně o 3,4 procenta vyšší než mužský. Samotné číslo samozřejmě neříká, proč tomu tak je. Databáze četnosti příjmení není demografická studie příčin.
Nejpřirozenější kontext nabízí věková struktura a vyšší délka života žen, ale z tohoto malého experimentu nelze tvrdit, že právě to vysvětluje každý jednotlivý pár. Zjištění je čistě popisné: v posledním veřejném snapshotu vedla ženská podoba ve všech párech, které se dostaly do první pětadvacítky.
První pětadvacítka sama představovala přes 444 tisíc lidí
Když jsem sečetl všech 25 samostatných tvarů v žebříčku, vyšlo 444 223 osob. Česko mělo na konci roku 2016 podle ČSÚ 10 578 820 obyvatel. Jen těchto pětadvacet konkrétních podob příjmení tak odpovídalo zhruba 4,2 procenta tehdejší populace.
Neznamená to, že 4,2 procenta Čechů patřilo jen do jedenácti rodin. V první pětadvacítce jsou také samostatně Krejčí, Pokorná nebo Pospíšilová a jejich protějšky se už do stejného výřezu nevešly. Jde čistě o součet prvních 25 řádků.
Krejčí je v žebříčku výjimka už samotným tvarem
Osmnácté místo drželo příjmení Krejčí s 12 307 nositeli. Na rozdíl od typů Novák–Nováková nebo Černý–Černá se stejný zapsaný tvar může používat u mužů i žen. Právě proto jsem Krejčí do mužsko-ženského párování nezařazoval.
Ústav pro jazyk český připomíná, že česká příjmení mají různé způsoby tvoření ženských forem a že od roku 2022 může žena v matrice požádat také o nepřechýlenou podobu. Dnešní struktura příjmení se proto může postupně měnit i z tohoto důvodu.
Proč nepíšu „dnes“: Ministerstvo už četnosti nezveřejňuje
Tady je nejdůležitější omezení celého experimentu. Ministerstvo vnitra na své současné stránce výslovně uvádí, že statistiky četnosti jmen a příjmení už nezveřejňuje. Veřejná databáze, ze které tento experiment vychází, zachycuje stav roku 2016.
Proto by bylo nepoctivé titulek formulovat jako „nejčastější příjmení v Česku v roce 2026“. ČSÚ ještě ve svých regionálních analýzách potvrzuje, že tehdejší republikové špičce dominovali Novákovi, Svobodovi a Novotní, ale nové celostátní pořadí stejného typu dnes veřejně k dispozici není.
METODIKA A OMEZENÍ
• Zdrojový žebříček: poslední veřejná databáze založená na údajích MV, stav 2016.
• Analyzoval jsem prvních 25 samostatných podob podle četnosti.
• Spároval jsem pouze jednoznačné dvojice typu Novák–Nováková nebo Černý–Černá.
• Příjmení Krejčí jsem nepřiřadil k jednomu pohlaví, protože stejný tvar může fungovat pro muže i ženy.
• Výsledky popisují databázi. Nevysvětlují příčiny rozdílů a nejsou aktuálním sčítáním roku 2026.
Verdikt: nejzajímavější není Novák. Je to pravidelnost, která se opakuje jedenáctkrát
Žebříčky příjmení obvykle končí větou, že nejčastější jsou Novákovi. Když se ale stejná data rozloží na jednotlivé zapsané tvary, objeví se mnohem méně nápadný vzorec: Nováková, Svobodová, Novotná, Dvořáková a dalších sedm ženských podob mají pokaždé o něco víc nositelek než jejich mužský protějšek.
Jeden pár může být náhoda. Jedenáct párů stejným směrem už stojí za povšimnutí. A zároveň je to dobrá ukázka toho, proč lze i ze starého veřejného seznamu vytáhnout novou informaci, když se místo pouhého čtení začne počítat.
Zdroje
• Ministerstvo vnitra ČR – Četnost jmen a příjmení – aktuální informace, že ministerstvo už statistické přehledy četnosti nezveřejňuje
• KdeJsme.cz – poslední veřejná databáze četností – archivní přehled založený na veřejných datech MV; web uvádí stav roku 2016 a zdroj MVČR
• ČSÚ – Jména a příjmení Středočechů v lednu 2016 – potvrzení republikového pořadí a intenzity nejčastějších příjmení
• ČSÚ – Četnost příjmení a jmen v Jihomoravském kraji v roce 2016 – další oficiální analýza založená na tehdejších datech MV
• ČSÚ – Pohyb obyvatelstva, rok 2016 – počet obyvatel Česka 10,5788 milionu na konci roku 2016
• Ústav pro jazyk český AV ČR – přechylování příjmení – jazykový kontext ženských podob a možnost nepřechýleného příjmení
