Článek
Sto tisíc korun na účtu zní jako slušná rezerva. Pokud ale leží na běžném účtu s úročením odpovídajícím červencovému průměru nových obchodů v bankách, výnos je téměř symbolický.
Česká národní banka uvádí, že sazba na běžných účtech domácností v červenci 2026 zůstala na 0,15 % ročně. Jednoduchý model je tedy až bolestně názorný: 100 000 Kč × 0,15 % = 150 Kč hrubého úroku za rok. To je v průměru 12,50 Kč za měsíc, pokud bychom sazbu i zůstatek drželi celý rok beze změny.
Červencové sazby ČNB: běžné účty 0,15 % • jednodenní vklady 1,52 % • vklady s dohodnutou splatností 3,33 %. Jde o průměrné sazby z nových obchodů domácností, nikoli o ceník jedné konkrétní banky.
Kolik udělá 0,15 % na 50, 100 a 250 tisících
• 50 000 Kč: 75 Kč hrubého za rok; asi 64 Kč po 15% srážkové dani.
• 100 000 Kč: 150 Kč hrubého za rok; asi 128 Kč po 15% srážkové dani.
• 250 000 Kč: 375 Kč hrubého za rok; asi 319 Kč po 15% srážkové dani.
Čisté částky jsou orientační model pro běžného českého nepodnikatelského klienta. Finanční správa uvádí, že úroky z peněžních prostředků na účtu, který není určen k podnikání, podléhají 15% srážkové dani, kterou odvádí plátce.
Jednodenní vklady: 100 tisíc by dělalo asi 1 520 Kč hrubého
ČNB současně uvádí sazbu 1,52 % u jednodenních vkladů domácností. Při stejném modelovém zůstatku 100 000 Kč to odpovídá 1 520 Kč hrubého za rok, tedy přibližně 1 292 Kč po standardní 15% srážkové dani.
Tady je ale nutné být přesný: „jednodenní vklady“ nejsou název jednoho typu spořicího účtu. Jde o statistickou kategorii velmi likvidních peněz, které jsou okamžitě dostupné. ČNB je používá v harmonizované měnové statistice vedle běžných účtů a dalších kategorií vkladů.
Nelze tedy říct, že průměrný spořicí účet v Česku automaticky nese právě 1,52 %. Konkrétní banky mohou mít sazby výrazně nižší i vyšší a často je podmiňují aktivitou, limitem zůstatku nebo dalšími podmínkami.
Dohodnutá splatnost: 3,33 % znamená 3 330 Kč hrubého
Nejvyšší ze tří červencových sazeb byla u nových vkladů s dohodnutou splatností: 3,33 %. Na modelových 100 000 Kč jde o 3 330 Kč hrubého za rok, přibližně 2 831 Kč po 15% srážkové dani.
Rozdíl proti 150 Kč na běžném účtu je obrovský. Jenže srovnání má háček: vklad s dohodnutou splatností není plně zaměnitelný za peníze, které máte každou sekundu k dispozici kartou. Cena vyššího úroku může být omezená dostupnost peněz, pevná doba uložení nebo jiné podmínky konkrétního produktu.
Cena likvidity na 100 000 Kč: rozdíl mezi 0,15 % a 1,52 % je 1 370 Kč hrubého ročně. Mezi 0,15 % a 3,33 % je to 3 180 Kč hrubého ročně. Vyšší sazba ale není automaticky lepší, pokud kvůli ní ztratíte přístup k penězům, které potřebujete jako okamžitou rezervu.
Proč není férové tvrdit, že banka na běžném účtu „krade úrok“
Běžný účet a spořicí či termínovaný produkt mají jinou funkci. Běžný účet je primárně platební nástroj: chodí na něj výplata, odcházejí inkasa, platby kartou a převody. Úročení je u něj často vedlejší vlastnost.
Člověk tedy neplatí rozdíl jen za „horší sazbu“. Kupuje si maximální dostupnost, platební funkce a nulové omezení pohybu peněz. Problém nastává spíš tehdy, když na běžném účtu dlouhodobě leží částka, kterou ve skutečnosti pro okamžité platby nepotřebujete.
Jednoduchý model: provozní peníze vs. rezerva
Představme si domácnost se 100 000 Kč volných peněz a měsíčními běžnými výdaji 35 000 Kč. Nemusí dávat smysl přesouvat úplně všechno do méně likvidního produktu. Stejně tak ale nemusí dávat smysl držet celých 100 000 Kč na běžném účtu s průměrným úročením 0,15 %.
Jedna možná logika – nikoli univerzální doporučení – je rozdělit peníze podle funkce: část na běžné platby, část jako okamžitě dostupnou rezervu a případný přebytek do produktu, u kterého akceptujete omezenější dostupnost výměnou za vyšší sazbu.
Co znamená 1,52 % „jednodenních vkladů“
ČNB používá harmonizované evropské členění vkladů. Jednodenní vklady patří mezi nejlikvidnější peníze: zůstatky lze okamžitě převést na hotovost nebo použít k bezhotovostní platbě.
Právě proto je tato kategorie užitečná při pohledu na cenu okamžité dostupnosti peněz, ale není vhodné ji bez dalšího přejmenovat na „průměrný spořicí účet“. Statistika agreguje produkty podle jejich ekonomických vlastností, ne podle marketingového názvu banky.
A co 3,33 %? Červencový průměr vyskočil o 0,22 bodu
Vklady s dohodnutou splatností byly v červenci jedinou z hlavních sledovaných kategorií domácností, kde došlo k výraznější změně. Sazba vzrostla o 0,22 procentního bodu na 3,33 %.
Jednodenní vklady naopak stagnovaly na 1,52 % a běžné účty zůstaly na 0,15 %. Jde tedy o zajímavý obrázek trhu po červnovém zvýšení dvoutýdenní repo sazby ČNB na 3,75 %: vývoj klientských sazeb není ve všech kategoriích stejně rychlý ani stejně výrazný.
Co si zkontrolovat u vlastního účtu
• Jakou skutečnou úrokovou sazbu má váš běžný účet právě teď.
• Zda má spořicí účet základní sazbu, bonusovou sazbu nebo podmínku aktivního používání.
• Do jakého zůstatku vyšší sazba platí; nad limitem může být úrok výrazně nižší.
• Zda se peníze dají vybrat okamžitě, nebo je produkt svázaný výpovědní lhůtou či splatností.
• Kolik peněz opravdu potřebujete neustále na běžném účtu pro platby a inkasa.
• Zda rozdíl v úroku není menší než poplatek nebo jiná podmínka, kterou kvůli produktu plníte.
0,15 % je průměr, ne rozsudek nad každou bankou
Statistika ČNB je průměr trhu z nových obchodů. Neříká, že každý běžný účet v Česku nese přesně 0,15 %, ani že každý klient dostává stejnou sazbu. Některé účty mohou být bez úroku, jiné mohou nabízet více.
Její síla je jinde: ukazuje řád velikosti. Pokud necháte větší částku dlouhodobě na účtu, jehož hlavním účelem je placení, úrokový výnos může být ve srovnání s jinými typy vkladů velmi nízký.
Sto tisíc na účtu: otázka není jen „kolik vydělám“
Při 0,15 % je modelový hrubý roční úrok ze 100 000 Kč 150 Kč. U 1,52 % je to 1 520 Kč a u 3,33 % 3 330 Kč. Rozdíl je velký, ale každé číslo platí pro jiný typ vkladu a jinou míru dostupnosti.
Proto dává větší smysl nehonit nejvyšší procento za každou cenu, ale přiřadit penězům funkci. Peníze na nájem a běžné platby musí být okamžitě po ruce. Rezerva potřebuje vysokou likviditu. A až peníze, o kterých víte, že je určitou dobu nepotřebujete, mohou být kandidátem na produkt s pevnějšími podmínkami.
Zdroje a ověření
