Článek
Remoska patří mezi ty české výrobky, které člověk nemusí vlastnit, aby přesně věděl, co si pod názvem představit. Elektrická pečicí mísa se dostala do domácností, na chaty i chalupy a přežila dobu, kdy ji měly z trhu vytlačit mikrovlnné trouby a fritovací hrnce.
Dnes se navíc prodává dál jako moderní výrobek. Zajímalo nás proto něco praktičtějšího než samotná nostalgie: kolik stojí starý funkční kus z druhé ruky a jaký je rozdíl proti nové Remosce v roce 2026.
Sedm dokončených prodejů: od stokoruny po 611 Kč
Na Aukru jsme dohledali sedm dokončených prodejů starších remosek, u kterých bylo přímo uvedeno, že byly prodány za nabízenou cenu. Do vzorku jsme nezapočítávali aktuální inzeráty, protože požadovaná cena ještě neříká, že za ni někdo skutečně koupí.
Nejnižší nalezený prodej byl starší funkční kus za 100 Kč. Další skončily na 200, 250, 500, 500, 540 a 611 Kč. Medián sedmi cen je 500 Kč a prostý průměr přibližně 386 Kč.
Tahle čísla ale nejsou univerzální cenovkou remosky. Jednotlivé kusy se liší stářím, velikostí, stavem, původností kabelu i příslušenstvím. Právě proto je podle nás poctivější ukázat malý vzorek skutečných prodejů než vytáhnout jeden drahý inzerát a prohlásit, že stará remoska má cenu tisíců.
Nová Tria stojí 3 999 Kč. Starý princip ale nezmizel
Na oficiálním e-shopu stojí současná Remoska Tria v základních barevných variantách 3 999 Kč. Jde samozřejmě o mnohem modernější a multifunkční výrobek než o desítky let staré kusy z bazaru: Tria kombinuje pečení, vaření a dušení pomocí různých vík.
Zajímavé je, že značka sama stále staví část argumentace na stejné věci, kvůli které si remosku lidé oblíbili dávno před dnešními energetickými štítky: malý prostor, jednoduchost a nižší spotřeba proti rozehřívání klasické trouby. Výrobce u Tria uvádí až šestinásobně nižší spotřebu energie oproti troubě.
Původně se nejmenovala Remoska, ale HUT
Kořeny spotřebiče sahají do 50. let. Oldřich Homuta se při cestě ve Švédsku inspiroval elektrickým hrncem, který uměl vařit, ale neuměl péct. Společně s Jindřichem Uherem a Antonínem Tyburcem pracoval na variantě s horním ohřevem.
První označení bylo HUT, tedy podle počátečních písmen příjmení trojice konstruktérů. Název Remoska se později odvodil od podniku Remos. Sériová výroba běžela od roku 1957 v Kostelci nad Černými lesy a po pádu socialismu se výroba nakonec přesunula do Frenštátu pod Radhoštěm.
Kolik se jich skutečně vyrobilo? Tady se zdroje rozcházejí
Při rešerši jsme narazili na zajímavý problém, který u retro článků často mizí pod kobercem: ani relativně důvěryhodné zdroje neuvádějí stejný historický součet výroby.
ČT24 ve starším materiálu uvádí, že se v Kostelci nad Černými lesy do roku 1991 vyrobilo zhruba 1,5 milionu kusů. Protext ČTK z roku 2014 naopak uvádí přibližně 2,7 milionu kusů v letech 1957 až 1991.
Bez přístupu k původním výrobním statistikám bychom proto nedělali falešně přesnou větu typu „vyrobilo se přesně 2,7 milionu remosek“. Bezpečné je říct, že šlo o milionovou sérii a o jeden z nejrozšířenějších československých kuchyňských spotřebičů své doby.
Má stará remoska sběratelskou cenu? Většinou spíš užitkovou
Náš malý vzorek dokončených prodejů ukazuje, že běžná stará remoska zatím není automaticky investiční retro předmět. Funkční kus se může prodat za pár stovek a samotné stáří ještě vysokou cenu nezaručuje.
To ale zároveň není málo, pokud podobný spotřebič leží desítky let na půdě a rodina ho považuje za bezcenný odpad. U zachovalých variant, kompletního příslušenství nebo raných typů může být zájem vyšší; pro konkrétní ocenění by ale bylo nutné porovnat stejný model a stav, ne jen obecné slovo „remoska“.
Největší retro překvapení je, že Remoska vlastně nikdy nezmizela
Řada ikonických věcí československých domácností dnes přežívá hlavně ve vitrínách nebo bazarech. Remoska je jiná. Po propadu výroby na začátku 90. let se značka znovu postavila na nohy a spotřebič se stále vyrábí.
Český rozhlas připomíná, že po privatizaci se zdálo, že výroba skončí, ale našel se kupec a produkce pokračovala. Remoska se navíc prosadila i v Británii, kde její popularizaci pomohla Milena Grenfell-Bainesová, jedna z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem.
To je možná lepší pointa než samotná bazarová cena. Starou remosku dnes koupíte za stovky, novou za tisíce, ale základní nápad z 50. let stále není muzeální exponát. Je to jeden z mála retro českých spotřebičů, který přežil vlastní nostalgii.
Verdikt: na půdě neleží poklad za desetitisíce, ale kus české historie ano
Pokud doma najdete starou remosku, naše dohledané prodeje nedávají důvod automaticky čekat tisíce korun. Ve vzorku sedmi prodaných kusů byl medián 500 Kč a nejvyšší cena 611 Kč.
Zároveň bych ji bez rozmyslu nevyhazoval. Funkční kus pořád může mít praktickou i nostalgickou hodnotu a u méně běžné varianty může být situace jiná. Hlavní příběh Remosky ale není o sběratelském jackpotu. Je o tom, že jednoduchý český spotřebič z 50. let přežil technologické módní vlny a v roce 2026 se pořád normálně prodává.
Zdroje a metodika
