Článek
Když vedlejší padouch začne být větší než původní příběh
Dnes je úplně běžné, že úspěšná postava z jednoho filmu nebo seriálu dostane vlastní pokračování, prequel nebo spin-off. V osmdesátých letech se tomu u nás tímhle slovem skoro neříkalo. Přesto přesně takový tah udělali Václav Vorlíček a Miloš Macourek s Rumburakem. Postavu, která v Arabele fungovala hlavně jako protivník, vytáhli z původního seriálového soukolí a postavili před kameru jako hlavního hrdinu vlastního celovečerního filmu.
Arabela vytvořila svět. Rumburak z něj utekl po svém
Původní Arabela byla ansámblový příběh: svět lidí se srazil s Říší pohádek a jednotlivé postavy fungovaly díky tomu, že se neustále přelévaly mezi oběma realitami. Rumburak byl v tomhle mechanismu ideální záporák – zlý, ješitný, směšný i nebezpečný zároveň. Právě tahle kombinace z něj udělala postavu, kterou šlo použít i bez toho, aby kolem ní stála celá původní sestava.
Národní filmový archiv dnes přímo shrnuje, že populární pohádkový zloduch si v roce 1984 „vysloužil vlastní celovečerní film“. To je na celé věci nejzajímavější. Nešlo jen o další pokračování Arabely se stejnými kartami. Tvůrci změnili střed příběhu. Rumburak už není překážkou, kterou musí někdo jiný porazit. Je to postava, jejíž problém sledujeme od začátku do konce.
Film z roku 1984 z něj udělal protagonistu, ne hodného člověka
Ve filmu Rumburak uvízne čaroděj ve světě lidí, zapomene zaklínadlo pro návrat a přes den se mění v ptáka. Nakonec se dostane k počítači ve výzkumném ústavu a právě moderní techniku začne považovat skoro za kouzelnického kolegu, který by mu mohl ztracené zaklínadlo vygenerovat.
Důležitý je ale tón. Rumburak se nestane klasickým „napraveným padouchem“, ze kterého scénář smyje minulost. Pořád je intrikán, pořád jedná sobecky a pořád v něm zůstává to, co diváci znali z Arabely. Jen se perspektiva otočila: tentokrát sledujeme svět převážně jeho očima. Místo princezny Arabely navíc do jeho vztahové linky vstupuje Helenka. Film tím dokazuje, že postava unese vlastní děj i bez původního romantického cíle a bez toho, aby se jen zopakovala seriálová zápletka.
Jeden příběh, dvě distribuční podoby
Ještě zajímavější detail přidává Národní filmový archiv: současně s celovečerním Rumburakem vznikla také dvoudílná televizní verze. Česká televize ji vede jako dva přibližně padesátiminutové díly s názvy Život ve věži a Čáry, máry v počítači.
Z dnešního pohledu je to skoro učebnicová práce s jednou značkou napříč formáty. Tentýž návrat populární postavy mohl fungovat jako celovečerní film a zároveň jako televizní událost rozdělená na dvě části. Nechci z toho dělat moderní „cinematic universe“ tam, kde tehdy nic takového nikdo nepojmenovával. Princip je ale podobný: tvůrci poznali, že jedna postava má sama o sobě dost silnou identitu na to, aby ji publikum následovalo mimo původní seriál.
Rumburak přežil i vlastní film a v roce 1993 byl přímo v názvu
Kdyby byl film z roku 1984 jen jednorázovou odbočkou, dalo by se celé tohle číst jako kuriozitu. Jenže o devět let později se Rumburak vrátil znovu – a tentokrát už jeho význam tvůrci napsali přímo do názvu. Pokračování se jmenovalo Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek.
Česká televize uvádí, že první díl nové série měl premiéru na Štědrý den roku 1993 a pokračování mělo 26 dílů. Už samotný podtitul je malý důkaz posunu. Rumburak není jen jméno uvnitř seznamu postav. Stává se druhou značkou vedle Arabely. Příběh se může jmenovat po princezně, ale zároveň divákovi dopředu prodává návrat jejího nejslavnějšího protivníka.
Proč právě on?
Rumburak funguje proto, že se nevejde do jediné polohy. Čistě hrozivý pohádkový padouch by vlastní film nejspíš neunášel. Čistý komik by zase ztratil nebezpečí, které příběh potřebuje. Jiří Lábus ale spojil obě vrstvy. Rumburak umí být směšný, trapný, ukřivděný, škodolibý i skutečně zlý – a scénář s tím může podle potřeby pohybovat.
Právě tahle pružnost je podle mě hlavní důvod, proč se z vedlejší postavy stal nosič celého dalšího příběhu. Divák ho zná, ale není tak pevně uzamčený v jedné funkci jako klasický princ, král nebo čaroděj-mentor. Když ho vytrhnete z původní Arabely a hodíte do obyčejného světa mezi školu, výzkumný ústav, počítač a krasobruslařku, pořád zůstává Rumburakem.
Československý spin-off, jen bez slova spin-off
Je lákavé tvrdit, že Rumburak byl „první československý spin-off“. Takové prvenství bych bez mnohem širší filmografické rešerše netvrdil. Mnohem jistější je říct něco jiného: struktura je přesně ta, kterou dnes u spin-offů poznáme na první pohled.
Nejprve vznikne úspěšný fikční svět. V něm se objeví výrazná vedlejší postava. Ta dostane vlastní celovečerní příběh, navíc i televizní podobu. A když se původní značka po letech vrátí, jméno téhle postavy už stojí přímo v názvu pokračování.
Rumburak tedy Arabele nic „neukradl“ v doslovném smyslu. Ale značkově se jí dostal nebezpečně blízko. Z padoucha, který měl komplikovat život hlavním hrdinům, se stal člověk – respektive čaroděj druhé kategorie – kvůli kterému bylo možné postavit samostatný film a později prodat celé pokračování. A to je možná nejlepší důkaz toho, jak silnou postavu Vorlíček, Macourek a Lábus vytvořili.
Zdroje a další čtení
