Článek
Čtyři procenta ročně zní jednoduše: na 250 000 Kč by člověk čekal 10 000 Kč. A přesně tolik vychází hrubý úrok při jednoduchém ročním modelu. Na účet ale nepřijde celých deset tisíc. U standardního nepodnikatelského účtu fyzické osoby banka z úroku srazí 15% daň, takže čistě zůstane 8 500 Kč.
Není v tom žádný skrytý bankovní poplatek. Jde o daň z příjmu, kterou u těchto úroků vybírá přímo plátce. Finanční správa mezi příjmy zdaňované zvláštní 15% sazbou výslovně řadí úroky z peněžních prostředků na účtu, který podle podmínek banky není určen k podnikání.
4,00 % p.a.
nabízená hrubá sazba v modelu
15 %
srážková daň z připsaného úroku
3,40 %
jednoduchý čistý ekvivalent po dani, před případným složeným úročením
Čtyři procenta nejsou čtyři procenta „do kapsy“
Sazba uváděná u spořicího účtu je hrubá úroková sazba. Daň se počítá z úroku, nikoli z celé uložené částky. Pokud tedy účet za určité období připíše například 1 000 Kč hrubého úroku, 150 Kč připadne na srážkovou daň a klientovi zůstane 850 Kč.
V jednoduchém modelu lze proto nabízenou sazbu násobit 0,85. Ze 3 % p.a. je po 15% dani 2,55 %, ze 4 % je 3,40 % a z 5 % je 4,25 %. Jde ale o orientační čistý ekvivalent: skutečný připsaný výnos se může lehce lišit podle frekvence úročení, počtu dní, změn sazby a podmínek konkrétní banky.
Kolik zůstane ze 100 tisíc, půl milionu a milionu
Následující tabulka používá záměrně jednoduchý roční model: celý zůstatek leží na účtu celý rok, sazba se nemění, vztahuje se na celou částku a nepočítáme průběžné složené úročení. Díky tomu je dobře vidět samotný dopad 15% daně.
Kolik vydělá termínovaný vklad při různých sazbách
Při vkladu 100 000 Kč a úrokové sazbě 3 % ročně činí hrubý úrok 3 000 Kč. Po odečtení 15% daně ve výši 450 Kč zůstane čistý úrok 2 550 Kč.
Při stejné částce a sazbě 4 % je hrubý úrok 4 000 Kč, daň 600 Kč a čistý výnos 3 400 Kč. Při sazbě 5 % dosáhne hrubý úrok 5 000 Kč, daň 750 Kč a čistý úrok 4 250 Kč.
U vkladu 500 000 Kč přinese sazba 3 % hrubý úrok 15 000 Kč. Po zdanění 2 250 Kč zůstane 12 750 Kč čistého.
Při sazbě 4 % činí hrubý úrok 20 000 Kč, daň 3 000 Kč a čistý výnos 17 000 Kč. Při 5% sazbě je hrubý úrok 25 000 Kč, daň 3 750 Kč a čistý úrok 21 250 Kč.
Pokud člověk uloží 1 000 000 Kč, při sazbě 3 % získá hrubý úrok 30 000 Kč. Daň činí 4 500 Kč a čistý výnos tak dosáhne 25 500 Kč.
Při úroku 4 % je hrubý výnos 40 000 Kč, daň 6 000 Kč a čistý úrok 34 000 Kč. Při sazbě 5 % už hrubý úrok dosahuje 50 000 Kč, z čehož 7 500 Kč připadne na daň. Čistý výnos tak činí 42 500 Kč.
Příklad, který se dá zapamatovat: milion korun při 4 % p.a. vytvoří v tomto modelu 40 000 Kč hrubého úroku. Daň je 6 000 Kč a čistý úrok 34 000 Kč. Půl milionu při stejné sazbě znamená 17 000 Kč čistého a 100 000 Kč pak 3 400 Kč.
Daň většinou neřešíte v přiznání: srazí ji banka
U typického spořicího nebo běžného účtu fyzické osoby, který není určen k podnikání, funguje daň jako srážková. To znamená, že ji při výplatě úroku srazí plátce a klient dostane už čistou částku. Finanční správa tento režim popisuje u úroků z peněžních prostředků na nepodnikatelském účtu a zákon o daních z příjmů pro tyto příjmy stanoví zvláštní sazbu 15 %.
Pro běžného střadatele je to prakticky pohodlné: nemusí kvůli každému měsíčnímu úroku ručně dopočítávat 15 procent a odesílat je státu. Výpis z účtu zpravidla ukáže hrubý úrok, sraženou daň a čistě připsanou částku nebo odpovídající pohyb podle systému banky.
Pozor na rozsah článku: tento výpočet popisuje standardní nepodnikatelský účet fyzické osoby. U podnikatelských účtů, zahraničních bank, investičních produktů nebo jiných typů výnosů může být daňový režim odlišný.
Měsíční úročení může výsledek o něco zvednout
Banky často připisují úrok častěji než jednou ročně. Když už čistě připsaný úrok zůstane na účtu, může se v dalších měsících úročit také. Vzniká efekt složeného úročení. Proto může skutečný roční výnos při neměnné sazbě vyjít o něco výše než prostý výpočet „vklad × sazba × 0,85“.
Na opačnou stranu působí změny sazeb, odchozí platby, limity úročeného zůstatku nebo podmínky pro získání bonusové sazby. Proto nemá smysl slib banky „4 % p.a.“ automaticky převádět na přesnou částku bez znalosti pravidel konkrétního účtu.
Největší háček často není daň, ale podmínky sazby
Patnáctiprocentní daň je u standardního účtu jednoduchá a předvídatelná. V praxi bývá větší rozdíl mezi reklamní sazbou a skutečným výnosem způsoben tím, na jakou část zůstatku sazba platí a co musíte splnit, abyste ji dostali.
Limit zůstatku. Vyšší sazba může platit jen do určité částky. Peníze nad limit mohou být úročeny výrazně méně nebo vůbec.
Bonusové podmínky. Některé účty vážou sazbu na aktivní běžný účet, platby kartou, pravidelný příjem nebo jinou podmínku.
Dočasná akce. Promo sazba nemusí platit celý rok. U ročního odhadu proto sledujte, zda je sazba garantovaná, nebo ji banka může průběžně měnit.
Pásmové úročení. Různé části zůstatku mohou mít různé sazby. Jedno číslo z reklamního banneru pak nevystihuje celý účet.
Frekvence připisování. Měsíční a roční připisování může při stejné nominální sazbě vést k mírně odlišnému výsledku kvůli složenému úročení.
Rychlá pomůcka: z každé stokoruny úroku je 85 korun vašich
Pro orientační výpočet není potřeba kalkulačka. U standardního zdanění stačí vzít hrubý úrok a nechat si 85 procent. Z 1 000 Kč je 850 Kč, z 10 000 Kč 8 500 Kč, z 50 000 Kč 42 500 Kč. Teprve potom má smysl porovnávat nabídky mezi bankami a kontrolovat, zda se jejich sazba vztahuje na váš skutečný zůstatek.
A ještě jedna důležitá věc: čistý úrok není totéž co reálné zhodnocení peněz. Pokud ceny v ekonomice rostou, kupní síla úspor se mění jinak než číslo na bankovním výpisu. Daň je jen jedna vrstva celé rovnice - zato vrstva, kterou lze spočítat velmi snadno.
Zdroje
