Článek
První skvrna vypadala jako banalita
Na konci ledna 1982 se na náchodském autobusovém nádraží odehrála věc, která zpočátku působila skoro směšně. Jednadvacetiletá vysokoškolačka Eva si až v autobuse všimla červené skvrny na bundě. Mohla se někde otřít, někdo do ní mohl v tlačenici strčit. Jenže doma se ukázalo, že skvrna není obyčejná. Po namočení látka zčernala a textilie se začala rozpadat.
O několik dní později se podobná věc stala další dívce. Tentokrát už nešlo jen o zničené oblečení. Alena při cestě autobusem cítila na stehnech chlad, který se změnil v pálení. Doma jí kalhoty popraskaly a bunda byla naleptaná. Příběh se mezi studentkami rychle rozkřikl a během února přibývaly další poškozené.
Útočník si vybíral stejný typ obětí
Případy měly nápadně podobný vzorec. Mladé ženy, ranní spoje, autobusová nádraží a přiléhavé džíny. Některé útoky byly hlášeny také z Červeného Kostelce a České Skalice. Poškozené si začaly vybavovat vysokého ramenatého muže se světlými vlasy, krátkým kožichem a igelitovou taškou.
Policie došla k tomu, že pachatel používá injekční stříkačku. Obsah se navíc měnil. Nejdřív šlo o inkoust nebo kapalinu, která hlavně ničila látku, později se objevily chemikálie schopné způsobit vážné poleptání: nemrznoucí směs, hydroxid sodný a podle pozdějšího popisu i kyselina sírová. V tu chvíli už nešlo o bizarní vandalismus, ale o útoky, které mohly skončit těžkým zraněním.
Zadržení přišlo 24. února
Ráno 24. února 1982 si policisté na nádraží všimli muže odpovídajícího popisu. Když zahlédl uniformu, pokusil se odejít. Daleko se nedostal. Při následné domovní prohlídce měly být nalezeny injekční stříkačky, nádoby s žíravinami, poškozené textilie i pornografický materiál.
Vyšetřování pak přineslo motiv, který celý případ posunul do ještě podivnější roviny. Muže mělo sexuálně vzrušovat právě poškozování těsného ženského oblečení, zejména džínů. U podobných případů je snadné sklouznout k laciné bizarnosti, jenže podstatnější je eskalace: od ničení látky přešel k látkám, které mohly poškodit i kůži a oči.
Co je na případu dnes ověřitelné
Příběh se dochoval v českých kriminálních časopiseckých rekonstrukcích s konkrétními daty, iniciálami obětí a popisem policejního zásahu. Ve veřejně dostupných digitálních archivech ale není snadno dohledatelný celý dobový vyšetřovací spis ani kompletní regionální tisk, takže není poctivé předstírat, že lze dnes každou iniciálu a každé chemické složení nezávisle potvrdit z primárního dokumentu.
Jádro případu je přesto výmluvné samo o sobě: série cílených útoků na mladé ženy, velmi specifický způsob provedení a motiv, který zní jako městská legenda, ale byl popisován jako skutečný kriminální případ z počátku 80. let.
Zdroje
• Krimi Revue – tištěná rekonstrukce případu (bez veřejně dostupného digitálního přepisu)
