Článek
Dnes zapnete televizi ve čtyři ráno a něco tam bude
Nemusí to být nic, co chcete sledovat. Může běžet repríza, teleshopping, nekonečný seriál nebo noční zpravodajství. Ale obrazovka prakticky nikdy nepřizná, že už pro dnešek nemá co nabídnout.
Československá televize fungovala úplně jinak. Program měl začátek, přestávky a konec. V lednu 1977 začínal první program většinou v osm hodin ráno, v pondělí dokonce až v 15.00, a končil nejpozději o půlnoci. Přes den navíc kromě pondělí a víkendů následovala přibližně tříhodinová přestávka.
A místo dalšího pořadu přišel obraz, který si pamětníci často vybaví okamžitě: geometrická síť, kruh, klíny, čísla a nápis. Monoskop.
Tři hodiny bez programu. Televize se za to vůbec nestyděla
Dnešní programový ředitel by z tříhodinové díry v hlavním kanálu nejspíš dostal lehkou arytmii. V sedmdesátých letech to ale nebyla porucha. Česká televize ve své historické dokumentaci uvádí, že během polední přestávky prvního programu se v lednu 1977 vysílal monoskop doprovázený rozhlasovou stanicí Hvězda.
Druhý program byl ještě úspornější. V běžné pracovní dny začínal až v 19 hodin; v pátek a o víkendu už kolem čtvrté odpoledne. Myšlenka, že druhý televizní kanál většinu dne jednoduše nevysílá, dnes působí skoro stejně exoticky jako samotný monoskop.
Monoskop nebyla televizní tapeta. Měl skutečnou práci
Zkušební obrazec nebyl vytvořen proto, aby diváka hypnotizoval, dokud nezačne další pořad. Sloužil technikům i majitelům televizorů ke kontrole obrazu. Podle jednotlivých částí šlo nastavovat rozlišovací schopnost, jas, kontrast, geometrii obrazu, linearitu i synchronizaci.
Kruh měl být skutečně kruh. Síť měla sedět rovně. Sbíhavé klíny ukazovaly, jak jemné detaily přijímač ještě dokáže rozlišit. Když obraz vypadal jako vejce nebo se okraje kroutily, problém nemusel být ve vysílání. Často bylo potřeba sáhnout na televizor.
Starou televizi jste nezapnuli a nezačali okamžitě sledovat
U prvních elektronkových přijímačů byla celá procedura ještě výraznější. Historické technické zdroje popisují, že televizor bylo před přesným seřízením potřeba nechat zhruba dvacet minut zahřát. Teprve potom mělo smysl dolaďovat obraz podle kontrolního obrazce.
Je to detail, který krásně ukazuje rozdíl mezi tehdejší a dnešní elektronikou. Dnes zapnete plochou televizi a maximálně vás rozčílí aktualizace systému. Tehdy mohl být televizní večer zahájen malým domácím technickým servisem.
První československý obrazec nesl nápis ČS. TELEVISE
Pravidelné veřejné vysílání začalo v Československu v roce 1953. Z té doby pochází známý černobílý zkušební obrazec s dnes už archaicky vypadajícím nápisem „ČS. TELEVISE“. Později byl nápis nahrazen slovem „ČESKOSLOVENSKO“ a obrazec se postupně měnil.
Samotné slovo monoskop je mimochodem trochu jazyková past. Původně označovalo speciální elektronku, která obrazec vytvářela. V češtině se ale název přenesl na celý zkušební obraz a přežil i dobu, kdy se obrazce začaly generovat elektronicky jiným způsobem.
V sedmdesátých letech se obrazec začal barvit
Československá televize spustila druhý program v roce 1970 a pravidelné barevné vysílání následovalo v roce 1973. S novou technikou se měnil i zkušební obrazec. Vedle geometrie bylo potřeba kontrolovat barevné složky, sytost nebo správné podání odstínů.
Pamětník osmdesátých let si proto může vybavit úplně jiný obraz než člověk, který seděl před televizorem v padesátých letech. Princip byl ale stejný: než obrazovka dostala herce, moderátora nebo hokej, dostala nejdřív technický test.
A k tomu hrálo rádio
Ticho by asi bylo příliš definitivní. Monoskop Československé televize proto mohl mít jako zvukový doprovod běžné rozhlasové vysílání. Historické materiály zmiňují stanici Hvězda. Oldradio navíc popisuje známý předvysílací rituál z osmdesátých let: krátce před začátkem programu nahradila rozhlasový zvuk zkušební frekvence a potom už následovala televizní znělka.
Právě kombinace nehybného obrazce a rádia je jeden z těch podivných mediálních hybridů, které dnes skoro nedávají smysl. Televizor vám ukazoval technickou tabulku a zároveň fungoval jako velké rádio.
Když skončil program, neexistovalo tlačítko „přehrát další“
Největší rozdíl ale možná není technický. Je psychologický. Když program skončil, byl konec. Žádný automatický další díl. Žádná videotéka. Žádný nekonečný feed, který čeká, až člověk ztratí pojem o čase.
Televize měla rytmus, který byl divákovi vnucený zvenčí. Pořad začal v určitý čas. Kdo přišel pozdě, měl smůlu. Když vysílání skončilo, televizor už žádný další obsah nevymyslel. Monoskop nebyl lákadlo k dalšímu sledování. Byl skoro zdvořilým oznámením: dnes už opravdu nic nebude.
Dnes by tříhodinový monoskop působil jako technická závada
Kdyby některý hlavní český kanál dnes ve 12.30 vypnul program, pustil na tři hodiny testovací obrazec a k němu rádio, během několika minut by byly sociální sítě plné dotazů, zda televize zkrachovala nebo ji napadli hackeři.
Přitom právě tohle bylo ještě před několika desítkami let normální. Ne proto, že by lidé technicky neuměli vysílat déle, ale protože televizní provoz, množství programu, ekonomika i samotné divácké návyky byly postavené úplně jinak.
Nejslavnější pořad, který žádný pořad nebyl
Na Chalupáře, Nemocnici na kraji města nebo Televarieté si člověk vzpomene kvůli hercům a scénám. Monoskop neměl děj, postavy ani moderátora. Přesto jeho vzhled pozná obrovská část generace, která před ním někdy čekala na začátek programu.
Možná právě proto je tak silnou retro vzpomínkou. Nebyl hlavní událostí večera. Byl tím, co bylo kolem ní - obrazem čekání, konce vysílání a doby, kdy i televize dokázala člověku říct, aby ji na chvíli vypnul.
A jestli existuje televizní program, který dokázal být zároveň technickým nástrojem, výplní, čekárnou i generačním symbolem, pak je to právě ten, který se nikdy nesnažil nikoho bavit.
Zdroje a prameny
Česká televize - Televizní vysílání v lednu 1977 — otevřít zdroj — konkrétní vysílací časy prvního a druhého programu, polední přestávka a monoskop s rozhlasovou stanicí Hvězda
Česká televize - Historie ČST 1953-1992 — otevřít zdroj — zahájení zkušebního a pravidelného televizního vysílání a další historické milníky
Česká televize - vzpomínky Martina Glase / Práce ve studiu A — otevřít zdroj — počátky československého monoskopu a dobová práce s kontrolním obrazcem
Oldradio.cz - Monoskop Československé televise z roku 1953 — otevřít zdroj — technická funkce jednotlivých částí obrazce, zahřívání starých televizorů a vývoj československého monoskopu
Oldradio.cz - Monoskop ČST ze 70. let — otevřít zdroj — elektronicky generovaný obrazec a technické použití v sedmdesátých letech
DigitálníTelevize.cz - historie televizního vysílání v Československu — otevřít zdroj — zahájení druhého programu v roce 1970 a pravidelného barevného vysílání v roce 1973
